Expert na autorské právo prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., chirurg prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., a znalec v oboru dopravních nehod Ing. Aleš Vémola se obrátili na vládu s žádostí o zvýšení odměn pro soudní znalce. Kvůli neadekvátnímu ohodnocení podle nich znalců ubývá. Otevřený dopis adresovali předsedovi vlády Andreji Babišovi a ministryni financí JUDr. Aleně Schillerové, Ph.D., či ministryni spravedlnosti Mgr. Marii Benešové. Žádají také vznik profesní komory znalců.

Zatímco cena znaleckých posudků pro soukromé objednatele není nijak omezena, maximální výši znalečného za posudky pro stát stanoví vyhláška, a to na 450 korun za hodinu. Tato částka letos vzrostla poprvé po 18 letech. Předtím činila 350 korun a do roku 2003 to bylo 125 korun za hodinu.

„Je nepochybné, že ani tato poslední úprava mimosmluvního znalečného není dostatečná, zcela odporuje původním příslibům předchozího ministra spravedlnosti o navýšení na 500 až 750 Kč na hodinu. Současnou výši znalečného nelze považovat za objektivně spravedlivou odměnu,“ uvedli autoři dopisu. Takový stav je podle nich nadále neudržitelný. „Nutno akcentovat, že se jedná o odměnu za vysoce kvalifikovanou činnost špičkových odborníků ve svých oborech,“ zdůraznili. Odměna by podle nich měla odrážet i veškeré finanční a časové náklady vynaložené na studium, následnou specializaci, výzkum v oboru, rozvoj a prohlubování vzdělání a odborných dovedností včetně odborné praxe.

„Jedním z negativních důsledků tohoto nekorektního, neadekvátního a neobhajitelného ohodnocení práce znalců je mimo jiné i jejich pozvolný, ale zřejmě nezadržitelný a soustavný úbytek, což má za následek ohrožení soudních a jiných řízení ve smyslu prodloužení jejich délky, případně až jejich částečnou paralýzu tam, kde již nebude k dispozici potřebný odborník,“ napsali. Uvedli, že za posledních 13 let se počet znalců snížil o 40 procent, přičemž o 12,5 procenta to bylo jen za minulý rok.

Kvůli průtahům v řízeních jsou tak podle autorů dopisu dotčena nejen práva znalců, ale i ostatních občanů. Přístup státu vůči znalcům navíc autoři dopisu pokládají za diskriminační ve srovnání s jinými justičními profesemi – například s notáři, advokáty či exekutory.

„Je nutné odbourat zažitý stereotyp nahlížení na znalce, mající kořeny ještě v socialistické minulosti, odstranit popsanou diskriminaci a reálně projevit více úcty a respektu k těmto státem přehlíženým odborníkům a spolupracovníkům soudu současně reprezentujícím i intelektuální bohatství naší země,“ vyzvali.

Revize vyhlášky o znalečném podle autorů nestačí k napravení pozice celého profesního stavu znalecké obce. Za jediné koncepční řešení „profesního marasmu“ označili vznik samosprávné stavovské organizace znalců, tedy profesní komory ustavené zákonem. „Nezastupujeme všechny znalce, ale jsme jedni z nich, osud představitelů znaleckého stavu nám není lhostejný a k této situaci nedokážeme jen nečinně přihlížet,“ uzavřeli.

Ředitel odboru soudních znalců Mgr. Jan Benýšek uvedl na nedávné tiskové konferenci Ministerstva spravedlnosti, že chce znalecké profesi zvýšit prestiž i odměnu. „Jsme si vědomi toho, že odměna není nikterak valná. Znalci i tlumočníci jsou špičky svého oboru,“ řekl. „Buď se odměna plošně zvýší všem, anebo se stát začne chovat trochu tržně, začne si analyzovat oblasti, které nejsou komerčně zajímavé, a tam bude navyšovat,“ nastínil úvahy ministerstva Jan Benýšek. Přiznal zároveň, že jde o poměrně kontroverzní téma. Ohledně zvýšení prestiže zvažuje Ministerstvo spravedlnosti to, že by znalecké ústavy – například nemocnice – mohly vykazovat znaleckou činnost i jako vědeckou.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com