Jak pracovat s klienty s válečným traumatem? Poradil online seminář ČAK

Základní, ale velmi užitečné informace pro všechny advokáty, kteří při poskytování právní pomoci budou jednat s klienty, kteří mají za sebou zážitky z válečného konfliktu na Ukrajině, byly obsahem dalšího, již třetího, bezplatného online semináře České advokátní komory, který 21. března 2022 vedla pražská advokátka JUDr. Lucie Hrdá. Ta má mnohaleté zkušenosti se zastupováním zvlášť zranitelných obětí (typicky obětí znásilnění či domácího násilí) a jako krizová interventka.

Úvodem pozdravil všechny účastníky semináře předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., který  připomněl veškeré charitativní akce Komory i advokátů, které od začátku ruské invaze na Ukrajinu organizují a následně poděkoval Odboru výchovy a vzdělávání ČAK za organizaci semináře a zejména doktorce Hrdé, že se jeho vedení ujala a podělí se s ostatními o své zkušenosti.

Úvodem semináře nazvaného „Jak jednat s klienty s válečným traumatem“ doktorka Hrdá zdůraznila, že každý, kdo chce pomáhat traumatizovaným klientům, si musí jako úplně první věc nastavit vlastní subjektivní i objektivní hranice, v jejichž rámci chce a může tuto pomoc poskytovat. Zásadní je udržet si nad kauzou nadhled a schopnost psychohygieny nastavením vlastních očistných mechanismů.

Dále JUDr. Hrdá shrnula základní informace o tom, co vlastně traumatizovaný člověk prožívá. Jaké jsou reakce na aktuální trauma? První je reakce těla – například bušení srdce, odmítání jídla, třes rukou, pocení, rýma, ženy přicházejí o menstruaci, zhoršují se chronické nemoci. Druhá je pak reakce mozku – ta je velmi pestrá, může to být extrémní prožívání emocí nebo jejich střídání, často vztek, sebepoškozování, nebo naopak apatie, prázdnota a typická je neschopnost soustředit se.

Jedním z typů chování obětí, ať už jde o oběti například znásilnění nebo válečného konfliktu, je, že jsou extrémně laskavé, vděčné za normální věci, jako je nabídnutí čaje, nebo to, že „je nezmlátíte“. Obvyklá je i bagatelizace celé situace; oběť tvrdí, že je vše v pořádku či že se vše rychle vyřeší. Velmi závažným aktuálním stavem je disociace, jeden z nejstarších obranných mechanismů, kdy mozek ve chvíli velkého nebezpečí „vypne“ paměť či bolest, a v těchto případech je nutná medikace a terapie.

Za bohužel velmi rozšířený „mýtus dokonalé oběti“ označila doktorka Hrdá představu, že existuje jeden druh oběti, který přijde a bude se nějak chovat, nějak reagovat, nějak vypadat. Jednak ale každý člověk reaguje na trauma jinak, a jednak a především, lidé prchající před válečným konfliktem na Ukrajině, jsou „normální lidé jako my“, nemusí být hladoví, chudí a špinaví, ale přesto to jsou oběti.

I pokud oběť zvládne akutní fázi traumatu, tak až tři až šest měsíců po skončení této traumatické situace se může objevit přímo posttraumatická stresová porucha, což je nemoc s vlastními diagnostickými kritérii; ale mohou se objevit i jiné projevy traumatu. Posttraumatická stresová porucha se může u dospělých projevovat například nočními děsy, nespavostí, záchvaty úzkosti, panického strachu či naopak vzteku, pocity viny, dezorientace v čase či prostoru, či tzv. flashback, kdy oběť znovu a znovu prožívá traumatizující zážitky. Jinak se projevuje u dětí, a to ještě odlišně u dětí mladších a starších. U mladších dětí dochází k tzv.  regresi, kdy se vývojově vrací zpátky do mladšího vývojového stadia – typicky přestanou mluvit, či se začnou znovu počurávat či pokakávat; mohou ale reagovat i agresí. Starší děti s posttraumatickou stresovou poruchou pak mohou buď reagovat tak, že vypadají jako „dokonalá oběť“ – hodné, milé, tiché, nebo naopak reagují násilným, agresivním až kriminálním chováním, mohou brát drogy, u dívek hrozí hypersexualizace.


Je ale třeba tyto naprosto základní informace „překlopit“ do praxe. Jak by tedy měl advokát s takovými klienty jednat?


Za prvé, s takovýmto klientem by měl jednat jeden, maximálně dva lidé; je to nezbytné, aby mohli navázat s advokátem vztah a mohli mu důvěřovat.

Za druhé, prostředí kanceláře musí být příjemné; základem je klid, teplo, protože lidem ve stresu bývá zima, je dobré jim např. nabídnout i přehoz a také teplý čaj. Pro děti je dobré mít v kanceláří omalovánky, pro dospělé pak antistresové pomůcky, což může být i obyčejné víčko od pet láhve či kancelářská sponka, výborně se pak osvědčují i gumové míčky třeba původně pro zvířecí mazlíčky.

Za třetí, důležitá je mimika a neverbální projevy. Je třeba se chovat vstřícně, podat klientovi ruku a mít s ním na začátku oční kontakt; to ale neplatí, když se pak svěřuje. Je třeba dát klientům najevo empatii, ale ne lítost. Nikdy se neobracejte na tlumočníka, ale vždy přímo na klienta.

Při jednání s traumatizovaným klientem je třeba si dále uvědomit, že často není schopen souvisle vyprávět o tom, co se mu stalo. Jak už bylo řečeno, při akutním stresu často vypne tzv. vnější paměť, tedy to, co se kolem dělo; zachována bývá tzv. vnitřní paměť, tedy jak se v tu chvíli ten člověk cítil.

Je třeba také počítat s tím, že klientovi je třeba všechno mnohokrát opakovat, protože velmi obtížně vnímá a obtížně se soustřeďuje, i když odkývá, že všechno chápe. Je dobré mu doporučit, aby si všechno psal.

Při pomoci traumatizovaným obětem by advokát rovněž neměl očekávat vděk. Jak doktorka Hrdá vysvětlila, jde o součást traumatické reakce. Advokát totiž po nich vyžaduje aktivitu, činnost, ale ony naopak doufají, že advokát všechno vyřeší za ně, a to co nejrychleji. A pokud to tak není, jsou frustrovaní a často se obracejí na jiného advokáta.

Zájemci, kterým seminář unikl, nebo si ho chtějí znovu připomenout, si jej mohou znovu přehrát ZDE.


Redakce AD

Go to TOP