Ústavní soud (ÚS) zveřejnil usnesení pléna sp. zn. Pl. ÚS 32/21 ze dne 24. 5. 2022, jímž odmítl návrh na zrušení věkové hranice 70 let, která pro soudce v Česku znamená odchod z justice. Návrh podal Okresní soud v Olomouci, který měl pochybnosti o ústavnosti části zákona o soudech a soudcích. Poukázal na demografický vývoj a na to, že v justici se neočekává fyzický výkon, ale intelektuální schopnosti. Rozhodnutí Ústavního soudu mělo složitou genezi. Část soudců je nespokojená s tím, že se soud jasně nevyslovil k ústavnosti věkové hranice.

„S určitou mírou sentimentu připomínáme, že v minulosti ÚS nebýval takto zdrženlivý a vyhýbavý,“ stojí v odlišném stanovisku pěti soudců přehlasovaných většinou.

K okresnímu soudu podal žalobu soudce Pavel Kolář z Vrchního soudu v Olomouci. Domáhal se určení, že jeho funkce nezanikne na konci roku 2023. Povinný odchod z justice pokládá za neústavní. Zákon říká, že funkce soudce zaniká uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl sedmdesátky.

Okresní soud řízení přerušil a obrátil se na ÚS, aby se vyslovil k ústavnosti právní úpravy. Původní soudce zpravodaj doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D., předložil zamítavý nález, tedy rozhodnutí s plnou vahou a jasným stanoviskem, potvrzujícím současný stav. Plénum návrh neschválilo, novou zpravodajkou se stala JUDr. Milada Tomková, která připravila odmítavé usnesení. Společně se většinou soudců dospěla k závěru, že okresní soud nebyl v pozici, aby se mohl trváním soudcovského mandátu zabývat, nemohl tedy podat ani návrh na zrušení právní úpravy.

„Soud v občanském soudním řízení nemá pravomoc k určovací žalobě rozhodovat o tom, zda je někdo soudcem, respektive zda něčí funkce soudce k nějakému datu zaniká, stejně jako například nemá pravomoc určovat, kdo je prezidentem republiky, poslancem či Veřejným ochráncem práv. Nic z toho totiž nevyplývá ‚z poměrů soukromého práva‘ a pravomoc činit taková rozhodnutí civilním soudům není svěřena ani jiným způsobem,“ stojí v usnesení.

Podle Vojtěcha Šimíčka a čtyř dalších soudců se ale měl ÚS problematikou věcně zabývat a vyhlásit jasný a závazný nález, byť zamítavý. Na věkové hranici by se nic nezměnilo, ale bylo by evidentní, jaký je postoj ÚS.

Úkolem ÚS je primárně hledat způsoby, jak se návrhem věcně zabývat, a nikoliv důvody, pro které se této svojí povinnosti zbaví, stojí v odlišném stanovisku soudcovské menšiny. Kritizuje také to, že většina nenavrhla jinou právní cestu, jak by mohl soudce dosáhnout přezkoumání věkové hranice. Možnost, že by se například po zániku funkce dobýval do své kanceláře, vyvolal zásah justiční stráže a pak podával správní žalobu, označili za fantasmagorickou.

Stanovisko končí poznámkou o gruzínském filmu Pokání z roku 1984. Je zakončen scénou, kdy se babička ptá místní cukrářky, jestli se touto cestou dostane ke kostelu Bohorodičky. Po negativní odpovědi reaguje: „K čemu je taková cesta, co nevede ke chrámu?“ „K čemu je ÚS, který se vyhýbá odpovědím na položené otázky a řešení problémů?,“ uzavřeli přehlasování ústavní soudci.

U ÚS věkové omezení neplatí, řada bývalých i současných soudců sedmdesátku během mandátu překročila.

Text usnesení sp. zn. Pl. ÚS 32/21 naleznete ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com