Maďarský Ústavní soud rozhodoval o migračním sporu s EU

Maďarsko má právo uplatňovat svá vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel, rozhodl dne 10. prosince maďarský Ústavní soud. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to “ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva”.

 

Maďarský ústavní soud nezpochybňuje prioritu unijního práva před národními předpisy, což je ústřední prvek evropské integrace, uvedla Evropské komise podle agentury Reuters. EK podle svého mluvčího bude nález dále studovat.

Kořeny sporu o migranty mezi EU a Maďarskem spadají do doby masivní uprchlické vlny v roce 2015. Maďarská vláda tehdy začala uplatňovat tvrdou protiimigrační politiku. Z pohledu maďarské vlády byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně, Soudní dvůr EU však loni v květnu rozhodl, že byli zadržováni bez zákonného důvodu, že maďarské úřady neumožnily zadržovaným lidem účinně požádat o azyl a neoprávněně je vyhošťovaly, protože maďarský zákon umožňoval úřadům posílat je zpátky do Srbska bez dodržení azylových pravidel EU.

V roce 2018 schválil maďarský parlament sadu protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Evropská komise se těmto zákonům začala věnovat v létě 2018, kdy dala Budapešti dva měsíce na vysvětlení či změnu nových pravidel. V červenci 2019 se proto komise rozhodla předat případ Soudnímu dvoru EU. Letos v únoru generální advokát dvora uvedl, že zavedením trestů pro lidi a organizace pomáhající migrantům požádat v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu Maďarsko porušilo právo EU. Podle rozsudku Soudního dvora EU z poloviny listopadu, který dal generálnímu advokátovi EU za pravdu.

Také Evropská komise dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU, právních předpisů EU a Listiny základních práv.

Podobná situace je i v Polsku, kde začátkem října Ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o fungování Evropské unie jsou v rozporu s polskou ústavou.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová toto rozhodnutí označila za hluboce znepokojivé, neboť podle ní zpochybňuje a ohrožuje základy, na nichž sedmadvacítka stojí. Polský rozsudek je součástí několikaletého sporu o změny, které v justici zavedla polská vláda. Evropská komise kvůli němu zvažuje, že v případě Polska využije nového mechanismu, který mimo jiné podmiňuje čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP