Víte, jak se účinně bránit proti zablokování účtu na sociální síti?

Účty na nejrůznějších sociálních sítích (na Facebooku, Instagramu, Twitteru, TikToku, Discordu, VKontaktě atd.) jsou pro mnoho lidí natolik důležité, že by jejich zablokování vnímali jako osobní tragédii. Přišli by totiž o veškeré zprávy se svými blízkými, o fotografie a další obsah, který sdíleli, i o všechny další užitečné funkcionality.

 

Kristián Fischer

Ještě větší „pohromou“ by však mohlo být zablokování uživatelského účtu na sociální síti pro podnikatele (jak fyzické, tak právnické osoby, včetně influencerů), kteří využívají sociální sítě jako marketingový nástroj. Smazáním účtu by totiž přišli o možnost oslovovat nové i stávající zákazníky, rozšiřovat své obchodní portfolio, případně umísťovat na svůj profil product placement. Pro podnikatele tedy smazání účtu častokrát znamená kromě újmy na pověsti i vysoké ušlé zisky.

Zablokování účtu bude o to více ke vzteku, bude-li způsobené pouze intenzivním nedůvodným nahlašováním obsahu či účtu určitého uživatele ze strany jeho konkurentů nebo lidí, kteří jej nemají v lásce.

Dobrou zprávou však je, že zablokování účtu sice může vypadat jako nezvratné, ale s trochou šikovnosti a potřebných znalostí jej mnohdy lze zvrátit. V tomto článku Vám povíme více.

 

Ondřej Drachovský

Pravidla pro používání sociálních sítí

Předně je nutné říci, že při používání sociálních sítí (včetně sdílení obsahu) musíte dodržovat jednak právní řád České republiky, jednak podmínky používání (jejichž přesný název se liší podle sociálních sítí), které si stanoví každá sociální síť.[1] Tyto podmínky jste museli odsouhlasit kliknutím na tlačítko Souhlasím…, abyste se vůbec mohli na dané síti zaregistrovat. V těchto podmínkách jsou obsaženy různé zákazy a příkazy, jejichž porušení může vést až k zablokování Vašeho účtu. Typicky je zakázáno sdílet nenávistný, protiprávní, obscénní či jinak škodlivý obsah. 

Pokud tedy někdo bude sdílet např. necenzurovaná násilná videa z války na Ukrajině, hrozí mu odebrání takovéhoto příspěvku a v případě opakování i blokace. Zablokování účtu má v takovémto případě zřejmou příčinu a není nijak překvapivé, byť i proti takovémuto zablokování je možné se v některých případech úspěšně bránit.

 

Pravidla pro provozovatele sociálních sítí

V oblasti právní regulace sociálních sítí naše země stále pokulhává za Německem nebo Rakouskem. Tam se totiž kromě zákona, jenž výslovně upravuje úlohu sociálních sítí v souvislosti se sdílením protiprávního obsahu,[2] zabývaly problematikou sociálních sítí i soudy.

Spolkový soudní dvůr[3] (obdoba našeho Nejvyššího soudu) např. dovodil, že uživatel, kterému byl smazán příspěvek nebo účet, může vznést námitky a má právo být informován, proč se sociální síť rozhodla pro takové řešení. Sociální síť mu musí výkon tohoto práva maximálně usnadnit. Podle téhož rozhodnutí je také významný rozdíl mezi povinnostmi sociální sítě před tím, než smaže závadný příspěvek, a před tím, než zablokuje účet jako takový. V prvním případě musí sociální síť postupovat tak, aby nenastalo nebezpečí z prodlení (a aby nebyla např. pornografická videa přístupná veřejnosti po příliš dlouhou dobu), a proto může nejprve smazat příspěvek a až pak informovat uživatele o této akci. Ve druhém případě musí naopak – kromě závažných případů zjevného porušení práva – nejdříve informovat uživatele o hrozící blokaci, a zablokovat jej může až tehdy, pokud uživatel nezjedná v přiměřené lhůtě nápravu.

Rakouské soudy pro změnu pomohly objasnit otázku, v jakém státě má vlastně uživatel podat žalobu proti Facebooku. Soudní dvůr Evropské unie totiž na předběžnou otázku rakouského Nejvyššího soudu[4] odpověděl, že v členském státě svého bydliště může Facebook žalovat jak spotřebitel, tak uživatel, jenž na sociální síti vyvíjí v omezené míře i obchodní aktivity.

Tyto povinnosti sociálních sítí sice dosud nebyly dovozeny i v našich končinách, ale vzhledem k blízkosti českého a německého práva a vzhledem k navázání na unijní právo předpokládáme, že by se s nimi ztotožnily i české soudy. Přinejmenším by bylo možné argumentovat před českými soudy výše uvedenými soudními rozhodnutími. Zároveň se zmíněná zahraniční rozhodnutí opírají i o právo EU, které tvoří i součást našeho právního řádu.

 

Náhlé zablokování uživatelského účtu a řešení této lapálie

Existují situace, kdy sociální síť znenadání zablokuje uživatelský účet, aniž by si uživatel byl vědom jakéhokoliv provinění a aniž by mu sociální síť vysvětlila, co bylo důvodem blokace. Sociální síť také v některých případech sice může uživateli poskytnout vysvětlení, leč ve vágní a nicneříkající podobě (ve stylu Váš uživatelský účet byl zablokován kvůli porušení pravidel komunity).

Pokud by i Váš osobní či komerční účet byl bez dostatečného vysvětlení náhle zrušen nebo by zrušení postihlo účet Vaší společnosti, rozhodně ještě není vše ztraceno.

 

Vhodný postup je následující:

  1. Kontaktujte podporu dané sociální sítě

Nejprve doporučujeme, abyste se obrátili na podporu té které sociální sítě. Kontakt na tuto podporu (zpravidla kontaktní formulář, eventuálně email) naleznete obvykle na hlavní stránce sociální sítě. Vaše zpráva určená podpoře by měla být stručná a mělo by z ní být jasné, o co opíráte svůj požadavek. Ve věci zablokovaného účtu by proto bylo vhodné zmínit, kdy jste se o blokaci dozvěděli, spolu s uvedením, že si nejste vědomi žádného důvodu zablokování a že prosíte, aby Vám byla celá záležitost objasněna.

Následně mohou nastat tři možnosti. Nejpříznivější možností je, že se Vám někdo ze sociální sítě ozve a účet Vám bude navrácen (případně se Vám ani neozve, ale účet budete mít nazpět). Může se ale rovněž stát, že sociální síť ve své odpovědi Vaše požadavky rezolutně zamítne, k čemuž poskytne více či méně uspokojivé vysvětlení. Můžete však také několik týdnů (nebo měsíců) marně čekat na odpověď, což signalizuje, že sociální síť na Váš požadavek patrně nijak reagovat nehodlá.

  1. Podejte žalobu proti sociální síti

Pokud ani Váš přípis adresovaný sociální síti nepřinese žádoucí výsledek, může pomoci podání žaloby proti příslušné sociální síti (resp. jejímu provozovateli). Pustit se do soudního sporu s internetovým gigantem se sice může na první pohled jevit jako předem prohraný boj, ale toto omezující přesvědčení je mylné. Výše zmíněná nedávná soudní rozhodnutí od našich sousedů totiž ukazují, že i věhlasná sociální síť může prohrát spor se svým uživatelem a že soud může rozhodnout o porušení povinností z její strany.

V duchu norem mezinárodního práva soukromého je situace žalobce usnadněna již jen tím, že může žalobu podat u soudu státu svého bydliště, třebaže provozovatelé sociálních sítí sídlí daleko za hranicemi.[5]

Touto žalobou byste napadali rozhodnutí sociální sítě o deaktivaci Vašeho účtu, a kromě toho by se dalo uvažovat také o náhradě ušlého zisku, o níž jsme hovořili v úvodu tohoto článku. V úvahu by přicházel i požadavek na odčinění nemajetkové újmy (zejména tehdy, představovalo-li by smazání účtu ztrátu spojení s osobami blízkými).

V zájmu urychlení soudního řízení můžete podat návrh na vydání předběžného opatření, o němž soud rozhodne bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu.

 

Shrnutí

Nejeden uživatel sociální sítě se domnívá, že zablokování účtu je neřešitelné, protože sociální sítě mají velmi široká diskreční oprávnění a k zablokování jsou oprávněny v zásadě kdykoliv. Toto přesvědčení je však mylné – zablokování účtu na sociální síti je totiž značně nemilé, ale řešitelné. V tomto článku jsme shrnuli, jakým způsobem se lze domáhat obnovení účtu, respektive náhrady újmy vzniklé jeho blokací, kterážto náhrada je relevantní především v případě podnikatelů využívajících účty na sociální síti pro svou propagaci.

Dovodili jsme, že nejprve je vhodné obrátit se na příslušnou sociální síť s žádostí o vysvětlení příčin blokace a o odblokování. V případě zamítavé nebo žádné reakce ze strany sociální sítě přichází v úvahu žaloba směřovaná proti sociální síti. Řízení vyvolané žalobou tohoto druhu by v našich končinách bylo jedinečné, nicméně zkušenosti našich rakouských a německých sousedů ukazují, že žalobce má naději na vítězství. Ani sociální sítě totiž nejsou světem, kde neplatí právo, neboť i jejich počínání podléhá přinejmenším požadavku proporcionality.

 

Autoři Kristián Fischer, student PF UK, pomocná vědecká síla Katedry občanského práva PF UK, paralegal ve spol. ZVOLSKÝ ADVOKÁTI s.r.o., a JUDr. Ondřej Drachovský, advokátní koncipient ve spol. ZVOLSKÝ ADVOKÁTI, s.r.o., interní doktorand Katedry občanského práva PF UK
Foto: canva.com

 


[1] Například používání Instagramu se řídí Zásadami komunity – dostupné z: https://help.instagram.com/477434105621119?helpref=page_content

[2] Jedná se o zákon o vymáhání práva na sociálních sítích [Netzwerkdurchsetzungsgesetz vom 1. September 2017 (BGBl. I S. 3352)], ve znění pozdějších předpisů.

[3] Srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 29. července 2021, sp. zn. III ZR 179/20.

[4] Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. ledna 2018, ve věci C‑498/16. S řešenou otázkou souvisí zejm. bod 31: „Z toho vyplývá, že zvláštní pravidla o soudní příslušnosti stanovená v článcích 15 až 17 nařízení č. 44/2001 se použijí v zásadě jen, když je účelem smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami jiné, než obchodní použití dotčeného zboží nebo služby (…)“

[5] Srov. čl. 7 odst. 1, resp. čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012

Go to TOP