Advokáti a státní zástupci hodnotili dopady společného Memoranda v praxi

Česká advokátní komora a Justiční akademie uspořádaly pro advokáty, advokátní koncipienty, soudce, státní zástupce a další odborníky seminář na téma ODKLONY A DOHODA O VINĚ A TRESTU, který se uskutečnil 31. května 2022 v Justiční akademii v Praze 1.

 

Společná partnerská akce Justiční akademie a České advokátní komory se věnovala „Memorandu o součinnosti mezi NSZ a ČAK, v oblasti využívání odklonů v trestním řízení a při uzavírání dohod o vině a trestu“, uzavřenému dne 7. prosince 2018. Zaměřila se na postřehy, poznatky a vyhodnocení dosavadní spolupráce za dobu jeho účinnosti, zejména pak po novele zákona č. 333/2020 Sb., včetně příkladů dobré praxe.


Lektory semináře byli Mgr. Tomáš Foldyna, statní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, Mgr. Lukáš Trojan, advokát, člen představenstva ČAK, prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., advokát, vysokoškolský pedagog, JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., soudce Nejvyššího soudu ČR, Mgr. Milan Richter, státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně.


Státní zástupce NSZ Mgr. Tomáš Foldyna úvodem řekl, že je zastáncem dohody o vině a trestu. „Myslím si, že je vidět, že to byl rozumný krok. Memorandum není vynutitelné, ale šlo o jednoznačný signál společné vůle k posílení spolupráce a prohloubení komunikace mezi státním zástupcem a obhájcem v trestním řízení, které má vyústit v racionalizaci trestního řízení,“ uvedl Mgr. Foldyna.

Připomněl, že ne v každé trestní věci lze najít společnou řeč a vždy bude značná část trestních věcí, kde bude docházet ke střetům a vždy budou obvinění bojovat za své zproštění. „Nicméně co se týče komunikace mezi stranou obžaloby a obhajoby, považuji ji za absolutně nezbytnou a nelze se bez ní obejít. Komunikace mezi státním zástupcem a obhájcem je žádoucí a je lhostejné, z čí strany vzejde iniciativa. To vše samozřejmě vždy při zachování profesní etiky a úcty z obou stran,“ dodal.

Hovořil také o sdílení informací, které je v nezbytné míře důležité pro naplnění cíle, tedy dohody o vině a trestu a připomněl povinnost mlčenlivosti advokáta, která je ještě mnohem přísnější než u státních zástupců. „Ale pokud je to v zájmu klienta, není komunikace sebemenším problémem, stejně jako přizvání dalších osob, nic nebrání tomu, aby k jednání byl přizván policista, aby si advokát vzal na jednání s sebou koncipienta, nebo byl přizván pracovník Probační a mediační služby, pokud se hledá cesta k odklonu v trestním řízení.“

Seznámil také přítomné s obsáhlým dotazníkovým průzkumem ohledně využívání dohod o vině trestu, který se v roce 2021 uskutečnil mezi státními zástupci.

„Získali jsme 300 odpovědí, státní zástupci většinou dohodu o vině a trestu přivítali a avizovali připravenost aplikovat ji v praxi. Zhruba pětina respondentů ji však i nadále odmítá z různých důvodů, nejčastěji uvádějí argument „kupčení“ s právem nebo neochotu jednat s obviněnými. Na základě aktuálně získaných údajů je v přípravě metodická pomůcka NSZ, která je momentálně odeslána do soustavy státních zastupitelství nižších stupňů k připomínkám a do prázdnin by mohla mít konečnou podobu,“ uzavřel debatu.

Profesor JUDr. Tomáš Gřivna se ve svém příspěvku podíval na dohodu o vině a trestu z pohledu komparativního. „Jinde v Evropě, například v Rusku, Estonsku, Německu, Španělsku a v dalších zemích je vyřízeno dohodou o vině a trestu 60 procent trestních věcí, v USA je to až 90 procent. Tady se projevuje to, co my v rámci kontinentálního práva připustit nechceme. Stačí, že obžalovaný prohlásí, že se nechce soudit, nikoliv, že prohlašuje svoji vinu. U nás se požaduje, aby se obžalovaný doznal, což je součástí prohlášení o dohody o vině a trestu, a to má určitě zásadní význam. V obou typech právní kultury samozřejmě existuje nebezpečí nepravdivých prohlášení. Co je však horší? Odsoudit nevinnou osobu nebo tu vinnou neodsoudit?“ položil si otázku.

Profesor Gřivna dále dokumentoval znatelný nárůst dohod o vině a trestu po schválení novely trestního řádu provedenou zákonem č. 330/2020 Sb., která uvolnila pravidla, zejména v rozsahu, kdy možnost dohody o vině a trestu rozšířila na všechny trestné činy, tedy i ty zvlášť závažné a na možnost uzavřít ji i v řízení před soudem, nikoliv pouze v přípravném řízení. Dokumentoval na statistických datech také regionální rozdíly v častějším a méně častém využívání dohod a zabýval se také tím, jaké dohody nemohou soudy podle trestního řádu schválit a hovořil o nepřiměřenosti dohody o druhu a výši navrženého trestu a o schvalování dohody o vině atrestu ve společném řízení více obviněných, kde v praxi nastává nejvíce aplikačních problémů.

 

Poznatky od advokátů pak ve svém příspěvku přednesl advokát a člen představenstva ČAK Mgr. Lukáš Trojan. Uvedl, že vyhodnocování spolupráce státních zástupců a obhájců se neděje na pravidelné bázi, ale vždy při vhodných příležitostech, například seminářích, kdy se společně tyto právnické stavy setkávají. „V prvních dvou letech nebylo memorandum moc využíváno, protože o něm neměly obě strany dostatek informací, ale poté, co se konala společná školení, semináře a odborné konference a více se o něm začalo psát, se ukázalo, že je funkčním nástrojem, což vyplývá z poznatků advokátů v regionech,“ řekl.

Česká advokátní komora má své regionální představitele napříč celou republikou, kteří ve svých regionech zmapovali zkušenosti kolegů s dohodami o vině a trestu. „Například v regionu středních Čech státní zástupci příliš tyto dohody uzavírat nechtějí, „smlouvat“ z obavy kvůli nařčení z nepřijatelného ovlivnění, v regionu střední Morava se nedá říct, že by probíhala vzájemná jednání, spíše jde o přijetí nebo nepřijetí návrhu státního zástupce, naopak v regionu západních Čech se komunikace začíná zlepšovat a počet schválených dohod roste,“ uvedl Mgr. Trojan příklady z praxe.

Podle zjištění ČAK iniciativa ke sjednávání dohody o vině a trestu pochází prakticky ve všech případech od obhajoby, ze strany státních zástupců stále přetrvává obava z komunikace s obhájci. „Prezentovaným důvodem je obava z nařčení z nepřijatelného ovlivnění a nedostatečné transparentnosti postupu. Také forma vyjednávání o dohodě se v praxi liší, avšak vždy vychází z principů souladných s memorandem,“ dodal Mgr. Trojan.

Závěrem upozornil, že po uzavření memoranda dochází v oblasti sjednávání a uzavírání Dohod o vině a trestu k postupným zlepšením, ale je nezbytné dále pracovat na tom, aby došlo k rozšíření povědomí o obsahu memoranda mezi státními zástupci i obhájci, neboť díky tomuto institutu dochází ke zjednodušení a zrychlení řízení.

„Dohodu o vině a trestu a prohlášení o vině lze bezesporu označit za moderní nástroje trestního práva vedoucí k naplnění účelu trestního řízení, přičemž nezatěžují justiční systém a vedou k rychlému potrestání a nápravě pachatele trestné činnosti. K častějšímu využívání a rozšíření aplikační praxe je třeba těsnější a efektivnější spolupráce procesních stran a soudů, zároveň je nezbytné v co nejvyšší míře deformalizovat proces sjednávání a uzavírání dohod a nezbytnou podmínkou jsou také legislativní změny ve směru úvah de lege ferenda,“ uzavřel dopolední blok semináře Mgr. Trojan.

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., začal svůj příspěvek pohledem do statistik počtů dohod o vině a trestu u jednotlivých soudů v ČR a obvodních soudů pro Prahu 1–10, kdy jich do novely trestního řádu bylo pouze pár desítek ročně a jejich počet teprve v posledních dvou letech postupně stoupá. Soudce NS se dále zabýval otázkou vhodnosti zahájení jednání o dohodě o vině a trestu.

„Vždy je třeba posuzovat povahu a závažnost spáchaného trestného činu, vzít do úvahy chování obviněného po činu, zejména jeho projevenou lítost a snahu nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu poškozeného, pravděpodobný druh a výměru trestu, jestliže byl obviněný uznán vinným v řízení před soudem na podkladě obžaloby, veřejný zájem, na jehož základě by se měla věc projednat v řízení před soudem, ale i náklady řízení před soudem a další kritéria,“ uvedl.

Dále rozebral možnosti, kdy lze uzavírat dohodu o vině a trestu – trestní řád zavedl konsenzuální způsoby vyřízení trestních věcí, kde vždy záleží na míře souhlasu obviněného s obžalobou – buď je úplná shoda, v tom případě je možná dohoda o vině a trestu, nebo shoda v otázkách skutkové a právní kvalifikace – prohlášení viny a u shody v alespoň některých skutkových otázkách jde o nesporné skutečnosti. Všechny tyto způsoby vyřízení trestních kauz přinášejí značný průlom do některých základních zásad trestního řízení, jimiž je nyní (a v budoucnu má být) ovládán český trestní proces. Podotkl také, že státní zástupce musí řádně plnit svoji roli a je to on, kdo přichází se skutkovou kvalifikací.

„Soud by pak měl být pojistkou, že to, na čem se strany shodly, odpovídá skutečnosti. Pokud tam bude nějaká disproporce, soud by měl zasáhnout námitkou soudu, v tom případě se musí strany dohodnout na dohodě nové, nebo dohodu o vině a trestu není možné použít. Další problém, který jsme detekovali v praxi, je sjednaná dohoda o vině a trestu, kterou soud následně neschválí v hlavním líčení. V praxi také vyvstal problém, v jaké fázi řízení dohodu využít. Ideálně mezi přednesením obžaloby a zahájení dokazování, ale praxe inklinuje k využití i v pozdějších fázích, zejména v odvolacím řízení,“ přidal zkušenosti z praxe JUDr. Říha.

Dále připomněl judikaturu Nejvyššího soudu a možnosti obviněného odstoupit od dohody o vině a trestu sjednané v přípravném řízení, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě k rozhodnutí, čímž je zaručena ochrana spravedlivého procesu a práva na obhajobu.

 

Poslední přednášející Mgr. Milan Richter se zabýval uzavírání dohod o vině a trestu v praxi státního zástupce. Zabýval se zejména načasováním jednání a uzavření dohody. „Opakovaně slýcháme či čteme vyjádření o tom, že DVT má největší význam na počátku vyšetřování, nicméně je třeba mít jistotu v tom, zda už je objasňovaný skutkový stav plně stabilizován – například u drogové trestné činnosti, kde nezřídka dochází k jeho doplňování, rozšiřuje se popis skutku co do doby páchání i rozsahu, často se zpřísňuje právní kvalifikace, takže je určitě dobré věc neuspěchat a nepodlehnout tlaku na uzavření dohody obratem po zahájení stíhání. Státní zástupci by neměli uzavírat dohodu u případů, kdy mají jakékoliv pochybnosti, ale mít jistotu, že objasňovaný skutkový stav je plně stabilizován,“ řekl.

Popsal také posloupnost úkonů dohody o vině a trestu v přípravném řízení a aplikační problémy a nejasnosti, které se projevují v praxi, kdy ty největší nastávají ve skupinových věcech s více obviněnými, a zabýval se otázkou, zda lze v jedné věci současně podat dohodu i obžalobu.

Dotkl se také častého mylného názoru některých obviněných, kteří se domnívají, že by se přijetím dohody o vině a trestu měli domoci výrazného snížení trestu, třeba na polovinu. „Proto je vždy potřeba udělat shodu představ ještě před samotným jednáním o dohodě,“ uzavřel svůj příspěvek a nabídl anonymizované vzory dohody o vině a trestu, protokolu a návrhu k soudu kolegům k dispozici.

Následná diskuse se dotkla judikatorní praxe ÚS a VS v Olomouci a soudů nižších stupňů, ale i nejčastějších chyb, které se v dohodách dělají, a dalších doporučení. Tématem diskuse byla také míra autonomie státního zástupce – aprobace, hovořilo se také o nezáviděníhodné pozici advokáta, pokud se aprobace uplatní a musí klientovi vysvětlit tuto situaci. V diskusi byla patrná názorová rozdílnost soudců, státních zástupců i obhájců, nicméně závěrem se všichni shodli na tom, že cíle memoranda, mezi které patří efektivnější naplnění účelů trestního řízení, urychlení vyřízení trestní věci, snížení zatíženosti soudů, a i zvýšení pravděpodobnosti včasné náhrady škody poškozenému, jsou postupně naplňovány.

Seminář v Justiční akademii byl prvním, další se budou k této problematice konat v regionech. Jeho další pokračování je naplánováno již na 8. června 2022 v Ústí nad Labem, kde se o své poznatky na téma dohod o vině a trestu a odklonů v trestním řízení podělí advokáti, státní zástupci, soudci a zástupce Policie ČR ze severních Čech. Přihlásit se je možné na webu ČAK.

Redakce AD
Foto: AD

Go to TOP