Tribunál EU zamítl žalobu kontroverzního slovenského podnikatele proti Europolu

Tribunál ve svém rozsudku ze dne 29. září zamítl žalobu podanou slovenským podnikatelem Marianem Kočnerem proti Europolu v souvislosti s vyšetřováním

Tribunál ve svém rozsudku ze dne 29. září zamítl žalobu podanou slovenským podnikatelem Marianem Kočnerem proti Europolu v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky M. Kušnírové. M. Kočner neprokázal, že zpřístupnění jeho osobních údajů slovenským tiskem a na internetu, jakož i údajné zařazení jeho jména na „seznamy mafiánů“ lze přičíst Europolu.

Když byli slovenský novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová na Slovensku dne 21. února 2018 zavražděni, zahájily slovenské orgány rozsáhlé vyšetřování. V rámci tohoto vyšetřování a na žádost slovenských orgánů Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) získala údaje uložené na dvou mobilních telefonech, které patřily Marianovi Kočnerovi, a na paměťovém nosiči USB.

Dne 13. ledna 2019 předal Europol slovenským orgánům zprávu o provedených operacích na paměťovém nosiči USB. Dne 21. června 2019 zaslal Europol slovenským orgánům závěrečné vědecké zprávy o operacích provedených na dotčených mobilních telefonech. Poté, co se ve slovenském tisku a na internetu v průběhu května 2019 objevilo značné množství informací, především přepisy soukromých konverzací pocházející zejména z dotčených mobilních telefonů, podal M. Kočner žalobu k Tribunálu Evropské unie.

Ve své žalobě požaduje po Europolu náhradu škody ve výši 100 000 eur za nemajetkovou újmu, kterou údajně utrpěl v důsledku poškození své cti, profesní pověsti a práva na soukromý a rodinný život, vyplývající z toho, že Europol porušil své povinnosti v oblasti ochrany údajů. M. Kočner tvrdí, že Europol zpřístupnil dotčené informace veřejnosti ještě před tím, než byly výše uvedené vědecké zprávy sděleny slovenským orgánům. Dále tvrdí, že Europol ve výše uvedené zprávě ze dne 13. ledna 2019 zařadil jeho jméno na „seznamy mafiánů“.

V rozsudku Tribunál nejprve připomíná, že vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie za újmu údajně způsobenou jejími agenturami, jako je Europol, je vázán na splnění tří kumulativních podmínek, tedy protiprávnosti jednání vytýkaného agentuře, skutečné existenci škody a existenci příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou. Pokud jde dále o to, že Europol údajně zpřístupnil přepisy soukromých konverzací získané z obou výše uvedených mobilních telefonů, Tribunál konstatuje, že důkazy poskytnuté Europolem vyvracejí tvrzení M. Kočnera, podle kterého měl mít tyto přepisy k dispozici pouze Europol v okamžiku jejich zveřejnění slovenským tiskem. Z protokolu ze dne 23. října 2018 totiž vyplývá, že zaměstnanec Europolu předal slovenským orgánům k tomuto datu pevný disk obsahující předběžné výsledky v podobě získání a extrakce dat dotčených mobilních telefonů.

Tribunál proto poukazuje na to, že slovenské orgány měly dne 23. října 2018 rovněž k dispozici údaje, které jsou předmětem sporu, a od téhož dne již Europol nebyl jediným subjektem, který je měl k dispozici. Kromě toho Tribunál konstatuje, že Europol nikdy neměl k dispozici sporná sdělení v dekódované a srozumitelné formě, jelikož přistoupil pouze k získání a extrakci zakódovaných údajů uložených na dotčených mobilních telefonech. Byly to totiž slovenské orgány, které po získání zakódovaných údajů tyto údaje dekódovaly a učinily srozumitelnými. Z toho vyplývá, že při neexistenci důkazů nelze zpřístupnění dotčených přepisů považovat za jednání přičitatelné Europolu, takže nelze dospět k závěru o existenci dostatečně prokázané příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a případným jednáním této agentury.

Pokud jde konečně o újmu, kterou M. Kočner údajně utrpěl z důvodu, že Europol zařadil jeho jméno na „seznamy mafiánů“, Tribunál konstatuje, že M. Kočner nepředkládá žádný důkaz, který by mohl prokázat, že tyto seznamy byly vypracovány a vedeny Europolem. Stejně tak M. Kočner nepředkládá žádný důkaz, který by mohl prokázat, že informace zveřejněné slovenským tiskem o údajném zařazení jeho jména na „seznamy mafiánů“ mají svůj původ ve výše uvedené zprávě ze dne 13. ledna 2019.

Kromě toho Tribunál zdůrazňuje, že i před vraždou J. Kuciaka a M. Kušnírové slovenský tisk příležitostně označoval M. Kočnera za „mafiána“, a nikoli pouze, jak sám uváděl, za „kontroverzního podnikatele“, což vylučuje, že by toto označení mohlo mít svůj původ ve výše uvedené zprávě ze dne 13. ledna 2019. V důsledku toho Tribunál rozhodl, že škodu vyplývající údajně z vývoje přívlastků používaných slovenským tiskem, když odkazuje na M. Kočnera, nelze přičítat Europolu. Za těchto podmínek Tribunál zamítl žalobu M. Kočnera v plném rozsahu.


Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: SD EU; canva.com

Go to TOP