V roce 2010 vydalo Ministerstvo spravedlnosti materiál první manuál pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti. Po deseti letech jeho aplikace v rozhodovací praxi soudů zpracovalo MSp v roce 2021 analýzu využívání této tabulky a na základě poznatků soudců, pracovníků OSPOD, zástupců neziskových organizací, ale i advokátů, ekonomů, statistiků a dalších odborníků, kteří se dlouhodobě věnují tématu výživného, připravilo novou tabulku výživného, kterou bude moci využít i veřejnost. Spolu s jednoduchou kalkulačkou bude od 21. září 2022 k dispozici na stránkách https://vyzivne.justice.cz.

„Z naší analýzy a čtyřletého sledování soudních sporů v oblasti výše výživného vyplynulo, že dosavadní doporučující tabulka již neodpovídá aktuální soudní praxi. Proto jsme učinili některé úpravy, například jsme snížili počet věkových kategorií, zohlednili jsme počet vyživovacích povinností, a naopak zvýšili jejich počet na čtyři. A jako zcela zásadní kritérium jsme stanovili životní etapu dítěte, která má při určování výše výživného mnohem větší význam, než je věk dítěte. A také jsme v tabulce zohlednili míru péče a rozsah styku s dítětem obou rodičů, tedy například střídavou péči, výhradní péči s rozšířeným stykem… Mezi další inovace patří pak stanovení kontrolní částky, tedy ta část příjmu, která by měla povinnému rodiči zůstat. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že ani současná podoba tabulky není schopna zachytit všechny individuality života každého dítěte i rodiče, ale rozhodně může sloužit jako vodítko k rámcové představě o výši výživného,“ uvedl Mgr. Jakub Sosna z oddělení civilního práva a insolvenční legislativy Ministerstva spravedlnosti.

Tabulka je určena pro standardní případy. Není využitelná například pro děti, které mají z vážných zdravotních důvodů vysoké odůvodněné potřeby, nemusí plně vyhovovat u rodičů s nadstandardními příjmy a obezřetně je s ní třeba pracovat i v případě zletilých dětí, které se připravují na budoucí povolání, jejich náklady mohou být také diametrálně odlišné. A nejsou v ní zohledňovány také další okolnosti, které mohou mít v konkrétním případě vliv na životní úroveň rodiče a dítěte, jako je třeba podíl nového partnera (manžela) rodiče na uspokojování potřeb rodiny, zohledněny nejsou také náklady na dopravu, energie… Tyto skutečnosti je třeba případně vyhodnotit individuálně.

Se zkušenostmi s dosavadními tabulkami pro určení výživného se podělili s redakcí Advokátního deníku také advokáti, například plzeňský advokát a člen sekce ČAK pro rodinné právo Mgr. Marian Franc. „Tabulky využívám, a to dost často, pokud bych to měl odhadnout, tak v 80 % případů. Určitě je vnímám jako prospěšné, byť jejich využití má svá „pro a proti“, nicméně ta „pro“ z mého pohledu převažují. Především tabulky dávají  finanční „mantinely“, tedy částku, od které je možné se odrazit. Jejich „proti“ vidím v tom, že stále existuje dost případů, kdy se rodina nedá dostat do nějakého výpočtu a za jejich největší slabinu považuji, že jsou těžko použitelné pro stanovení výživného u vícedětných párů,“ uvedl Mgr. Franc. Dobrou zprávou nejen pro advokáty je, že tato největší slabina by měla být novým výpočetním modelem MSp výrazně eliminována, když už ne zcela odstraněna.  

„Tabulky považuji za velmi užitečnou pomůcku. Rodiče často tápají, a pokud je jim předloženo, že soud by mohl rozhodnout v intencích těchto tabulek, daleko snáze dospějí ke konečné dohodě. Tabulky je třeba vnímat jako vodítko, které slouží rodičům pro orientaci, jaké je přiměřené výživné. Velmi často pak dochází ke korekci podle individuálních možností povinných i potřeb oprávněných (zdravotní stav dítěte, nákladná mimoškolní aktivita),“ dodává k tématu tabulek advokátka, zapsaná mediátorka a členka prezidia Unie rodinných advokátů JUDr. Eva Vaňková Ph.D. Podle jejích slov někteří povinní trvají na tom, že z takto stanoveného výživného je třeba pokrýt veškeré potřeby dítěte. „Většina rozumných rodičů však chápe tuto částku spíše jako „jogurtovné“ (náklady na zajištění nezbytné výživy) a další náklady na školní pomůcky, školní výlety/zájezdy (lyžařský výcvik, jazykový kurz v zahraničí), exkurze, kroužky, sportovní potřeby hradí jednou polovinou či poměrem svých příjmů,“ doplňuje ke zkušenostem z každodenní praxe JUDr. Vaňková.

Tabulka tedy může nepřímo pomoci konsensuálnímu a pokud možno mimosoudnímu řešení záležitosti dítěte. Jsou to především rodiče, kteří by se měli o výši výživného dohodnout a tuto dohodu pak předat opatrovnickému soudu. Kalkulačka jim může být dobrou pomůckou, aby nevstupovali do jednání s druhým rodičem se zcela nereálnou představou o výši výživného. „To, že výživné bude dle tabulky vypočteno v určité výši však automaticky neznamená, že se takto určená částka musí také vždy realizovat jen ve formě poskytování peněžních prostředků. Rodiče se mohou mimosoudně dohodnout, že se vyživovací povinnost, jejíž přibližnou hodnotu lze určit s využitím tabulky, bude plnit zčásti či zcela naturální formou, například nákupem oblečení, platbám za kroužky, stravování a dalšího zboží či služeb. Taková dohoda je i žádoucí, neboť umožňuje zapojení povinného rodiče do zajišťování potřeb dítěte, může zvyšovat důvěru mezi rodiči a vůbec pozitivně působí na plnění vyživovací povinnosti,“ dodal k aktualizované úpravě výpočtu Mgr. Sosna.

Na stránkách https://vyzivne.justice.cz najdou zájemci i statistické údaje, další užitečné rady a tipy, odkazy na organizace a instituce, které mohou v krizové situaci v rodině pomoci, stejně jako základní informace vztahující se k rodinnému právu.  

Redakce AD
Foto: justice.cz