Senát podpořil uzákonění 26. června jako Dne odchodu okupačních vojsk

V úvodním kole schvalování podpořil Senát ve středu 25. srpna senátorský návrh zařadit 26. červen mezi významné dny jako Den odchodu okupačních vojsk. Návrh souvisí s 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa, připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území.

 

Za významný den tvůrci předlohy, pod kterou se podepsalo 46 senátorů, vybrali 26. červen, kdy v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel „Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR“. Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu, uvedli její autoři.

Obdobnou novelu předložila Poslanecké sněmovně skupina opozičních poslanců. Ti navrhli, aby se 27. červen připomínal nejen jako Den památky obětí komunistického režimu, ale také jako Den odsunu sovětských vojsk z Československa. Vláda se k předloze postavila neutrálně. Sněmovna se k jejímu projednávání zatím nedostala a je pravděpodobné, že do říjnových voleb ji přijmout nestihne.

Sovětská vojska vtrhla do Československa 21. srpna 1968 v rámci vojenské intervence vojsk tehdejšího socialistického tábora, jejímž cílem bylo zabránit další reformním snahám v rámci pražského jara a uchovat sovětský vliv. V Československu se na základě pozdější mezivládní smlouvy o podmínkách „dočasného“ pobytu sovětských vojsk, který trval 23 let, bylo umístěno 75 000 sovětských vojáků, 5 200 občanských pracovníků a na 40 000 jejich rodinných příslušníků.

Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.

Za období od 21. srpna 1968 do 21. června 1991 zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí 425 lidí a 345 bylo těžce zraněno. Odhad za roky 1968 až 1989 je asi 2 000 těžce zraněných. Výše škod za celou dobu dislokace sovětských vojsk je odhadována na 15 až 25 miliard korun, uvedli předkladatelé.

Česká republika má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna. Uzákonění nového významného dne by musela schválit Poslanecká sněmovna. Předlohu nyní posoudí senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Ústavně-právní výbor.

 

Zdroj: ČTK
Foto: František Dostál/Wikipedia

Go to TOP