Evropská komise iniciovala v úterý 7. září udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského Ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat. Uvedla to ve čtvrtek 9. září pro ČTK místopředsedkyně EK Mgr. et Mgr. Věra Jourová. Polsko podle ní navzdory současným sporům o právní stát do Evropské unie patří, mělo by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásilo.

Několik let trvající spor institucí Evropské unie a Polska o nezávislost tamní justice se tento týden dále prohloubil poté, co Evropská komise požádala Soudní dvůr EU, aby Varšavu pokutoval za neuposlechnutí jeho verdiktu. Ten nařídil polským úřadům ukončit činnost disciplinární komory trestající soudce, která funguje dál přes částečné omezení a sliby polské strany.

„Pokud nerespektujeme rozhodnutí nejvyššího arbitra v Evropě, tak se nám hroutí pravidla hry a nemůžeme fungovat. Proto tam je tenhle ostrý řez, ta možná finanční sankce,“ zdůvodnila aktuální krok Věra Jourová.

Právě finance jsou nástrojem, na který chce nyní Brusel vsadit při přesvědčování Polska, aby respektovalo společné hodnoty, zejména nezávislost justice. Evropská komise, Evropský parlament i velká část členských zemí EU dlouhodobě kritizuje polskou reformu soudnictví, která podle nich posiluje vliv vládnoucích politiků na justici. Polská nacionálně konzervativní vláda však námitky odmítá jako nepřípustné vměšování a většině požadavků EU nechce vyhovět.

„Je otázka, zda sankce zaberou, zda je bude třeba stupňovat, zda zvýšit cenu za nerespektování. Zatím nemáme precedens, takže uvidíme, jak se Polsko postaví k této nové situaci,“ řekla místopředsedkyně EK Jourová a připustila, že Varšava nemusí být ochotna podřídit se ani po případném udělení pokuty.

Brusel má přitom v rukou další páky, kterými je připraven finanční tlak zvýšit. Již během příštích týdnů či měsíců by se jejich prostřednictvím mohl evropský blok přiblížit k odpovědi na otázku, zda dokáže přesvědčit svého člena k respektování společných pravidel.

Prvním z nich je schvalování národního plánu obnovy, které se v případě Polska táhne výrazně déle než u ostatních zemí vyjma podobně kritizovaného Maďarska. Evropská komise kvůli pochybnostem okolo stavu polského soudnictví zatím neschválila investiční plán, který má zemi přinést přímé granty ve výši téměř 24 miliard eur (605 miliard korun).

Další rána pro polský rozpočet může přijít v průběhu podzimu, kdy EK podle Jourové připraví první využití nového pravidla podmiňujícího čerpání unijních peněz jejich účinnou ochranou, tedy například nezávislostí justice. Europoslanci sice již vyzývali Evropskou komisi, aby novou pojistku uplatnila před prázdninami, podle Věry Jourové je však podmíněnost daleko silnějším nástrojem než několik let trvající bezvýsledné řízení kvůli porušování evropských hodnot podle sedmého článku smlouvy o EU.

Polská vláda by si mohla unijní peníze pojistit tím, že vyjde vstříc požadavkům EK, k čemuž však podle Jourové poslední vývoj nesměřuje. Naopak existuje riziko vyhrocení situace, pokud polský Ústavní soud rozhodne o nadřazenosti ústavy nad právem EU. Soud zatím už po několikáté svůj verdikt odložil.

„Jestli bude někde nějaký milník, tak to bude toto rozhodnutí… Bude těžší ten dialog vést, když ten stát ústy svého ústavního soudu řekne: ‚My nebudeme respektovat základní pravidla hry‘,“ řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Polská opozice se kvůli vyostřování vztahů vlády s Bruselem a některými zvláště západoevropskými zeměmi obává, že Polsko se může brzy po vzoru Británie ocitnout na cestě z Evropské unie.

„Nevěřím tomu, Polsko patří do Evropy, silné Polsko patří do Evropy. A podle mě je síla členských států také v tom, že respektují pravidla hry a těší se plné důvěře. O takovém Polsku mluvím,“ uzavřela Věra Jourová.

Zdroj: ČTK
Foto Věry Jourové: europa.eu/Mateusz Slodkowski