Polský Ústavní soud opět odročil nález, zda má Ústava přednost před právem EU
Polský Ústavní soud ve středu 22. září 2021 opět odročil rozpravu o tom, zda má polská Ústava přednost před právem Evropské unie. Tentokrát do 30. září. Oznámila to televize TVN 24. Odklad odůvodnila předsedkyně soudu Julia Przylembská „novými okolnosti a novými výhradami“, které je nutné důkladné prostudovat.
Na soud se v celé záležitosti obrátil premiér Mateusz Morawiecki po březnovém rozhodnutí Soudního dvora EU, podle něhož polská soudní reforma může narušit nezávislost justice v zemi. Reforma je dlouhodobým předmětem sváru mezi Varšavou a EU. Polská vláda tvrdí, že má zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici, včetně těch evropských, v ní vidí snahu vládní strany Právo a spravedlnost ovládnout polskou justici. Součástí širšího sporu je polský disciplinární systém pro soudce.
Březnové rozhodnutí SD EU se týkalo možnosti, aby polské soudy kontrolovaly správnost jmenování soudců. Premiér tehdy argumentoval potřebou vyřešit střet práva EU s polskou Ústavu. Konkrétně žádal o posouzení, zda v souladu s Ústavou je zásada přednosti unijního práva a zásady loajální spolupráce Evropské unie a členských států. Tyto předpisy EU podle premiéra buď zavazují polské orgány odstoupit od uplatňování Ústavy, anebo jim nařizují uplatňovat právní předpisy způsobem, který Ústavě odporuje, připomněl server Onet.pl.
Polský Ústavní soud se sešel v plném složení a vyslechl stanoviska reprezentantů vládního tábora, tedy zástupce vlády, prezidenta, dolní komory Parlamentu a generálního prokurátora, kteří podpořili premiérův návrh. Naopak zástupce ombudsmana navrhl celý případ odložit pro zjevnou zbytečnost vydání rozhodnutí v této věci. A pokud by se tak nestalo, ombudsman soudí, že předpisy EU jsou v souladu s polskou Ústavou.
Tribunál rozhodování v minulosti opakovaně odročil. Očekává se, že verdikt polského Ústavního soudu definuje budoucí vztah Varšavy s evropskou sedmadvacítkou, píše agentura AP.
Varšava je s Bruselem ve sporu v řadě oblastí – vedle soudní reformy je to problematika práv lidí s menšinovou sexuální orientací v Polsku nebo svoboda médií, připomněla agentura Reuters, podle níž kritici konzervativně nacionalistickou vládnoucí stranu viní z toho, že směřuje k odchodu z EU. Většina Poláků chce však v Evropské unii setrvat. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačil, že 88 procent obyvatel země se domnívá, že by stát měl zůstat v EU, a jen sedm procent podporuje případný odchod z bloku, píše Reuters.
Agentura zároveň upozornila na to, že Polsko by mohlo přijít o peníze z fondů EU určených na ekonomickou obnovu po koronavirové krizi. Evropská komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc exekutiva EU varovala, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin. Jednotlivé obce i celé regiony se nyní podle tisku na podnět vlády a vládní strany chystají své rezoluce zrevidovat, aby nepřišly o peníze z EU.
Se situací v polské justici Vás Advokátní deník seznámil také ZDE:
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
