C. H. Beck, Praha 2021, 440 stran, 1 190 Kč.

Komentář k zákonu č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jenž nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2021 (dále pouze „Komentář“), napsal autorský kolektiv pod vedením Mgr. Luboše Dörfla, Ph.D. Spoluautory Komentáře jsou dále Mgr. Alexandr Krysl, JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., a Mgr. Radek Visinger, Ph.D., erudovaní právníci pohybující se v prostředí soudnictví a se zkušenostmi se znaleckou činností.

Komentář je formálně uspořádán tak, že „komentuje“ jednotlivé paragrafy zákona, které jsou včetně názvu části zákona uvedeny v záhlaví každé stránky. Jednotlivé komentáře jsou na vnějších okrajích stránek číslovány, což mj. umožňuje rychlou orientaci čtenáře v paragrafech zákona dle toho, který komentář jej zajímá. Číslování jednotlivých odstavců Komentáře rovněž umožňuje vzájemné odkazy mezi jednotlivými komentáři.

Jednotlivé pasáže Komentáře plně respektují, že vlastní Komentář je určen nejen právníkům, ale i široké veřejnosti, včetně znalců, kteří jsou v právních vědách pouze poučenými laiky. Komentář velmi dobře popisuje hlavní změny v regulaci znalecké činnosti, včetně cílů a koncepce nové právní úpravy znalecké činnosti. Znalcům mj. pomůže pochopit, co se právní úpravou v jednotlivých ustanoveních paragrafů, odstavců a písmen myslí. Dostatečný prostor Komentáře je věnován obecným ustanovením zákona, výkonu znalecké činnosti, znalečnému, otázkám dohledu nad znaleckou činností, přestupkům a společným, přechodným a závěrečným ustanovením.

K jednotlivým kapitolám Komentáře, které korespondují s paragrafovým zněním zákona, lze uvést, že dostatečný prostor je mj. věnován zcela nové úpravě toho, co musí znalecký posudek obsahovat, tj. náležitostem znaleckého posudku. Komentář podrobně popisuje a vysvětluje, jak bude postupováno v případě přestupků podle současné úpravy přestupkového práva. Popisuje, jak postupovat po dobu přechodného období, např. na co si dát pozor při transformaci znaleckých ústavů zapsaných ve II. oddílu, resp. znaleckých ústavů zapsaných v I. oddílu, na znalecké kanceláře atd. Některé skutečnosti, na které aplikační znalecká praxe narazila, naopak přechodná ustanovení zákona neobsahují, avšak tuto situaci nemůže logicky Komentář řešit.

Jedinou připomínku lze mít k tomu, že na několika místech se Komentář zabývá zákonem č. 36/1967 Sb., jejž komentovaný zákon plně nahrazuje. Komentář novou právní úpravu znalecké činnosti s takto nahrazeným zákonem srovnává, přičemž komentář předchozí právní úpravy patří do obecnějšího pojednání v publikaci o vývoji právní úpravy znalecké činnosti v České republice. Tento exkurz do historie Komentář zbytečně rozšiřuje, přitom pro praktické využití v právní, soudní či znalecké praxi není relevantní.

Čtenáři od Komentáře však nemohou očekávat, že naleznou odpovědi na otázky, které si dnes zejména znalci v souvislostech s novou právní úpravou znalecké činnosti kladou. Jsou to např. otázky typu: Proč je úprava tak složitá? Jak má znalec posuzovat svoji odbornou erudici, aby zápis v seznamu znalců co nejlépe odpovídal oboru, odvětví a specializaci, ve které chce jako znalec působit? Proč o znalci mohou být ve veřejné části seznamu znalců zveřejňovány údaje (o spáchaném přestupku a uloženém správním trestu), které jinak nemohou být zveřejňovány např. o pachatelích krádeží v obchodech?

Podle předmluvy vedoucího autorského kolektivu Mgr. Luboše Dörfla, Ph.D., by autoři byli rádi, „kdyby Komentář pomáhal znalcům, právníkům i široké veřejnosti porozumět nové právní úpravě, zejména jejím odlišnostem, a současně pomohl překonat některá úskalí, která přináší“. Autoři odvedli velmi profesionální práci a jejich záměr se jim podařilo naplnit. Komentář svým způsobem určitě může pomoci zdolat některé problémy, které v aplikační praxi přinesla nová právní úprava.

doc. Ing. ALEŠ VÉMOLA, Ph.D., ředitel Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně