Aneurysmatické klipy, ventrikuloperitoneální shunty, dlažky k fixaci kosti včetně šroubováku, šití či chirurgické rukavice… To je část seznamu zdravotnického materiálu, jenž – společně s Českou neurochirurgickou společností – darovali čeští advokáti a advokátky, kteří přispěli na transparentní účet HELP UKRAINE, neurochirurgickému pracovišti Univerzitní nemocnice v Užhorodu. Díky tomuto daru budou moci ukrajinští neurochirurgové ošetřit třicet pacientů s krvácením do mozku (a tím jim i zachránit život) . Zdravotnický materiál předali – i jménem České advokátní komory – lékaři užhorodské neurochirurgie Aleksiyi Smolankovi začátkem července docent MUDr. Robert Bartoš, Ph.D., z Neurochirurgické kliniky v Ústí nad Labem a Ing. Jiří Marek, analytik ČSOB, který poskytl k převozu vlastní vozidlo.

 

Do pomoci Ukrajině a svým kolegům-advokátům se Česká advokátní komora zapojila ihned po začátku invaze – již 25. února byl spuštěn projekt Advokáti na pomoc Ukrajině, jehož součástí je seznam advokátů a advokátek, kteří poskytují pro bono pomoc ukrajinským uprchlíkům (21. července do seznamu přibyla dokonce i první ukrajinská advokátka, která chce pomáhat pro bono). O tři dny později byl zřízen transparentní účet ADVOKÁTI UKRAJINĚ, na němž se obratem začaly shromažďovat finanční prostředky určené na sociální, zdravotní, humanitární a charitativní pomoc (za prvních 24 hodin to bylo více než 800 000 korun!).

V souladu s heslem „Kdo rychle dává, dvakrát dává!“ zaslala Česká advokátní komora – na základě rozhodnutí představenstva – již 11. března 2022 dva miliony korun z tohoto účtu na humanitární pomoc advokátům Ukrajinské národní advokátní komory (NAAU) a jejich rodinám.

Další jeden milion korun pak byl v červnu poskytnut Českému červenému kříži na humanitární pomoc obyvatelům válkou zasažené země. Šek na uvedenou částku předal předseda ČAK JUDr. Robert Němec, Ph.D., zástupkyni ČČK Miroslavě Jirůtkové v rámci galavečera Právníka roku 20/21.

Finanční dar v hodnotě 300 000 korun na nákup neurochirurgických potřeb a vybavení pro Univerzitní nemocnici v Užhorodu, kde se v současné době věnují léčbě válečných zranění, tak byl v pořadí již třetím „projektem“, jímž české advokátky a advokáti vyjádřili svou podporu obyvatelům Ukrajiny.

V tomto případě Komora spolupracovala s Českou neurochirurgickou společností, resp. Neurochirurgickou klinikou v Ústí nad Labem, jejíž zástupce MUDr. Robert Bartoš zakoupený zdravotnický materiál v celkové hodnotě 405 tisíc korun (částku 105 000 Kč darovala Česká neurochirurgická společnost) na začátku prázdnin osobně odvezl na Ukrajinu a předal Neurochirurgickému oddělení Univerzitní nemocnice v Užhorodu, konkrétně jeho přednostovi prof. V. V. Smolankovi a jeho kolegům.

 

Redakce Advokátního deníku při té příležitosti požádala MUDr. Roberta Bartoše (na snímku níže uprostřed) o krátký rozhovor.

 

Když jsme domlouvali tento rozhovor, zmínil jste se, že v Užhorodu, kam Vaše cesta směřovala, byl klid a že tato část Ukrajiny není konfliktem přímo dotčena. Nicméně země ve válce je a Rusko zasáhlo raketami i cíle hluboko ve vnitrozemí. Mají obyvatelé města obavy z útoků, žijí ve strachu?

Jak nám říkal profesor Smolanka, letecký poplach byl v Užhorodu jen několikrát. A vždy byl naštěstí planý, když raketa směřovala například na Lvov. Myslím si, že Užhorod, díky tomu, že leží přímo na hranici se Slovenskem, není pro RSFR strategickým cílem.

 

Hovořil jste také o tom, že probíhajícím konfliktem jsou narušeny logistické cesty. Má to vliv na běžný život, resp. na práci zdravotníků?

Dodávky zdravotnického materiálu pocházejí výlučně ze Západu. Hranice Vyšné Nemecké – Užhorod je ucpána kamiony, stojí zde několikakilometrové kolony. Nám dali přednost. Přestože před námi ale bylo jen zhruba deset vozů TIR, čekali jsme na vyřízení celní deklarace a průjezd přes hranici tři hodiny. To určitě dodávky zdržuje. Jak říkal profesor Smolanka, veškeré finance Ukrajiny jdou nyní na válku, na obranu a zdravotnictví. Což on oceňoval.

 

V Užhorodu se léčí zranění vojáci a civilisté z východní části země. Pro zdravotnická zařízení to musí být velký nápor – je stávající kapacita těchto zařízení dostatečná, nebo je třeba pracovat v provizorních podmínkách?

Zranění vojáci jsou do západních regionů rozmisťováni rovnoměrně, v Užhorodě je navíc Ústav péče o válečné veterány, zatím tedy kapacitně zvládají.

 

Ztížila se v důsledku války dostupnost běžné zdravotnické péče pro ostatní pacienty?

Zdá se, že ano. Minulý měsíc jsme museli v naší nemocnici v Ústí nad Labem operovat 15letého chlapce z Užhorodu s mozkovým nádorem. Z kapacitních důvodů ho nemohli odoperovat na Ukrajině a rodina s ním odjela do České republiky. Jak mi osobně přišel říct jeho táta do ambulance, chlapec je již zpět v Užhorodě.

Nicméně v době našeho příjezdu (v sobotu 2. 7. – pozn. redakce) profesor Smolanka právě skončil jednu z náročných operací nádoru mozku.

 

Jak jsou lékaři a další zdravotnický personál připraveni na ošetření specifických válečných zranění?

Část lékařů absolvovala vojenský výcvik a zařazení již během studií – s určitým benefitem stipendia – a jsou vedeni jako tzv. „military doctors“. V případě potřeby budou muset přestoupit z civilní sféry do vojenské.

 

V průběhu setkání se zástupci užhorodské nemocnice se možná hovořilo i o případné další pomoci… Nezmínili Vaši ukrajinští kolegové například zájem o pomoc českých lékařů-chirurgů, případně o přepravu některých pacientů do vaší nemocnice?

Nezmínili. Domluvili jsme se, že budeme dále v kontaktu, budeme jim „držet palce“ a že tam uspořádají kongres, až konflikt skončí. Mají nabídku přijet do Ústí nad Labem na naše neurochirurgické pracoviště na pracovní stáž týkající se chirurgie mozkových bypassů a některých nádorů.

 

 

 

Při komunikaci s obyvateli Užhorodu byla patrná velká sounáležitost s ČR, resp. ČSR. Užhorodci mají hezké vzpomínky na společný stát a při procházce městem je to viditelné – mají zde Masarykův most, Olbrachtovu ulici, památník Rastislava Štefánika i památník Tomáše G. Masaryka.

 

    

 

„Lidé jsou klidní, v sobotu tráví volný čas ve městě na nábřeží, v kavárnách… Měli jsme z nich pocit, že si myslí – máme pravdu a jsme v právu, nemůžeme prohrát,“ řekl Robert Bartoš. A dodal: „Plakáty, které po městě visí, si spíše dělají z Putina a Lukašenka legraci, rozhodně nepodněcují k nenávisti.“

 

Jak by mohli v současné době Češi ještě pomoci?

Myslím, že především pokračujícími dodávkami zdravotnického materiálu, ideálně koordinovanými českým a ukrajinským Ministerstvem zdravotnictví. Velkým problémem ale je přesné cílení pomoci. Naše akce byla velmi přesně zacílená – za což patří velké poděkování Danielu Pavlištovi ze společnosti B-Braun a Mgr. Věře Zemanové, staniční sestře neurochirurgických sálů Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, kteří seznam zdravotnického materiálu sestavili a optimalizovali s ohledem na celkovou výši daru 405 000 korun. Naše dodávka pokryla 2 % ukrajinské roční potřeby pro ošetření jedné, velice specifické diagnózy aneurysmatického krvácení. Bohužel jen neurochirurgických operací je daleko více – mnohem četnější jsou nádory mozku, operace degenerativních onemocnění páteře apod.

A pak se také nabízí možnost pomoci dětskému oddělení Neurochirurgického institutu v Kyjevě, s jehož přednostkou Liudmylou Verbovou, MD, PhD., jsme také v kontaktu.

Rád bych – jménem svým i jménem ukrajinských kolegů – mnohokrát poděkoval České advokátní komoře, že na tuto dobrou věc přispěla. Jmenovitě bych pak chtěl poděkovat Mgr. Františku Korbelovi, Ph.D., a Mgr. Marku Vojáčkovi, z HAVEL & PARTNERS, s. r. o., advokátní kancelář.

 

Děkujeme za rozhovor!

 

MUDr. Robert Bartoš poskytl redakci k přetištění dopis, v němž doktor Andriy Smolanka děkuje vedení České advokátní komory za poskytnutí výše uvedeného daru: