SD EU k zapsání vlastnických práv do katastru nemovitostí a k náhradám

Soudní dvůr EU zveřejnil dne 10. března 2022 rozsudek ve věci C-177/210 Grossmania, podle kterého platí, že osoby, které byly v rozporu s právem

Soudní dvůr EU zveřejnil dne 10. března 2022 rozsudek ve věci C-177/210 Grossmania, podle kterého platí, že osoby, které byly v rozporu s právem EU zbaveny svých práv na užívání zemědělských pozemků v Maďarsku, by měly mít možnost požádat o opětovný zápis těchto práv do katastru nemovitostí anebo o náhradu. Platí to i v případě, že soudní cestou nenapadly výmaz těchto práv.

 

Maďarsko přijalo v roce 2013 právní úpravu, která od 1. května 2014 zrušila práva na užívání patřící osobám, které nejsou v blízkém příbuzenském vztahu s vlastníkem dotčených zemědělských pozemků nacházejících se v tomto členském státě.

Grossmania, obchodní společnost se sídlem v Maďarsku, jejímiž společníky jsou fyzické osoby, státní příslušníci jiných členských států než Maďarska, byla držitelem práv na užívání zemědělských pozemků nacházejících se v Maďarsku. V návaznosti na zánik těchto práv na užívání ex lege, tedy 1. května 2014, v souladu s citovanou právní úpravou, byla tato její práva vymazaná z katastru nemovitostí. Grossmania nepodala proti tomuto výmazu opravný prostředek.

Soudní dvůr ve svém rozsudku z 6. března 2018 ve věcech týkajících se řízení o předběžné otázce SEGRO a Horváth1 rozhodl, že taková právní úprava představuje nedůvodné omezení zásady volného pohybu kapitálu. Soudní dvůr zároveň ve svém rozsudku z 21. května 20192 konstatoval, že Maďarsko přijetím dotčené vnitrostátní právní úpravy porušilo zmíněnou zásadu a právo vlastnit majetek, které je zaručeno Chartou základných práv Evropské unie.

V návaznosti na první rozsudek požádala Grossmania maďarské orgány o opětovný zápis svých práv na užívání do katastru nemovitostí. Tato žádost však byla zamítnuta proto, že dotčená právní úprava je stále platná a brání požadovanému opětovnému zápisu.

Grossmania podala proti tomuto správnímu rozhodnutí žalobu k vnitrostátnímu soudu Győri Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovní soud Győr, Maďarsko). Tento soud se Soudního dvoru ptá, zda navzdory skutečnosti, že Grossmania soudně nenapadla výmaz svých práv na užívání, je i tak povinný neuplatnit uvedenou právní úpravu a nařídit maďarským orgánům, aby tato práva opětovně zapsaly.

Svým rozsudkem z dnešního dne, tedy z 10. března 2022, Soudní dvůr nejprve připomíná, že v případě, že už poskytl jasnou odpověď na předběžnou otázku týkající se výkladu práva EU, jako tomu bylo v projednávané věci v rozsudku SEGRO a Horváth, vnitrostátní soud musí udělat vše pro to, aby byl tento výklad uplatněn.

Konkrétně – vzhledem k tomu, že v projednávané věci je dotčená vnitrostátní právní úprava neslučitelná se zásadou volného pohybu kapitálu, je maďarský soud povinen nepoužít tuto vnitrostátní právní úpravu při přezkumu, zda žádost o opětovný zápis mohla být zamítnuta.

Dále, proto že Grossmania v té době nenapadla výmaz svých práv na užívání, Soudní dvůr připomíná, že právo EU v zásadě nevyžaduje, aby byl správní orgán povinný zrušit správní rozhodnutí, které se stalo právoplatným, přestože je v rozporu s právem Unie. Soudní dvůr však zdůrazňuje, že zvláštní okolnosti mohou přinutit vnitrostátní správní orgán opětovně přezkoumat takové rozhodnutí s cílem najít rovnováhu mezi požadavkem právní jistoty a zákonnosti z hlediska práva Unie. Dotčená vnitrostátní právní úprava přitom představuje zjevné a závažné porušení zásady volného pohybu kapitálu a práva vlastnit majetek zaručeného Chartou a zdá se, že měla velmi rozsáhlé nepříznivé hospodářské důsledky. V kontextu hledání uvedené rovnováhy tak má v projednávané věci zvláštní význam legalita z hlediska práva Unie.

Navíc Soudní dvůr poznamenává, že i kdyby Grossmania soudně nenapadla výmaz svých práv na užívání, může dotčená vnitrostátní právní úprava uvést bývalé držitele těchto práv v omyl, pokud jde o nutnost napadnout akt výmazu pro účely zachování si svých práv na užívání. Na základě vnitrostátní právní úpravy totiž tato práva zanikla ex lege, to znamená bez toho, aby byly na tento zánik potřebné další akty.

Za těchto podmínek Soudní dvůr rozhodl, že v rámci sporu týkajícího se zamítnutí žádosti o opětovný zápis vymazaných práv na užívání jsou maďarské soudy povinny nezohlednit dotčený akt výmazu, i když se v mezičase stal právoplatným.

Soudní dvůr nakonec uvádí, že je na maďarských orgánech a soudech přijmout všechna opatření potřebná k odstranění protiprávních důsledků způsobených vnitrostátní právní úpravou. Taková opatření mohou spočívat především v opětovném zápisu nezákonně vymazaných práv na užívání do katastru nemovitostí. V případě, že by se takový opětovný zápis ukázal jako nemožný, především v případě, že by porušil práva třetích osob, které je po výmazu dotčených práv na užívání nabyly v dobré víře, mělo by se přiznat bývalým držitelům zrušených práv na užívání právo na náhradu, finanční nebo jinou, jejíž hodnota bude způsobilá finančně nahradit hospodářskou ztrátu vyplývající ze zrušení těchto práv. Navíc tito bývalí držitelé mají také právo na náhradu újmy, kterou utrpěli z důvodu tohoto zrušení, jsou-li podmínky stanovené v judikatuře Soudního dvora splněny, což se zdá být v projednávaném případě dodrženo.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetových stránkách curia.europa.eu v den vyhlášení rozsudku.

 

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

 


1 Rozsudek Soudního dvora z 6. března 2018, SEGRO a Horváth, C-52/16 a C-113/16.

2 Rozsudek Soudního dvora z 21. května 2019, Komise/Maďarsko (Užívání zemědělským pozemků), C-235/17.

Go to TOP