Elektronická evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku zřejmě skončí. Počítá s tím návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy, který dne 9. března schválila vláda. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně.

Vládou schválený návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, zároveň nepočítá s dalším provozováním systému EET ani pro dobrovolně evidující podnikatele, důvodem jsou finanční úspory. „Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 000 povinně evidujících subjektů,“ uvedlo Ministerstvo financí. To v souvislosti se zrušením EET také sníží celkový počet funkčních míst ve finanční správě. „Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací,“ uvedl Ministerstvo financí.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201 000 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 19,2 miliardy účtenek.

Vláda dnes, 9. března 2022, také schválila návrh novely zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů. Pravidla proti zneužívání postavení budou nově platit i pro podniky s ročním obratem nad 51 milionů korun, dosud byly zahrnuty firmy s obratem přes pět miliard korun. Novela také rozšiřuje seznam nekalých praktik. Resort to dnes uvedl v tiskové zprávě.

Legislativa musí také zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady EU z dubna 2019. Členské státy měly předpisy přijmout do konce května loňského roku, platit měly začít nejpozději od 1. listopadu 2021. Kvůli nedodržení termínu Evropská komise zahájila vůči ČR řízení o porušení smlouvy o EU.

Podle Ministerstva zemědělství návrh zákona zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.

Cílem evropské směrnice je podle ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu, které společně vládě návrh novely předložily, co nejvyšší sjednocení předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik v zemědělském a potravinovém řetězci. Z důvodu zpoždění zavedení úprav resorty navrhují, aby sněmovna novelu schválila v prvním čtení.

V návrhu podle vládních materiálů přetrvávají výhrady Agrární komory ČR. Ta požadovala, aby legislativa řešila také odběr za podnákladové ceny. „Předkladatelé však zastávají stanovisko, že problematika cenové regulace do zákona o významné tržní síle nepatří, a proto nebyla zahrnuta do předkládané novely,“ uvedla ministerstva ve zprávě na vládu.

Za zneužití významné tržní síly zákon považuje nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay.com