Wolters Kluwer ČR, Praha 2021, 264 stran

Dostává se mi do rukou kniha „20 Případů státního zástupce na okrese“, kterou nakladatelství Wolters Kluwer ČR vydalo ve své ediční řadě „Právní monografie“.

Po přečtení knihy musím říci, že zařazení této knihy právě do edice „Právní monografie“ nepovažuji za vydařené. Za monografii je možné považovat rozsáhlou odbornou (vědeckou) publikaci věnovanou jednomu tématu, kdy uvedená kniha tuto definici nenaplňuje. To však nemá být kritikou této publikace, neboť podle její předmluvy ani nebylo cílem autorky vytvořit právní monografii v pravém slova smyslu, nýbrž napsat knihu, která zaujme, pobaví a přiblíží povolání státního zástupce z mnoha různých pohledů. Se zařazením do edice právní monografie pak nekoresponduje ani způsob sepsání předmětné knihy, kdy autorka líčí své zkušenosti z výkonu povolání státní zástupkyně formou vyprávění, avšak nejde o vědecké bádání s položenou vědeckou otázko

u, ani o ucelené deskriptivní zpracování jednoho tématu, které by bylo řádně opatřeno celou řadou zdrojů. Tomu, že nejde o právní monografii v pravém slova smyslu, napovídá i to, že autorka s ohledem na čtivost některé skutečnosti zjednodušuje viz například str. 27 knihy, kde je ust. § 88 trestního zákoníku parafrázováno neúplně.

Kniha 20 Případů státního zástupce na okrese je tak spíše populárně naučnou publikací, která přibližuje studentům právnických fakult, laikům či právníkům nevěnujícím se trestnímu právu úlohu státního zástupce v trestním řízení. Kniha je psána velmi čtivou formou a vychází z reálných kauz a reálných zkušeností autorky. To publikaci dává nádech až detektivního čtení založeného na pravdivých příbězích.

Kniha je přehledně řazena do jednadvaceti kapitol (dvacet číslovaných kapitol a kapitola kabinet kuriozit), které velmi přehledně seznamují čtenáře s prací státního zástupce. Velmi oceňuji to, že autorka myslela nejen na skutkově různorodé kauzy, ale i na tzv. dosahovou službu státního zástupce, na odklony v trestním řízení anebo na materiální korektiv, jehož úloha je, byť nepřímo, velmi dobře popsána v kapitole patnácté „S čím k soudu nejdu“.

Zásadním způsobem oceňuji osvětový přínos knihy, který, i když možná nebyl primárním cílem autorky, může být podle mého názoru značný. Z vlastní právní praxe mohu říci, že prvopachatelé, zvláště jde-li o mladší osoby, nedomýšlejí vždy veškeré následky svého jednání a trestněprávními důsledky mohou být pak nepříjemně překvapeni. V tomto směru oceňuji zejména kapitolu sedmnáctou „Po párty za volant“. Obdobně osvětově je podle mého zdařilá i kapitola pátá „Za zavřenými dveřmi“, která se věnuje dnes velmi diskutovanému domácímu násilí.

Oceňuji rovněž i povedené drobné poznámky, které dokreslují celkovou kvalitu knihy a atmosféru v justici. Například na straně 42 autorka zmiňuje, že chodí k soudu slušně oblékána. Vzhledem k tomu, že oděvní kultura před soudem podle mého názoru upadá, velmi souhlasím s tím, že autorka kulturu oblékání před soudem připomíná.

Na straně druhé je knize možné vytknout i určité nepovedené formulace. Například na straně 28 autorka uvádí, že odsouzený žádající o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je marněním času soudu a státního zástupce. Takové formulace považuji za nevydařené, neboť jde zcela jistě o zákonné právo každého odsouzeného a ono „marnění času“ je součástí povolání soudce i státního zástupce.

Rovněž si myslím, že kapitola týkající se krádeží za nouzového stavu měla být obohacena o závěry z přelomového rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, aby šlo o vyčerpávající popis obdobných kauz.

Pokud bych měl svůj názor na knihu shrnout, tak se mi líbila a jde tak o zdařilou publikaci. I přes shora uvedené dílčí výtky jde podle mého názoru o svěží čtení pro studenty práv, ale i gymnázií, osoby mimo právnický obor anebo právníky mimo praxi trestního práva. Kniha může sloužit jako osvěta či doplnění vzdělání pro studenty nejen právnických fakult, ale i dalších vysokých škol a středních škol. Zároveň kniha může posloužit i jako letní čtení s detektivním nádechem vyprávění o reálných kauzách, které autorka řešila. Z celého textu se pak podává, že autorka si své práce váží a baví ji, což knize přidává na čtivosti. Závěrečná nabídka stáží zájemcům z řad právnických fakult pak celou dikci textu jen mile podtrhuje.

JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., autor je státním zástupcem OSZ pro Prahu 8 a externím vyučujícím na PF UK