Ústavní soud zveřejnil dne 11. října 2021 stanovisko pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 ze dne 7. září 2021, podle kterého je třeba včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno. Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu; pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámil.

Návrh na přijetí stanoviska podal první senát Ústavního soudu, který při rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 1179/20 dospěl k odlišnému názoru ohledně posouzení otázky včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu soudu než tehdejší druhý senát v nálezu sp. zn. II. ÚS 2560/13 (text nálezu je dostupný ZDE). Podstatou nyní překonávaného právní názoru bylo, že včasnost elektronického podání soudu učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku odeslání podání soudu. První senát je však toho názoru, že je třeba včasnost elektronického podání soudu učiněného prostřednictvím e-mailu posuzovat podle okamžiku dojití podání do elektronické podatelny soudu; okolnosti odeslání elektronického podání prostřednictvím e-mailu na straně odesílatele nemohou mít na posouzení včasnosti vliv.

Ústavní soud na základě shrnutí své dosavadní relevantní judikatury (viz body 36–46 odůvodnění stanoviska) konstatoval, že z ní vyplývá rozpor v otázce posouzení včasnosti podání učiněného e-mailem, a tedy i potřeba přijetí stanoviska plénem podle § 23 zákona o Ústavním soudu. Plénum dospělo k závěru, že je třeba rozporovaný právní názor nálezu sp. zn. II. ÚS 2560/13 překonat a postavit ve smyslu dřívější ustálené judikatury najisto, že včasnost e-mailového podání je v souladu s ústavně konformním výkladem § 40 odst. 4 soudního řádu správního a § 57 odst. 3 občanského soudního řádu třeba posuzovat podle okamžiku předání (dojití) do dispozice soudu.

Ústavní soud k tomu dále konstatuje, že je-li okamžik dojití e-mailového podání soudu stěžejní pro rozhodnutí v projednávané věci, musí soud v souladu s právem účastníka na přístup k soudu učinit příslušné kroky směřující ke zjištění tohoto okamžiku. Tvrdí-li účastník, že e-mailové podání bylo dodáno opožděně z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za které odpovídá stát, je nutné, aby toto tvrzení bylo věrohodně prokázáno; s pouhou kopií odeslaného e-mailu se spokojit nelze. Prokáže-li se v dostatečné míře, že e-mailové podání nebylo předáno soudu včas z důvodů technických závad způsobených na straně provozovatele e-mailového serveru Ministerstva spravedlnosti (či soudu), které účastník řízení zároveň nemohl předvídat, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži účastníka řízení a příslušné podání nelze odmítnout jako opožděné. Je-li pro posouzení včasnosti podání prostřednictvím e-mailu rozhodující okamžik dojití podání soudu, okolnosti odeslání takového podání existující na straně účastníka řízení nemohou mít vliv na posouzení otázky včasnosti. Uplynutí lhůty nezávisí na úmyslu a jednání odesílatele ani na technických problémech provozovatele e-mailového serveru, za který stát neodpovídá. Pro posouzení včasnosti podání e-mailem není relevantní ani skutečnost, zda e-mailové podání obsahuje zaručený elektronický podpis.

Odlišné stanovisko k odůvodnění stanoviska zaujal soudce JUDr. Jaromír Jirsa.

Odlišné stanovisko k výrokům a odůvodnění stanoviska zaujali soudci prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., a prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.

Stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS –st. 53/21 včetně disentů je dostupné ZDE.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: canva.com