Španělský nejvyšší soud v roce 2012 porušil právo na spravedlivý proces, když na 11 let zakázal vykonávat úřad soudce španělskému soudci Baltasaru Garzónovi. K tomuto závěru došel výbor OSN pro lidská práva, který zároveň nařídil Španělsku adekvátně kompenzovat soudci škodu utrpěnou oním verdiktem.

Podle místních médií ale není rozhodnutí výboru OSN pro Madrid závazné. Soudce Garzón médiím sdělil, že bude usilovat o návrat do funkce.

Nyní pětašedesátiletý Garzón, který v minulosti proslul mimo jiné stíháním členů baskické teroristické organizace ETA, vydáním zatykače na chilského exprezidenta Augusta Pinocheta a od roku 2012 vede tým právníků Juliana Assange, považuje verdikt, který ukončil jeho soudcovskou kariéru za politicky motivovaný. Dočasně zbaven soudcovské praxe byl totiž kvůli vyšetřování korupční kauzy tehdy vládní pravicové strany, v němž podle soudu překročil pravomoci, když nařídil údajně nelegální odposlechy. Už předtím byl dočasně suspendován kvůli tomu, že chtěl soudit zločiny z dob občanské války a následné vlády diktátora Franciska Franka. Na ně se ale vztahuje amnestie z roku 1977. V kauze zločinů frankismu ho nejvyšší soud v roce 2012 obvinění z překroční pravomocí zprostil.

Výbor OSN po Španělsku požaduje úplnou nápravu pochybení a odškodnění pro bývalého soudce, který uvedl, že pod úplnou nápravou si představuje svůj návrat do funkce. O to bude také usilovat u orgánů španělské justice. „Pro mě je nejdůležitější, že (výbor) žádá zavedení opatření, aby se podobná situace již neopakovala,“ uvedl.

Zákaz výkonu soudcovské práce na 11 let dostal Garzón v roce 2012 kvůli podle nejvyššího soudu neoprávněnému odposlouchávání advokátů v korupční kauze Lidové strany zvané Gürtel v roce 2009. Výbor OSN pro lidská práva ale dal nyní za pravdu Garzónovi, když uvedl, že odposlechy byly legální, a jeho nástupce navíc rozhodnutí o těchto odposleších prodloužil, uvedl server eldiario.es.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com