Maximální výše zákonem stanovené odměny za sepis insolvenčního návrhu činí v současnosti 4 000 Kč bez DPH. Přitom odměna za tři až šest úkonů právních služeb či za čtyři až šest hodin práce šikovného advokáta, která s podáním návrhu na oddlužení bezpodmínečně souvisí, převyšuje zákonem stanovenou maximální odměnu víc než dvojnásobně. Jak je to možné?

 

Od novelizace zákona č. 64/2017 uplynulo už 5 let

Široké právnické obci jistě neušly změny, které nám zákonodárce vtělil do předpisu č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (známý též jako insolvenční zákon, dále insol. zák.). Ministerstvo spravedlnosti ČR provedlo novelizaci zákonem č. 64/2017 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2017. Za změnu nejzásadnější z pohledu advokáta sepisujícího insolvenční návrh pro klienta považuji hojně diskutované ustanovení § 390a insol. zák.[1] – zákonodárce určil okruh možných subjektů, které jsou oprávněny sepsat a za dlužníka podat insolvenční návrh[2] spojený s návrhem na povolení oddlužení.

 

Kdo je oprávněn sepsat návrh na povolení oddlužení?

Zákonem oprávněné subjekty jsou specifikovány v ust. § 390a odst. 1, který pod písm. a) určuje za oprávněné osoby advokáty, notáře, soudní exekutory a insolvenční správce, tedy právnické profese či profesi práva znalou přímo se zabývající insolvenčním zákonem; pod písm. b) jako novum tzv. akreditované osoby, tedy právnické osoby, kterým byla rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle insol. zák.[3]

 

Maximální výše odměny

K vymezenému okruhu subjektů se úzce pojí ust. § 390a odst. 3 citovaného právního předpisu. Ten stanovuje i maximální výši odměny, která náleží osobě provádějící tyto právní úkony. Maximální výše odměny činí 4 000 Kč bez DPH u dlužníka (jednotlivce) a v případě společného oddlužení manželů jde o částku 6 000 Kč bez DPH.

Zákon rovněž v daném ustanovení určuje, že v této odměně je zahrnuta také náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se sepisem a podáním návrhů a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména poradu s klientem a odstranění vad návrhů.[4]

 

Stále méně advokátů podává návrhy. Souvisí to s odměnou?

Zákonem stanovená částka by mohla z pohledu široké (neprávnické) veřejnosti působit jako přiměřená náročnosti a odbornosti poskytnutí této zákonem vymezené právní služby. Je ale smutným a již léty ověřeným faktem, že poskytováním této právní služby se zabývá poměrně malé procento advokátů, ještě méně insolvenčních správců a minimum notářů či soudních exekutorů. Proč?

 

Sepsání a podání návrhu na povolení oddlužení zahrnuje 3–6 úkonů

V první řadě je to úvodní konzultace (dlužník je poučen o svých právech a povinnostech v insolvenčním řízení), za 2. právní rozbor majetkové a finanční situace klienta, za 3. další porady s klientem, za 4. zajištění podkladů a jejich zpracování, za 5. sepis a podání návrhu na povolení oddlužení, za 6. případné další úpravy návrhu.

 

Jaké jsou reálné odměny za právní služby?

Každá z právnických profesí vyjmenovaná v ust. § 390 odst. písm. a) insol. zák. má svůj způsob stanovení odměny za poskytnutí právní služby určitého typu či druhu. V naprosté většině případů se odměna odvíjí od výše hodnoty projednávané věci vyjádřené v penězích (hodnota nemovité či movité věci, hodnota pohledávky apod.).

Nejinak tomu je i u advokátů, kteří jsou nuceni při určení odměny postupovat dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif), v platném znění ze dne 4. 6. 1996. Advokátní tarif umožňuje ve svém ust. § 1 odst. 1 advokátům sjednat s klientem smluvní odměnu za poskytování právní služby. Dále stanoví, že pokud taková smluvní odměna sjednána nebyla, řídí se výše odměny ustanovením advokátního tarifu o odměně mimosmluvní.

Smluvní odměna může být sjednána jako časová (hodinová), za výsledek či jako kombinace obojího. Vždy se však musí postupovat dle ust. § 4 odst. 3 Advokátního tarifu, kdy smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.[5]

Mimosmluvní odměna je stanovena v ust. § 8 odst. 1 Advokátního tarifu určena tak, že není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věcí anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká, kdy za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu.[6]

Ust. § 9 odst. 1 Advokátního tarifu pak stanoví, že nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč[7] bez DPH, kdy odměna advokáta by činila částku 1 500 Kč za jeden úkon právní služby bez DPH.

 

Časová náročnost výrazně převyšuje odměnu!

Nejběžnějším způsobem stanovení odměny mezi advokátem a klientem je sjednávání hodinové smluvní odměny. Cena jedné hodiny poskytování právních služeb klientovi se v závislosti na odbornosti a specializaci advokáta a rovněž na lokalitě, ve které běžně působí, pohybuje mezi částkou 1 200 Kč až 3 000 Kč bez DPH. Výjimkou ale nebudou ani kanceláře účtující za hodinu právních služeb částky převyšující 5 000 či 10 000 Kč za hodinu.

Je otázkou, proč notáři a soudní exekutoři tyto návrhy pro dlužníky ve valné většině nesepisují. Je to nejspíše dáno i tím, že oblast insolvenčního práva je jim ve vztahu k jejich obvyklé právní agendě poměrně cizí, a tudíž odborně neznámá. Hlavním důvodem pro ně ale bude pracnost a časová náročnost s tím spojená ve vztahu k maximální výši zákonem stanovené odměny, ve srovnání s běžnými odměnami notářů a soudních exekutorů za jimi poskytovaný rozsah právních služeb.

 

Účelem je ochrana dlužníka

Záměrem zákonodárce bylo zjevně zajistit pro dlužníky (úpadce): státem garantovanou úroveň poskytnuté právní služby spočívající v sepisu a podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení; jejich dostupnost; zmenšení administrativní zátěže krajských soudů (soudů zabývajících se insolvenčními řízeními v prvním stupni), které v době do této novely musely čelit značnému množství zmatečných, nesrozumitelných a jinak nepřesných podání (neobsahovaly podstatné náležitosti a skutečnosti vyžadované insolvenčním zákonem). Podání byla totiž sepisována samotnými dlužníky, tedy osobami bez právnického vzdělání, případně za ně i jinými subjekty bez právnického vzdělávání.

 

Paradoxně možná stojí proti němu

Praxe však ukazuje, že pokud má být s klientem osobně jednáno, komplexně vyhodnocena jeho majetková a finanční situace, mají být zajištěny veškeré nezbytné podklady pro sepis návrhu, dostáváme se běžně na 4–6 hodin, a to i při oddlužení online. To i při průměrné hodinové sazbě advokáta ve výši 1 500 Kč bez DPH za hodinu stanovené v ČR činí částku převyšující zákonem stanovenou maximální odměnu za tyto služby dvojnásobně a výše.

Z tohoto pohledu je tedy poskytování právních služeb v této oblasti pro advokáty (zjevně i pro jiné v ust. § 390a odst. 1 insol. zák. k tomu oprávněné právnické profese) mnohdy obchodně nezajímavé. Mohou totiž dát a dávají přednost jiné, lépe finančně ohodnocené.

 

Nezbývá než počkat na vyhodnocení zákonodárce

Po uplynulých 5 letech existence zákonem stanovené výše maximální odměny za danou právní službu by možná stálo za to zvážit, zda tato stanovená výše maximální odměny není faktickou překážkou jednak zamýšlené dostupnosti této služby pro dlužníka, jednak cenotvorby služeb v této oblasti či služeb obdobných a příbuzných, vždy však vysoce specializovaných.

 

Autor Mgr. Martin Ludvík působí jako advokát v Rožnově pod Radhoštěm
Foto: Pixabay

 

---

[1] § 390a zákona č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění.

[2] Podrobně viz https://abivia.cz/rady-jak-na-dluhy/sepis-a-podani-insolvencniho-navrhu/.

[3] § 390a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění.

[4] § 390a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění

[5] § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, ze dne 4. 6. 1996.

[6] § 6 a § 8 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, ze dne 4. 6. 1996.

[7] § 9 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, ze dne 4. 6. 1996.