V pátek 24. září 2021 podepsal prezident republiky Miloš Zeman tyto tři zákony – novelu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a novelu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Česká národní banka bude moci žádat po bankách výměnu auditora, který poruší svoje povinnosti dané zákonem o auditorech. Počítá s tím novela zákona o bankách a dalších zákonů, kterou v závěru minulého týdne podepsal prezident republiky Miloš Zeman.

Družstevní záložně bude moci ČNB výměnu auditora nařídit. Na návrh Senátu předpis ponechává daňové osvobození výnosů z dluhopisů vydávaných v zahraničí daňovými rezidenty České republiky, pokud plynou daňovému nerezidentovi. Podle dřívějšího vyjádření Ministerstva financí by toto osvobození v důsledku přechodného ustanoveni k tzv. daňovému balíčku 2021 jinak přestalo platit ke konci letošního roku.

Předpis vychází z nových právních předpisů Evropské unie. Má podle vlády také posílit odolnost bank a dalších regulovaných firem vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k upevnění finančního systému.

Novela dále mění pravidla pro výpočet kapitálového požadavku u tzv. Pilíře 2 nebo upravuje výpočet kapitálových rezerv. Mezi další změny patří povinnost banky evidovat údaje o úvěrech poskytnutých členům statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady banky a jejich spřízněným osobám. Na základě transpozice evropské směrnice doplňuje do zákona genderovou neutralitu zásad a postupů odměňování. „Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků,“ zdůvodnila vláda.

Odměny pěstounů a státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzrostou. Do budoucna navíc nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Změny přinese novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Do ústavní péče nebudou moci být podle předlohy umisťovány od roku 2025 děti do tří let věku. Výjimka bude platit pro děti s těžkým zdravotním postižením a pro děti umísťované v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se počet dětí v těchto ústavech postupně snižuje, změna by se aktuálně týkala 228 dětí.

Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňského roku 732. Jejich počet byl nejnižší za posledních pět let. Žádostí o zařazení mezi přechodné pěstouny se aktuálně eviduje kolem 150. K posílení této péče mají podle ministerstva přispět i zvýšené odměny. Ty se budou podle novely odvíjet od minimální mzdy a budou záviset na počtu dětí, o něž pěstouni pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní v takzvané nezprostředkované péči, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči, která se bude odvíjet od životního minima jednotlivce a jejíž výše bude závislá také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.

Novela také předpokládá, že mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů, ústavních zařízení nebo z pěstounské péče, budou nově dostávat příspěvek při studiu 15 000 korun měsíčně. Stát by jim pak měl pomoci při hledání bydlení a zaměstnání.

Předloha dále upravuje například souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí s pobytem dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, předběžná opatření soudů o úpravu poměrů dítěte a nahlížení do spisů.

Česká televize a Český rozhlas budou moci využívat širší nároky na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) až do konce roku 2024. Počítá s tím novela zákona o dani z přidané hodnoty. Ta ruší především osvobození od DPH u drobných zásilek s hodnotou přibližně do 560 Kč z e-shopů mimo země EU.

Prodloužit výjimku pro ČT a ČRo navrhly v Senátu tři jeho výbory a k tomu stálá komise pro sdělovací prostředky. „Bez jasných pravidel stanovených zákonem reálně hrozí opakování situace z doby před 1. 7. 2017, kdy byly Česká televize i Český rozhlas vystaveny zdlouhavým sporům s finanční správou, které trvají doposud,“ uvedla například Komise pro sdělovací prostředky.

Ustanovení se do zákona dostalo v roce 2017. Umožnilo ČT a ČRo využívat nároky na odpočty DPH ve stejném rozsahu jako komerční stanice. Poté, co Poslanecká sněmovna odmítla schválit prodloužení odpočtů, uvedla Česká televize, že obě veřejnoprávní média v příštím roce přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho Český rozhlas o 120 milionů Kč a televize o více než 300 milionů korun.

ČT tehdy poukázala na to, že obě média bojují s mimořádnými výdaji spojenými s koronavirovou krizí. Připustila, že bude muset ukončit vysílání programu ČT3.

Veřejnoprávní televize i rozhlasy neměly dříve nárok na odpočet daně ze zboží a služeb fakturovaných jejich dodavatelem s daní na výstupu, které nakoupily pro svůj provoz a výrobu pořadů. Například ČT odvedla v roce 2015 podle své výroční zprávy do státního rozpočtu 593 milionů korun na DPH, a to bez nároku na odpočet.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com