Debata nad návrhem na dodatečné zvýšení důchodů v příštím roce nebo o nastavení podpory obnovitelných zdrojů energií čeká senátory na schůzi Senátu, která začne ve středu 18. srpna. Na programu mají desítku zákonů. Projednat by měli také zákon upravující fungování dětských skupin nebo zákon posilující práva spotřebitelů na trhu s energiemi. Pokud senátoři některý ze zákonů zamítnou, nebo ho vrátí do Sněmovny s pozměňovacím návrhem, bude ho Sněmovna projednávat až v září, na své zatím poslední plánované řádné schůzi před volbami.

Pozornost bude poutat především vládní předloha zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která od ledna dodatečně zvyšuje důchody o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 také zavádí příspěvek 500 korun za každé vychované dítě. Ústavně právní výbor na své 20. schůzi dne 11. srpna (na snímku) doporučil Senátu tento zákon schválit, ale ještě ho v úterý projedná výbor pro sociální politiku. Není vyloučeno, že na schůzi zazní pozměňovací návrh.

Senátoři mají na programu také dva návrhy zákonů týkající se energetiky. První z nich, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, má ochránit spotřebitele před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků s energiemi, přezdívaných energošmejdi. Návrh zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Senátní komise pro rozvoj venkova v něm navrhuje upravit pravidla plnění propan-butanových lahví.

V další energetické předloze, v novele zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, by měli senátoři rozhodnout o nastavení podpory pro obnovitelné zdroje. Senátní hospodářský výbor doporučil přiklonit se k návrhu, který už ve Sněmovně podpořil sněmovní hospodářský výbor, tedy aby o přiměřenosti podpory rozhodovala vláda. Vláda by rozhodovala o podpoře pomocí takzvaného vnitřního výnosového procenta, tedy výnosnosti investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory.

Na nesouhlas Senátu zřejmě narazí novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit jeho kontrolní působnost na příklad na statutární města, Českou televizi nebo Český rozhlas. Tato novela navazuje na loni schválenou novelu ústavy, která pro toto rozšíření vytváří oporu. Senát ale změnu ústavy neprojednal, protože u ní není vázaný časovým omezením. Někteří senátoři zastávají názor, že pokud by Senát přijal novelu zákona o NKÚ ale bez změny ústavy, šlo by o protiústavní zákon.

Naproti tomu hladce by měl senátem projít zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který zachovává fungování dětských skupin i pro starší děti a zakotvuje jejich financování. Zařízení se podle schválené předlohy budou muset jmenovat dětská skupina. Navštěvovat je budou moci stejně jako nyní děti od půl roku do zahájení školní docházky. Stejně tak by měl Senát hladce schválit i zmírnění podmínek pro získání ošetřovatelského volna a prodloužení otcovské dovolené.

Schválení by se měl dočkat i poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrtběticích v roce 2014.

Střet zřejmě vyvolá návrh zákona poslanců ODS, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., aby lidé, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, mohli přijít o část dávek. Návrh počítá s tím, že by mohli přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty. Senátní výbor pro sociální politiku ho chce zamítnout. Kritici předlohy tvrdí například, že je diskriminační, nepřináší řešení a může být i protiústavní.

Zdroj: ČTK
Foto: senat.cz