Prezident republiky podepsal osm zákonů, mimo jiné navýšení důchodů

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v neděli dne 29. srpna 2021 osm zákonů. Vedle novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v neděli dne 29. srpna 2021 osm zákonů. Vedle novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, to byla například novela zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, či zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. O podpisu zákonů informoval Tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky.

 

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal konkrétně tyto zákony:

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb.;

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony;

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony;

zákon ze dne 18. srpna 2021 o elektronizaci zdravotnictví;

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví;

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů;

zákon ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů;

zákon ze dne 18. srpna 2021 o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů.

 

Chudším lidem bude hrozit odebrání části doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně nezaplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Předpokládá to novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. V souladu s ní budou moci úřady od ledna 2022 provádět srážky z dávek na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně budou postupovat v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek budou moci přijít také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

O srážkách budou po oznámení rozhodovat úřady práce. Částky, které by na nich lidem nevyplatí, půjdou do rozpočtů příslušných obcí.

 

Čerství otcové budou moci od příštího roku pomáhat s péčí o dítě delší dobu než nyní. Novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kterou podepsal prezident Miloš Zeman, prodlužuje otcovskou dovolenou z jednoho týdne na dva. Zmírňuje také podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovatelské volno. Změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi.

U otcovské dovolené novela prodlužuje také šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou otcové dávku čerpat, a to o dobu hospitalizace novorozence. V současné době si mohou otcové po narození potomka v šestinedělí vybrat sedm dní, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské.

V případě ošetřovatelského volna novela zkracuje dobu, kterou musí člověk, jenž má být ošetřován, strávit v nemocnici. Volno na péči o příbuzné může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu. Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici, nově to budou aspoň čtyři dny. Podmínka hospitalizace se navíc nebude uplatňovat u péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci.

U běžného ošetřovného předloha rozšiřuje okruh pečujících lidí, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. Předkladatelé reagují změnou na slábnoucí mezigenerační soužití.

 

Státní financování dětských skupin i příspěvky rodičů zakotví od října zákon. Novela zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, upravuje také pravidla provozu těchto zařízení a související přestupky poskytovatelů. Dětské skupiny budou moci navštěvovat děti od půl roku do zahájení školní docházky jako nyní.

Zařízení se budou muset jmenovat dětská skupina, jejich financování bude vycházet z normativu pro soukromé mateřské školy. Na děti do tří let by stát v současnosti dával asi 9 600 korun měsíčně a na starší děti zhruba 5 600 korun měsíčně. Úhrada rodičů na dítě do tří let bude činit nejvýše 4 000 korun měsíčně, předloha předpokládá pravidelnou valorizaci. Hranice platby na starší dítě určená nebude.

Předloha zavede s odkladem odbornou způsobilost pečujících, a to zdravotnickou pro nejmenší děti a pedagogickou pro starší děti. Upraví také požadavky na prostory, například na jejich požární ochranu.

 

Pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními nastaví zákon ze dne 18. srpna 2021 o elektronizaci zdravotnictví, který společně se zákonem ze dne 18. srpna 2021, měnícím některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví, také podepsal prezident republiky Miloš Zeman. Přechod na jednotný elektronický standard potrvá pět let.

Žádné centrální úložiště, kde by se ukládala zdravotní dokumentace pacientů, se s novým zákonem neplánuje. Uložená bude jen u lékařů jako dosud. Budou ji ale moci mezi sebou v zabezpečené podobě sdílet. Vznik Integrovaného datového rozhraní jako centrální infrastruktury zajistí mimo jiné propojení poskytovatelů zdravotních služeb mezi sebou. Jádrem systému budou tři kmenové registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Půjde o registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Propojí se v neveřejný celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby při zachování ochrany osobních údajů. Každý přístup bude zaznamenán.

Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny. Výpis bude možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.

 

V souladu s novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dodatečně od ledna 2022 vzrostou důchody o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 pak bude jeden z rodičů, ten který o dítě převážně pečoval, tedy zpravidla matka, dostávat příspěvek 500 korun za vychované dítě. O příspěvek se bude zvyšovat zásluhová část penze a bude se valorizovat podle inflace. Změna tak má zvýšit důchody většinou ženám, které část produktivního věku strávily péčí o dítě a měly nižší příjmy.

 

Postiženým lidem, kteří využívají pobytové sociální služby, vzrostou příspěvky na péči. Částky budou mít od ledna 2022 stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Příspěvky zvýší poslanecká novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Stát postiženým vyplatí podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.

Změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je odstranění prvků diskriminace.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6 000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhých v sociálních zařízeních, a to na 12 800 korun a na 19 200 korun měsíčně.

 

Posledním z podepsaných zákonů je zákon ze dne 18. srpna 2021 o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. Podle něj obce, lidé i Zlínský kraj budou moci získat jako odškodnění za výbuchy ve Vrběticích celkem až 700 milionů korun. Zákon vstoupí v účinnost k 1. lednu příštího roku.

 

Zdroj: ČTK, Hrad.cz
Foto: canva.com

Go to TOP