Vláda dne 23. listopadu 2022 na svém jednání schválila Návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Návrh prošel řádným mezirezortním připomínkovým řízením, během kterého byly vypořádány všechny uplatněné připomínky resortů i neziskového sektoru. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl schválen všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů a prošel také komisemi Legislativní rady vlády.

„Snaha o legislativní úpravu whistleblowingu se v České republice objevuje opakovaně. Návrh, který jsem dnes předložil vládě, je návrh kompromisní, tedy schválený všemi předsedy koaličních klubů ve Sněmovně. Tématem se opakovaně zabývala Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí coby poradní orgán vlády. Kromě cílů vlády vyvolaných společenskou poptávkou se jedná rovněž o splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V říjnu 2019 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Po uplynutí transpoziční lhůty dne 17. 12. 2021 se směrnice stala pro členské státy po právní stránce závazná, a je proto nutné zajistit její co nejrychlejší implementaci. Jinak hrozí České republice uložení citelné finanční sankce,“ uvedl ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

„Návrh zákona o ochraně oznamovatelů“ je tedy návrhem transpozičního předpisu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále též „směrnice“) a Ministerstvo spravedlnosti jej předložilo v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022.

V České republice stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které učiní oznámení o podezření na protiprávní jednání. Tyto osoby čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního nebo služebního charakteru ze strany zaměstnavatelů. Taková praxe však udržuje ve společnosti spíše obavy před negativními následky jednání oznamovatelů, které je ale z hlediska veřejného zájmu více než žádoucí. Zranitelnou pozici oznamovatelů je proto potřeba pomocí legislativních změn zlepšit a deklarovat společenskou poptávku po oznamování protiprávních jednání se snahou přispět k potírání protiprávních a korupčních praktik v zájmu kultivace veřejného prostoru. Včasné odhalení trestné či jiné nekalé činnosti na základě učiněného oznámení je jedním z nezbytných prvků boje s korupcí. To může přinášet nemalé úspory veřejných prostředků, odvrácení obecného ohrožení a další pozitivní dopady.

Cílem návrhu je zajistit ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o kterém se v souvislosti s výkonem práce dozvěděly. Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také k prevenci protiprávního jednání obecně.

Chráněni budou

• zaměstnanci a státní zaměstnanci;
• obchodní partneři zaměstnavatelů;
• OSVČ;
• stážisté i dobrovolníci;
• osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit, a další.

Právní úprava ochrany oznamovatelů je považována za jeden z pilířů boje proti korupci a je monitorována v rámci hodnotících mechanismů mezinárodních a neziskových organizací. Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže:

• oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti;
• usnadnit detekci korupce.

Předložený návrh zákona

• vymezuje předmět úpravy;
• definuje oznámení a související pojmy;
• stanoví ochranu před odvetným opatřením a právo na přiměřené zadostiučinění;
• stanoví pro povinné subjekty povinnost zavést vnitřní oznamovací systém a další náležitosti pro jeho řádné fungování;
• stanovuje způsoby oznamování, a to prostřednictvím ministerstva;
• upravuje postupy pro přijetí a vyřízení oznámení a práva a povinnosti osob podílejících se na ochraně oznamovatelů;
• stanoví přestupky a pravomoc k jejich postihování, zakotvuje přechodné ustanovení a účinnost.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com