Údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, bude nově moci shromažďovat Ministerstvo obrany. Počítá s tím návrh novely č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), který předložilo do připomínkového řízení. Dosud tak mohlo činit až v době ohrožení státu nebo během válečného stavu. Ministerstvu vadí to, že se bez těchto znalostí nemůže na kritické situace dostatečně připravit. Lidé by se také podle návrhu mohli nově přihlásit k tomu, že je stát bude moci v případě krize povolat na mimořádné cvičení. Návrh počítá i se zatraktivněním aktivní zálohy zvýšením odměn a benefitů. Ministerstvo obrany chce, aby poslanci z časových důvodů předpis schválili už v prvním čtení.

Ministerstvo obrany předložení změn zákonů zdůvodnilo zásadními změnami bezpečnostního prostředí, které spočívá v agresivním chování Ruska, ale i v dalších hrozbách včetně terorismu, migrace nebo nestabilitě zemí v blízkosti zemí NATO a EU. „Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ uvádí důvodová zpráva.

Pokud bude navrhovaná legislativa schválena, stát nově získá možnost shromažďovat a zpracovávat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, dříve než v době stavu ohrožení státu a válečného stavu. Nyní je mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení. Stát tak podle ministerstva nemá přehled o stavu populace a nemůže se včas připravovat na krizové stavy.

Pro získávání údajů chce Ministerstvo obrany využívat už existující databáze a nezatěžovat lidi dotazníky. V praxi by se měla data například o vzdělání nebo třeba o řidičském, zbrojním či leteckém průkazu automaticky propsat do registru branné povinnosti poté, co daný člověk dosáhne plnoletosti nebo získá státní občanství. Podrobnější údaje by stát získal až po odvodu. Data bude ministerstvo aktualizovat u lidí mladších 45 let.

Další novinkou má být „dobrovolné předurčení“, v rámci jehož by dobrovolníky, kteří se k němu přihlásí, mohla vláda mimořádně povolat při zhoršené bezpečnostní situace, a to ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. „Povolání dobrovolně předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně, a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika ohrožení státu,“ píše se v dokumentu.

Předkládaný předpis dále počítá se zatraktivněním aktivní zálohy (AZ) zavedením náborového a stabilizačního příspěvku a se zvýšením odměny. Zájemci o vstup do aktivní zálohy by tak nově náboráři mohli nabídnout příspěvek 24 000 korun, který by se vynásobil počtem let zařazení do AZ. Stabilizační příspěvek 2 000 korun by mohli dostávat vojáci v záloze, kteří jsou rozhodnutím znovu zařazeni do AZ. Příslušníkovi AZ by se měla také zvyšovat odměna za příslušnost k záloze podle délky zařazení a zvýší se i odměna za vykonané vojenské cvičení. Další motivací pro vstup do AZ má být možnost poskytování zdravotních služeb, vzdělávání a dalších benefitů. Zákon dále počítá s prodloužením zařazení v aktivní záloze ze tří na pět let.

Díky návrhu by také nově mohli požádat armádu o leteckou přepravu ministři financí a spravedlnosti. Dosud tak mohli učinit ministři zahraničí a vnitra. Armáda by tak mohla přepravovat třeba zásahový tým URNA nebo eskortu Vězeňské služby.

Novela dále zavádí pojmy vojenská drážní vozidla, vojenský vlak a mimořádný vojenský vlak, věnuje se i dronům. Umožňuje také, aby vojáci cvičili na pozemcích či stavbách, které patří státu nebo jeho organizacím.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com