Jedním z důležitých orgánů České advokátní komory – zvláště ve vztahu k advokátům a k jejich každodennímu výkonu činnosti – je Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů. Ten každoročně poskytuje advokátům a advokátkám, kteří se na něj obrátí, stovky drobných rad. Za uplynulých 16 let činnosti řešil také více než 140 „velkých spisů“. Od července roku 2008 stojí v jeho čele JUDr. Marek Nespala. Advokátní deník jej proto požádal o krátké shrnutí činnosti Výboru za uplynulé čtyři roky.

Pane doktore, mohl byste nejprve v krátkosti představit činnost Výboru?

V souladu s účinným zněním jednacího řádu Výboru ze dne 8. 6. 2014 je Výbor poradním orgánem představenstva ČAK, jehož předmětem činnosti je podpora a pomoc advokátům, kteří mají závažné problémy vyplývající z poskytování právní služby – jsou kupříkladu trestně stíháni, je proti nim vedeno správní řízení a podobně, a zpracování rozborů těchto případů pro potřebu představenstva ČAK. Výbor vykonává svou činnost především v záležitostech, kterými by se vzhledem k jejich závažnosti či možnému dopadu do činnosti advokacie měla Komora zabývat, a činí tak hlavně formou předkládání kolektivních stanovisek nebo doporučení představenstvu, vytvořených na základě rozborů zpracovaných jedním nebo více členy Výboru. Na žádost advokáta, případně představenstva Komory pak může Výbor představenstvu předložit návrh podání zpracovaný jedním nebo více jeho členy.

Jako poradní orgán představenstva ČAK není Výbor oprávněn vystupovat navenek ani přijímat jakákoli rozhodnutí zavazující ČAK. Jaké má tedy pravomoci?

V rámci svého vnitřního působení může Výbor přijímat rozhodnutí či schvalovat stanoviska, a to hlasováním. Při své činnosti využívá především tyto postupy – doporučení a stanoviska, upozornění představenstva ČAK na protiprávnost postupu, zveřejnění materiálu na webových stránkách ČAK, v Advokátním deníku a v Bulletinu advokacie. V závažných případech, například, je-li třeba upozornit na nezákonnost, v případě podání trestního oznámení, například pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, pokud se jedná o návrh na vstup ČAK jako vedlejšího účastníka do soudních řízení či kombinace výše uvedených postupů, pak Výbor může svolat tiskovou konferenci.

Kolik advokátů v posledních letech požádalo Výbor o pomoc? 

Za poslední čtyři roky se na Výbor obrátilo 44 advokátů, někteří dokonce opakovaně. Jejich žádosti se týkaly nejrůznější problematiky spojené s výkonem advokacie a práv klientů. K těm nejzávažnějším patřily zásahy orgánů činných v trestním řízení do výkonu profesních práv a povinností advokátů v zastupování jejich klientů, případně přímo kriminalizace poskytování právních služeb advokáty. Výbor se také kupříkladu zabýval nezákonností domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků prováděných u advokátů v souvislosti s výkonem jejich profese, ochranou důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem, šikanou advokátů či nevhodným chováním úředních osob vůči advokátům, nedůstojností prohlídek advokátů při vstupu do soudních budov a podobně.

V otázkách zasahujících do zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta Výbor spolupracuje s – na tuto problematiku úzce specializovaným – Výborem zákonné advokátní mlčenlivosti.

Vedle výše uvedených jsou ještě nějaké další činnosti, jimiž se Výbor zabývá? 

Ano, mezi další agendy Výboru patří otázky spojené s odměňováním a publikační činnost.

Co se týká odměňování – často bývá advokátům, obhájcům ex offo, soudy odpírána odměna i náhrada hotových výdajů za již poskytnuté právní služby. V takových případech Výbor, jako poradní orgán představenstva ČAK, často doporučuje podporu advokátovi, a to prostřednictvím stanovisek za užití přiléhavé judikatury Ústavního soudu či vstupu České advokátní komory jako vedlejšího účastníka do probíhajícího řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, případně do řízení o stížnosti před Evropským soudem pro lidská práva. Za zmínku stojí kupříkladu upozornění, které zaslal z pověření předsedy ČAK předseda Výboru 9. prosince loňského roku ministryni spravedlnosti. Upozornil v něm na dlouhodobou a neuspokojivou praxi soudů v České republice, které svěřují rozhodování o přiznání odměny advokátům ustanoveným v civilních a trestních řízeních vyšším soudním úředníkům. Ti pro tento účel interpretují a aplikují advokátní tarif, přičemž mnohdy je tak pouze na jejich uvážení, a to ještě dosti mechanickém, za jaké úkony právní služby a v jakém rozsahu bude odměna a náhrada hotových výdajů advokátovi nakonec přiznána.

V praxi tak dost často dochází ke krácení řádně vyúčtované odměny za – v souladu s advokátním tarifem – řádně poskytnuté právní služby. To nutí advokáty obracet se s ústavní stížností k Ústavnímu soudu, pro porušení práva na spravedlivý proces dle článku 36 Listiny základních práv a svobod, článku 6 odstavce 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva legitimního očekávání přiznání odměny a náhrad dle advokátního tarifu dle článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě či článku 11 odstavce 1 a 4 Listiny. V uvedené problematice bude potřeba vynaložit permanentní úsilí na prosazení spravedlivého odměňování, a to zejména advokátů ex offo.

Vraťme se ke zmíněné publikační činnosti…

Ano, ta, jak jsem se zmínil, patří k dalším činnostem Výboru. Nad rámec příležitostného zveřejnění zajímavých případů řešených Výborem na stránkách Bulletinu advokacie bych rád připomněl i odborné články členů Výboru – doc. JUDr. Jana Kociny, Ph.D. a Mgr. Jakuba Vepřeka – k problematice znaleckých posudků předložených stranou v trestním řízení či ke zvýšení povědomí o vyhledávání důkazu advokátem v trestním řízení v kontextu ustanovení § 89 odstavce 2 trestního řádu, usnesení představenstva ČAK číslo 13/2004 Věstníku a stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství číslo 9/2004. Odborný článek zpracovaný jmenovanými členy Výboru byl zveřejněn Bulletinu advokacie v číslo 10/2020.

Za zmínku stojí i iniciativa k možnému pokračování „Vademeca advokáta“, publikovaného v roce 2017 ve čtvrtém čísle Bulletinu advokacie, které by mělo být vypracováno ve spolupráci s Výborem zákonné advokátní mlčenlivosti a dalšími odbornými orgány ČAK, a to s ohledem zejména na stále aktuální problematiku zákonné advokátní mlčelivosti dotýkající se různých právních oblastí – trestního, daňového a insolvenčního řízení, bankovního tajemství a dalších institutů.

Agenda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů je tedy poměrně rozsáhlá…

To ano. A to jsme ještě nehovořili o přednáškové činnosti. Já osobně jsem byl, jako předseda Výboru, delegován předsedou ČAK JUDr. Vladimírem Jirouskem na shromáždění zástupců sekcí Unie státních zástupců ČR konané v březnu 2019 a poté v lednu loňského roku v paláci Dunaj. V rámci semináře pro advokáty a advokátní koncipienty, který se zabýval běžným fungováním Komory a jejím významem pro advokátní stav, jsem prezentoval dlouhodobou a efektivní činnost našeho Výboru.

Děkujeme Vám za rozhovor.

Redakce AD, BA
Foto: canva.com a archiv JUDr. Marka Nespaly