Poslanci posoudí žádost vlády o prodloužení nouzového stavu na mimořádné schůzi v úterý 29. března. Institut nouzového stavu je podle vlády nutné dále využívat kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Návrh na prodloužení nouzového stavu od začátku dubna do 31. května vláda schválila na středečním zasedání. Plán se vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu pravidelně po 30 dnech.

Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dnů. Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Podle vlády je zřejmé, že do konce května se situace s uprchlíky z Ukrajiny nezlepší. Vicepremiér Vít Rakušan při obhajobě plánu také uvedl, že kabinet nechce obcházet Sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.

Usnesení vládního návrhu sice uvádí žádost Sněmovně o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale stále píše o 3. červenci. „Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině,“ stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.

Ústavní právníci oslovení se neshodují na tom, zda je případná žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy. Podle právníka prof. JUDr. Jana Kysely, Ph.D., DSc. by měl kabinet opakovaně žádat o prodloužení maximálně o 30 dní kvůli zachování kontrolní role Sněmovny. Také podle právníka JUDr. Ondřeje Preusse, Ph.D., žádost o delší období oslabuje kontrolní úlohu poslanců, protiústavní postup však v rozhodnutí vlády nespatřuje. Právník profesor JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. nepovažuje žádost o tři měsíce za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Profesor Kysela uvedl, že postup je podle jeho názoru v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti. „Vláda rozhoduje vždy o 30 dnech, přičemž rozhodování o dalších (a dalších) 30 dnech je vázáno na předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Po jeho udělení opět rozhodne vláda. Tím pádem je uchována kontrolní role Sněmovny a opozice v ní,“ uvedl.

Podle profesora Wintra není žádost o více než 30 dnů evidentně nelegální. „Ale myslím, že je to odklon od dobré praxe, která lépe respektovala důležité ústavní principy, jako jsou demokratická kontrola moci či dělba moci,“ řekl. Princip opakovaných žádostí maximálně o 30 dní podle něj lépe respektuje princip, že nouzový stav je něco zcela mimořádného, co by mělo být pod kontrolou Sněmovny.

Také doktor Preuss označuje postup, který plánuje vláda, za nešťastný. „Protože oslabuje kontrolní roli Poslanecké sněmovny. Nicméně nevidím to jako protiústavní postup,“ uvedl.

Zdroj: ČTK
Foto: PS PČR