Ministerský post beru jako dočasnou misi, až skončí, vrátím se k advokacii

Aktualizováno

Den před letošním výročím sametové revoluce se poprvé v médiích objevilo jméno třebíčského advokáta JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D., jako budoucího kandidáta na post ministra pro legislativu.


Tento absolvent práv Masarykovy univerzity a také Janáčkovy akademie v Brně má zkušenosti z komunální politiky, kde působil jako zastupitel a radní v Třebíči, ale dosud nebyl ani poslancem, natož ministrem. Přesto zítra jako možný budoucí člen vlády předstoupí před prezidenta republiky se svojí vizí úřadu. Ještě před tím ale poskytl kandidát na ministra pro legislativu rozhovor Advokátnímu deníku.


Před 10 lety jste poprvé okusil práci zastupitele. Co Vás tehdy přivedlo ke komunální politice a co nyní přesvědčilo, že se pustíte do „velké“ politiky?

Před deseti lety jsme se s několika kamarády rozhodli kandidovat, neboť jsme nebyli spokojení s tehdejším vedením našeho města.  Řekli jsme si, že přestaneme mudrovat, ale půjdeme kandidovat, To se následně také stalo, a tak jsem se ocitl v zastupitelstvu a v radě města. Co se týče vysoké politiky, oslovil mě předseda Pirátů Ivan Bartoš, zda bych se nechtěl ucházet o post ministra LRV za Piráty. Pro mě to byla velká čest a výzva zajímavého profesního růstu. Proto jsem souhlasil a šel do toho.


Spolupracoval jste jako kandidát na ministra pro legislativu na programu Pirátů v oblasti justice? Na čem konkrétně?

Nespolupracoval, neboť jak jsem uvedl, ve volbách do Poslanecké sněmovny jsem nekandidoval. S programem ale samozřejmě souzním.


Jak se jako advokát stavíte k návrhu zajištění funkčních podmínek pro prohlídky v advokátních kancelářích v rámci trestního řízení a zavedení povinnosti odůvodnit odmítnutí poskytnout listiny ze strany České advokátní komory.

Jako advokátovi se mi nikdy nestalo, že bych tuto situaci řešil (ať už jako obhájce nebo podezřelý). Tato právní regulace mě tedy v mojí právní praxi míjela, asi jako většinu advokátů. Je zřejmé, že jde o vybalancování povinnosti mlčenlivosti a na druhé straně potřeby orgánů činných v trestním řízení nějaké informace důležité pro trestní řízení získat. Je samozřejmě na diskusi, jak tyto zájmy rozumně vybalancovat.


V programu se také hovoří o tom, že ve spolupráci s Českou advokátní komorou a státními zástupci bude PIRSTAN hledat řešení, jak zabránit poškozování pověsti celé profese malým množstvím advokátů, které klienti pověří, aby činili úkony, které jsou samy o sobě trestným činem nebo jeho zakrýváním. Máte jako kandidát této koalice nějaký konkrétní plán na řešení?

Téma vnímám jako důležité a chápu, proč je třeba se o něm bavit. V tuto chvíli je ale podstatná koaliční smlouva, kde je nastíněn program budoucí vlády. Lze předpokládat, že se teze, které jsou v koaliční smlouvě, stanou součástí programového prohlášení vlády. Aktuálně ale v koaliční smlouvě řešení uvedeného tématu výslovně není. Nicméně tyto situace vnímám jako problémové. A obdobných otázek souvisejících s tímto tématem může být podstatně více. Z hlediska praktického výkonu advokacie se poněkud obávám toho, aby orgány činné v trestním řízení nevyhodnocovaly porady advokáta s klientem ohledně skutku, který se již stal, jako nějakou formu účastenství na trestném činu.


Piráti deklarovali, že mají v plánu při Úřadu vlády vytvořit Vládní analytický útvar obsazený špičkovými odborníky, kteří pomohou zajistit, že je připravovaná legislativa v souladu s odbornými poznatky a fakty a vychází z aktuálních dat situace v ČR. Domníváte se, že je to cesta, jak zabránit, aby v účinnost vešly zákony nebo vyhlášky, které jsou „nepovedené“ nebo dokonce vadné či zbytečné?

Postavení onoho analytického útvaru není ještě definitivně dořešeno a musí být ještě prodiskutováno s koaličními partnery. Mělo by se jednat o posílení stávajících organizačních struktur Úřadu vlády.

V rámci Legislativní rady vlády, které bych měl předsedat, ale již dnes funguje pracovní komise pro hodnocení dopadu regulace (RIA). V koaliční smlouvě je uvedeno, že bude zavedeno posouzení dopadu legislativy na rodinu a každý návrh získá skóre FIA (Family Impact Assessment). Stejně tak má být posouzena legislativa ohledně dopadu na regionální rozvoj a územní samosprávu, kdy každý návrh získá skóre TIA (Territorial Impact Assessment). Posílení organizačních struktur právě o zmiňované odborníky by opravdu mohlo zajistit, že připravovaná právní úprava nebude „nepovedená”.



Může tedy tuto úlohu jakéhosi „kontrolora“ podle Vás plnit právě Legislativní rada vlády?

Legislativní rada vlády je stále „pouze“ poradním orgánem vlády. Vláda se jejími závěry a doporučeními řídit může, ale nemusí. Zde záleží na nově vznikající vládě, a zejména na osobě premiéra, jak bude k tomuto orgánu přistupovat. Čím autoritativnější premiér, tím spíše si nebude lámat hlavu s nějakými závěry Legislativní rady vlády a udělá si vše po svém. Nově jmenovaný premiér Petr Fiala ale zatím dokazuje, že naslouchá svým spolupracovníkům a koaličním partnerům. Domnívám se proto, že pod jeho vedením bude závěrům Legislativní rady vlády popřáváno podstatně více pozornosti a respektu, než tomu bylo doposud. A pokud tomu tak bude, měla by se kvalita vládních návrhů zákonů zlepšit.


V programu se také hovořilo o kvalitnějším legislativním ústavním rámci – jaká „zranitelná“ místa v Ústavě máte v plánu „ošetřit“?

V koaliční smlouvě je uvedeno, že vládní koalice bude uplatňovat konzervativní přístup k Ústavě a Listině základních práv a svobod. V rámci diskuse s opozicí a Senátem by se měla hledat řešení diskutovaných ústavních témat jakými jsou úprava dobrovolného klouzavého mandátu, posílení pravomocí Senátu, rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu, úprava vysílání vojsk a ústavní ochrana vody.


Co se týče legislativy obecně, jaký první krok máte v plánu učinit po jmenování do funkce?

Jak už jsem uváděl výše, měl bych být předsedou Legislativní rady vlády. Tento poradní orgán vlády se vyjadřuje k návrhům zákonů a nařízení vlády, které přicházejí z jednotlivých ministerstev. Činnost ministerstev neustává ani v období přechodu mezi vládou v demisi a vznikem vlády nové, ale jede jaksi samospádem pořád dál. Stejně tak je to i s Legislativní radou vlády, která již existuje přes 50 let. Takže já jaksi naskočím do tohoto rozjetého vlaku. Co se bude zrovna legislativně projednávat, bude záležet na termínu, kdy se tímto předsedou Legislativní rady vlády stanu. Vzhledem k aktuální situaci je zřejmé, že se svými spolupracovníky budu řešit legislativu ohledně covidu.


A co smělý plán koalice na zrušení všeho, co je v právu zbytečné a co přestalo dávat smysl?

Realizačně vidím cestu přes pojmenování povinností drobných podnikatelů týkající se vyplňování nejrůznějších přehledů, jako je například kontrolní hlášení, placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, hlášení pracovní neschopnosti zaměstnanců, jejich návratu do práce a podobně. Další povinnosti se přidávají v návaznosti na to, v jakém oboru podnikatel působí, a vyplývají například z hygienických nebo stavebních předpisů. Tyto povinnosti bych chtěl zrevidovat a vyhodnotit, zda je možné je vypustit. Začal bych u drobných podnikatelů a pak bych postupoval dál k odstranění byrokratické zátěže dalším subjektům. To jsou například malé obce, které nemají na zvládání uložených povinností vlastní úřední aparát, ale starosta musí vše zvládat v podstatě svépomocí.


Co pro Vás osobně s ohledem na rodinu, klienty, koníčky… bude znamenat přesun do Prahy?

Bude to pro mě samozřejmě znamenat velkou osobní změnu ve využívání času. Začátek bude určitě hektický i s ohledem na epidemickou, ekonomickou a společenskou situaci, ve které nová vláda Petra Fialy převezme zemi od vlády Andreje Babiše.


Nebude se Vám stýskat po advokátní praxi, případně pedagogické činnosti na Masarykově univerzitě?

Bude. Nicméně chápu svoji misi v nově vznikající vládě jako misi dočasnou, tedy vztahující se na aktuální čtyřleté volební období. Po jejím skončení se zase vrátím k advokacii.


Redakce AD
Foto: archiv JUDr. Šalomouna

 

Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem dne 9. prosince v Lánech JUDr. Michal Šalomoun uvedl, že jako ministr pro legislativu chce zlepšit kvalitu právního řádu a zrušit nevyhovující normy. Začít chce u povinností drobných a středních podnikatelů. Chce se také zaměřit na důkladnější zdůvodnění vládních či ministerských opatření proti koronaviru, aby je soudy nemusely rušit. „Tato koalice si klade za cíl zrušit v právním řádu vše, co přestalo dávat smysl. Já bych se toho chtěl ujmout přes zmapování povinností drobných a středních podnikatelů a zaměřit se na ně,“ uvedl a dodal, že Legislativní radu vlády, které bude předsedat, považuje za oponentní orgán pro ministerstva, která návrhy zákonů a vyhlášek tvoří. Chtěl by prosadit, aby se přezkum právních norem, které ministerstva navrhují, dodržoval. Chtěl by radu využít také k tomu, aby se zlepšilo odůvodňování protiepidemických opatření, „aby v eventuálním soudním přezkumu obstála“
Go to TOP