Elektronický spis má pro přípravu online soudnictví zásadní význam

Co by bylo třeba udělat v ČR příští rok v přípravě na online soudnictví? Jaké jsou plány Ministerstva spravedlnosti? Mohou se do projektu zapojit i další zájemci o tuto problematiku? Existují nějaké „brzdy“ procesu elektronizace justice? Na tyto i další dotazy odpovídali účastníci sedmého, posledního z řady diskusních kulatých stolů k online soudnictví v ČR, který se konal v pondělí 10. října 2022.

 

Pozvání k diskusi tentokrát přijali Mgr. Stanislav Findejs, zástupce Soudcovské unie a soudce OS v Rychnově nad Kněžnou, JUDr. Jiří Novák ml., advokát a člen sekce České advokátní komory pro IT a GDPR, držitel titulu Právník roku 20/21 v kategorii Právo IT, Mgr. Přemysl Sezemský, ředitel Odboru elektronizace justice Ministerstva spravedlnosti ČR, a Mgr. Ing. Zbyněk Loebl, LL.M., Of Counsel, advokátní kanceláře PRK Partners. Pořad opět moderoval ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr.

 

 

Diskusní kulatý stůl zahájil rozhovor Jiřího Majstra s Richardem Rogersem, dlouholetým vedoucím manažerem kanadského online soudu Civil Resolution Tribunal (CRT; https://civilresolutionbc.ca/), který byl pořízen u příležitosti jeho návštěvy Prahy a který se týkal aktuálního stavu online soudnictví v Kanadě, resp. v Britské Kolumbii, a projektu CRT. Pan Rogers hovořil o typických kauzách „prvního kanadského online tribunálu“, o výhodách i finanční stránce věci, ale také například o nutnosti uživatelské přívětivosti, která je důležitá pro všechny zúčastněné. Na závěr rozhovoru pak zazněla doporučení, jichž by se mohla na své cestě k online soudnictví řídit Česká republika.

 

Z rozhovoru pak vycházel i první dotaz, který Jiří Majstr přítomným odborníkům položil: Co vás na kanadských zkušenostech nejvíce zaujalo?

Jiří Majstr

Zástupce MSp Přemysl Sezemský zaujal důraz, jaký Robert Rogers kladl na uživatelskou přívětivost projektu. „Tím by se ČR měla inspirovat,“ podotkl Mgr. Sezemský. Pro soudce Stanislava Findejse je důležitý fakt, že online soudnictví funguje i za účasti – v případě Britské Kolumbie – soukromého subjektu financovaného vládou. Jiří Novák a Zbyněk Loebl se zaměřili na přípravy kanadského projektu, které zahrnovaly i několikaleté průzkumy a informování veřejnosti.

Poté se stočila řeč na druhy sporů, které by bylo možné řešit online. „Co se týká hromadných žalob, tam z 90 % nic jiného, než online soudnictví neprobíhá,“ přiblížil stávající situaci Stanislav Findejs. „Když nám přijde návrh, vydáme elektronický platební rozkaz, nepodaří-li se ho doručit a přejde to k rukám soudce, pošlu výzvu, zdali účastníci souhlasí s tím, abych rozhodl bez nařízení jednání. Pokud reagují tak, že souhlasí, nebo nereagují, rozhodnu bez nařízení jednání a odešlu rozsudek. Tak rozhoduji vlastně od stolu… Kdybych to vzal od nejjednodušších kauz, už nyní máme řadu případů, bagatelních věcí, které rozhodujeme online.“ Existuje už i možnost elektronického podání, jeho nevýhoda však spočívá v tom, že pokud se vydá elektronický platební rozkaz, podání neobsahuje metadata a nelze s ním elektronicky pracovat. Často se musí vytisknout a rozeslat účastníkům sporu poštou.

 

Další zajímavá otázka moderátora se týkala legislativní stránky věci. „Co by se muselo v české legislativě změnit, aby u nás fungovalo online soudnictví stejně jako v Kanadě?“, zeptal se Jiří Majstr.

Přemysl Sezemský

Přemysl Sezemský se domnívá, že na úrovni procesních předpisů toho moc není, velká práce by ale byla na úrovni vnitřních předpisů, bylo by třeba provést jejich rozsáhlou úpravu. Hodně práce bude i s elektronickým soudním spisem a jeho archivací.

Podle Jiřího Nováka budou změnu vyžadovat i videokonferenční jednání. Přestože je procesní předpisy upravují, jsou to předpisy, které byly psány před mnoha lety, kdy se pamatovalo především na videokonference mezi soudy. „Dnes jsme dál, do virtuální soudní síně se musí připojit i účastníci zvenčí, mimo soud, a bude třeba například ověřovat jejich totožnost,“ upřesnil doktor Novák.

Stanislav Findejs si myslí, že by nebylo vhodné postupovat v souladu se starým občanským soudním řádem. „Moderní soudnictví nemůže chodit v 60 let starém kabátě, navíc velmi záplatovaném. Varoval bych před chybou, kterou jsme udělali již mnohokrát… Vím, že to je běh na dlouhou trať, základem všeho je ale přijetí nových soudních předpisů, a to jak zákonných, tak podzákonných,“ odpověděl soudce Findejs.

 

Jiřího Majstra také zajímalo, co by bylo třeba podniknout v „právním odvětví“ v nejbližší budoucnosti, resp. v příštím roce?

Zdeněk Loebl, který se podílí na výzkumném projektu o přípravě online soudnictví, informoval, že v rámci projektu bude dokončen „klikací“ model, který si budou moci zájemci vyzkoušet. Dokončuje se také legislativní analýza a připravuje se odborná studie, která může být pomocníkem při přípravě dlouhodobé strategie.

„Z pohledu advokátů je jedním z důležitých kroků zvýšení efektivity, produktivity. Úpravu potřebují například videokonferenční jednání, která by ušetřila čas i náklady,“ uvedl Jiří Novák. „Další věc, za niž bych se velmi přimlouval, je elektronický spis, vzdálený přístup do soudních spisů. V současné době nahlížení do soudních spisů zatěžuje advokáty i soudy, to by při vzdáleném přístupu odpadlo. Advokacii by to významně pomohlo.“

Pro Stanislava Findejse je zásadní, a to z pohledu celého soudnictví, dokončení elektronického spisu. A také přijetí nových procesních předpisů. „Třetím důležitým bodem je masivní a kvalitní vzdělávání všech, kteří s tím přijdou do styku. A posledním je dostatek financí – podle mě je to jeden z největších problémů,“ uzavřel magistr Findejs.

Důležitosti vzdělávání, ale také komunikace projektu online justice směrem k veřejnosti, zapojení dalších subjektů, například neziskových organizací, či možným „brzdám“ procesu elektronizace justice se věnovala další část diskuse. Podle Přemysla Sezemského, ale i Stanislava Findejse je největším problémem nedostatek peněz. „Navíc bude tento projekt vnášen do velmi konzervativního prostředí – není to o tom, že by soudci nechtěli takovou záležitost aplikovat, ale jsou tady dlouholeté zavedené postupy a jejich změna není jednoduchá,“ přiblížil situaci soudce Findejs.

Jak řekl Jiří Novák, může proces zbrzdit i nedůvěra uživatelů – jak externích, tak interních. „Částečně to bylo patrné při spouštění datových schránek. Ne všichni je přijali s nadšením, postupně se však lidé naučili systém používat. Podobně to bude u online soudnictví.“

Při závěrečném shrnutí účastníci kulatého stolu konstatovali, že nejdůležitější bude dokončení přípravy elektronického spisu, který je naprosto zásadní pro komunikaci mezi všemi účastníky řízení, a rozšíření videokonferencí.

 

Celou diskusi můžete zhlédnout zde: https://youtu.be/VVjDd8WHllM

 

Sedmidílný seriál kulatých stolů byl součástí výzkumného projektu o přípravě online soudnictví, financovaného Technologickou agenturou ČR. Řešiteli jsou advokátní kancelář PRK Partners, Masarykova univerzita v Brně a Vysoké učení technické Brno.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

 

 

 

 

Go to TOP