Zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holokaustu, schválil ve středu 11. srpna polský Parlament. Předseda izraelského Parlamentu ho označil za „krádež za bílého dne“, zákon kritizují i USA. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Předpis vstoupí v platnost poté, co ho podepíše prezident Andrzej Duda.

Nový zákon stanovuje, že po 30 letech již nebude možné napadnout úřední rozhodnutí, týkající se například otázky určení vlastnictví. Senát předlohu schválenou polským Sejmem mírně upravil a zapracoval do ní kupříkladu ustanovení, které umožňuje podat žádost o přezkum rozhodnutí tři měsíce předtím, než začne zákon platit. Předpis se nebude vztahovat na již vznesené nároky. Zákon se týká jakéhokoli majetku, nejen toho židovského.

Podle kritiků může zákon vést k omezení restitučních nároků Židů, jejichž majetek zabavil nacistický režim a později ho znárodnila komunistická vláda. Zákon se podle nich může promítnout i do snah dalších lidí o navrácení konfiskovaného majetku. Kolika osob by se nová norma mohla týkat, není však jasné.

Zákon vyvolal silnou kritiku ze strany Izraele i USA. Předseda izraelského Parlamentu Mickey Levy ho označil za „krádež za bílého dne, která znevažuje památku holokaustu“. Přijetí zákona odsoudil izraelský ministr zahraničí Jair Lapid. Mluvčí amerického ministra zahraničí Ned Price k rozhodnutí polského Parlamentu uvedl, že USA znepokojují kroky, které ztíží obětem holokaustu a jejich rodinným příslušníkům se domoci restituce majetku.

Polská vláda ale kritiku odmítá. Tvrdí, že zákon pomůže vyřešit právní situace, které zůstaly neobjasněné dlouhá desetiletí. Má také zabránit restitučním spekulacím a podvodům a zamezit „zpětným divokým privatizacím“. Polsko se také domnívá, že nenese odpovědnost za odškodnění Židů perzekvovaných během nacistické okupace.

Situace v Polsku se liší od mnoha postkomunistických zemí tím, že země nikdy nepřijala zákon, který by reguloval restituce, uvedla agentura AP. Lidé se po pádu komunismu ale mohli domáhat navrácení majetku či kompenzací před soudy.

„Právní úpravu restitucí židovského majetku zabaveného nacisty obsahuje v našich podmínkách zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem z roku 2000, prosazený vládou Miloše Zemana. Na rozdíl od polského zákona nemají u nás ale jednotlivci k uplatnění tohoto druhu restitučních nároků stanovenou žádnou lhůtu. Přitom lhůty podle jiných českých restitučních zákonů, to znamená podle zákona o mimosoudních rehabilitacích a zákona o půdě z roku 1991, už oprávněným osobám dávno uplynuly,“ srovnává pro Advokátní deník novou polskou právní úpravu s tou českou advokát Tomáš Nahodil, který se ve své právní praxi věnuje restitucím.

Zdroj: ČTK; AD
Foto: Wikipedia/Adrian Grycuk (sídlo polského Senátu), canva.com