Zástupkyně ombudsmana vydala doporučení zdravotníkům k léčbě dětí

Komentováno pro AD

Nemocnice s dětskými psychiatrickými odděleními v Česku se rozcházejí v tom, jak při rozhodování o léčbě a hospitalizaci přistupovat k názorům samotných dětí. Někdy podíl dětí na rozhodování zanedbávají, uvedla zástupkyně ombudsmana Mgr. Monika Šimůnková. Vydala proto doporučení, které by mělo práva dítěte posílit a sjednotit postup zdravotníků.

 

Právo dítěte na informace o průběhu léčby a zohlednění jeho názoru je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, kterou je ČR vázána. Zástupci veřejného ochránce práv dětské psychiatrie navštěvují v rámci prevence špatného zacházení, proto se doporučení zástupkyně ombudsmana týkají primárně dětských psychiatrických oddělení.

„Na otázky spojené s právem dětí rozhodovat samy za sebe není jednotná odpověď. Skupina ‚děti‘ je různorodá a rozdíl mezi osmiletým a sedmnáctiletým pacientem je veliký. Za klíčové považuji, že právo být slyšeno má každé dítě schopné formulovat vlastní názor,“ uvedla Šimůnková.

Za zásadní považuje zástupkyně ombudsmana informování dětských pacientů, a to přiměřeně věku. To se týká téměř každého dětského pacienta. Od vyspělosti dítěte se pak odvíjí další postup při jeho zapojování do rozhodování o záležitostech spojených s hospitalizací na psychiatrii.

Lékaři by měli věnovat patřičnou pozornost i názorům dítěte, které není schopné situaci plně posoudit a dát souhlas či nesouhlas. Měli by také dítě informovat o jeho právech včetně možnosti, že se samo může obrátit na soud, pokud by chtělo zvrátit rozhodnutí rodičů. Děti mají také právo podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.

Klíčový je individuální přístup k dětským pacientům, u kterých by měl lékař posoudit, zda jsou způsobilí poskytnout souhlas nebo nesouhlas a zda dítě dokáže vyjádřit volbu, rozvážit a zhodnotit důsledky svých rozhodnutí.

„Doporučení vydané veřejným ochráncem práv odpovídá dnešnímu pojetí práv dítěte a formálně mu není co vytknout. S realizací tohoto práva, podobně jako jiných práv, je to však složitější. Někteří rodiče, subjekty, soudy či zdravotnická zařízení právo dítěte na informaci a vyjádření respektuji, jiní bagatelizují a další zneužívají. Nelze totiž nikdy předem  jednoznačně stanovit, které dítě má utvořený pevný názor a které je jen aktuálně ovlivněno jiným dospělým či situací. Proto je třeba v každém jednotlivě případě bez předsudků zkoumat, jak to je,“ uvedla k doporučení svůj názor advokátka – odbornice na rodinné právo a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová a doplnila jedno upozornění: „Někdy jsme svědky úporné snahy získat od dítěte názor, velmi často v podobě binární (ano-ne, souhlas-nesouhlas, očkovat-neočkovat). Pro řadu dětí je to však „Sophiina volba“, neboť je nutíme volit mezi rodiči. Součástí participačních práv dítěte je však i právo nevyjadřovat se. Dítě by proto mělo vědět, že pokud nechce svůj pohled na věc říct, nemusí. A nebude to pro ně mít žádný negativní důsledek.”

Pracovníci kanceláře ombudsmana v letech 2018 až 2019 navštívili pět dětských psychiatrických oddělení s celkovou kapacitou 239 míst, v současnosti připravují souhrnnou zprávu z těchto návštěv.

Zdroj: ČTK; redakce AD, ochrance.cz;
Foto: canva.com

Go to TOP