N á v r h

 

advokátů Adély Šípové a Tomáše Nahodila

 

na přijetí usnesení 8. sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2021,

 

jímž se mění Stálý volební řád sněmu České advokátní komory ze dne 16. října 2009,

ve znění usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 11. října 2013

a usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2017

 

 

 

I.

 

Stálý volební řád sněmu České advokátní komory ze dne 16. října 2009, ve znění usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 11. října 2013 a usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2017 se mění takto:

 

1. Čl. 3 odst. 1 zní:

„Členem voleného orgánu Komory se může stát každý advokát, který nemá pozastaven výkon   advokacie. Advokát může kandidovat osobně anebo na návrh jiného advokáta nebo skupiny advokátů. Advokát může kandidovat pouze do jednoho voleného orgánu Komory. Advokát se stává kandidátem zařazením na kandidátní listinu postupem podle Čl. 5.“

2. V Čl. 3 odst. 2 písm. c) se čárka za slovem „podporují“ nahrazuje tečkou a slova „anebo označení orgánu Komory, který návrh činí.“ se zrušují.

3. V Čl. 4 se slovo „představenstvem“ nahrazuje slovy „odborem matriky Komory“.

4. V Čl. 5 odst. 1 se slovo „představenstvo“ nahrazuje slovy „odbor matriky Komory“.

5. V Čl. 5 se odstavce 2 a 3 zrušují.

6. V Čl. 6 se slovo „Představenstvo“ nahrazuje slovy „odbor matriky Komory“.

7. V Čl. 7 odst. 2 zní:

„Volební komise má sedm členů. Členem volební komise nemůže být advokát, který je členem některého z orgánů sněmu, ani advokát, který na sněmu kandiduje do některého z orgánů Komory volených sněmem. K přijetí jakéhokoliv rozhodnutí volební komise se vyžaduje      souhlas alespoň pěti jejích členů.“.

8. V Čl. 13 odst. 1 se slova „předseda Komory“ nahrazují slovy „Odbor matriky Komory“.

 

II.

 

Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

 

 

Důvodová zpráva – obecná část:

Účinné znění stálého volebního řádu sněmu České advokátní komory zakládá v ustanoveních upravujících navrhování kandidátů do sněmem volených orgánů Komory, jakož i v ustanoveních upravujících sestavování kandidátních listin z takto navržených kandidátů, jak zřejmou nerovnost v přístupu advokátů ke sněmem voleným funkcím v orgánech Komory, tak i střet zájmů v orgánu Komory, který kandidátní listiny sestavuje – v představenstvu.

Nerovnost mezi kandidáty v nominaci se projevuje v tom, že kterýkoli orgán Komory, do něhož advokáti kandidují, je oprávněn nominovat do nadcházejících voleb do něj samého za kandidáty jak ty advokáty, kteří aktuálně jeho členy nejsou, tak i své stávající členy (= sebenominace). Přitom však ti advokáti, kteří členy tohoto orgánu nejsou a chtějí do něj kandidovat, musí pro to, aby museli být na kandidátní listinu do tohoto orgánu Komory představenstvem zařazeni, aniž by představenstvo o jejich nominaci hlasovalo, předložit minimálně 50 nominací od ostatních advokátů. Zatímco tedy k nominaci stávajícího člena jakéhokoli orgánu Komory postačuje samotné rozhodnutí tohoto orgánu jej nominovat, k nominaci advokáta, který není jeho členem, čeká nejméně několikatýdenní sběr nominací od ostatních advokátů.

Střet zájmů je nejpatrnější při kandidatuře advokátů do představenstva Komory, které

• opakovaně nominuje do nadcházejících voleb do sebe samého i své stávající členy,
• rozhoduje o jejich zařazení na kandidátní listinu do sebe samého; zatímco v roce 2017 před konáním
  7. sněmu Komory se členové tehdejšího představenstva alespoň zdrželi hlasování o svých vlastních nominacích (viz zápis z 39. schůze představenstva ze dne 02. 5. 2017), letos před konáním 8. sněmu Komory tak neučinili a v rozporu s Čl. 31 organizačního řádu Komory, upravujícím vyloučení člena orgánu komory při hlasování o záležitosti, k níž má osobní poměr, naopak aktivně hlasovali pro svou vlastní kandidaturu (viz zápis z 39. schůze představenstva ze dne 15. 6. 2021),
• a zároveň rozhoduje o zařazení jiných do představenstva osobně nebo na návrh jiných advokátů či jejich skupin kandidujících advokátů na tutéž kandidátní listinu.

Orgán, do něhož se volí, se tím tedy aktivně podílí na nominaci a schvalování vlastních členů za kandidáty do něj samého a zároveň rozhoduje o zařazení dalších (konkurenčních, soupeřících) kandidátů na tutéž kandidátní listinu.

Cílem předložené úpravy je proto v prvé řadě zrušit dosavadní možnost nominovat kandidáty do sněmem volených orgánů Komory představenstvem i kterýmkoli jiným orgánem Komory (kontrolní radou, kárnou komisí a odvolací kárnou komisí) a nominace ponechat výlučně na osobním rozhodnutí (prohlášení, oznámení) kandidujícího advokáta (tzv. osobní kandidatura) nebo na návrzích jiných advokátů či jejich skupin (tzv. návrhová kandidatura).

Protože sestavování kandidátních listin je toliko evidenční úkon, spočívající v zařazení na kandidátní listinu, navrhuje se tuto agendu svěřit touto předloženou právní úpravou odboru matriky Komory, aby ji hlasováním o kandidátech nevykonávalo končící představenstvo. Odbor matriky též nejlépe ověří, zda je kandidující advokát aktivní anebo má-li výkon advokacie pozastaven, což by mu v kandidatuře bránilo. Též všechny další úkony, které v této souvislosti dle účinného znění stálého volebního řádu dosud činí představenstvo nebo jeho předseda, bude dle nyní předložené právní úpravy činit odbor matriky Komory.

Navrženou právní úpravou se též zavádí inkompatibilita členství ve volební komisi pro ty advokáty, kteří jsou členy kteréhokoli z orgánů sněmu (předsednictva, návrhové komise, mandátové komise), jakož i pro ty advokáty, kteří na sněmu kandidují do sněmem volených orgánů Komory (představenstva, kontrolní rady, kárné anebo odvolací kární komise). Z volebního řádu sněmu vyplývá, že jeho volební komise řídí volbu orgánů Komory (Čl. 7 odst. 1) a po ukončení hlasování otvírá hlasovací schránky a sčítá hlasy (Čl. 11 odst. 1). Volební komise je sedmičlenná. Její složení navrhuje sněmu představenstvo Komory. Z veřejně dostupných informací (viz volební speciály Bulletinu advokacie) však vyplývá, že představenstvo Komory opakovaně navrhovalo sněmům Komory konaných v letech 2017, 2013, 2009 a 2005 obsadit volební komisi i těmi advokáty, kteří se na těchto sněmech sami ucházeli o zvolení do některého orgánu Komory, nejčastěji do kontrolní rady a kárné komise, a z výsledků voleb se podává, že do těchto orgánů byli i zvoleni. V letech 2017, 2013 a 2009, tedy tři sněmy nazpět, tvořili členové volební komise sněmu, kandidující do některého z orgánů Komory, dokonce již její nadpoloviční většinu. Přestože to volební řád sněmu nezakazuje, není korektní, aby byl členem volební komise sněmu advokát kandidující do některého z orgánů Komory, které sněm volí. Jde totiž o jasný střet zájmů: ten, kdo sám kandiduje, se nemůže podílet na řízení volby orgánů Komory (Čl. 7 odst. 1), ani po ukončení hlasování otvírat hlasovací schránky a sčítat hlasy (Čl. 11 odst. 1).

 

Důvodová zpráva – zvláštní část:

K Čl. I. bodu 1:

Oprávnění orgánů Komory nominovat advokáty do kteréhokoli z orgánů Komory volených sněmem se ruší. Jedinými dvěma možnými způsoby nominace advokátů do kteréhokoli z orgánů Komory volených sněmem nadále budou jen advokátovo vlastní prohlášení (oznámení) o tom, že se rozhodl kandidovat (osobní kandidatura), a prohlášení (oznámení) jiného advokáta nebo skupiny advokátů, že se rozhodli některého advokáta nominovat (návrhová kandidatura).

K Čl. I. bodu 2:

Označení orgánu Komory, který návrh advokátovy kandidatury (nominaci) činí, se bez náhrady vypouští, neboť tato předloha oprávnění orgánů Komory (představenstva, kontrolní rady, kárné i odvolací kárné komise) nominovat advokáty za kandidáty zrušuje (viz bod 1).

K Čl. I. bodům 3 až 6 a bodu 8:

Navrhuje se, aby všechny svou povahou toliko evidenční úkony, které dosud ohledně sestavování kandidátních listin pro volby do orgánů Komory činilo její představenstvo, a to včetně vyhlašování výzvy advokátům k předkládání nominací, zveřejňování kandidátních listin a vyhlašování výsledků voleb do těchto orgánů ve Věstníku Komory, činil namísto představenstva, resp. jeho předsedy, mimo volené orgány Komory stojící odbor matriky Komory.

K Čl. I. bodu 7:

Zavádí se inkompatibilita členství advokátů ve volební komisi sněmu s členstvím v jakémkoli jiném orgánu sněmu (předsednictvu, návrhové komisi, mandátové komisi), jakož i s jejich kandidaturou do kteréhokoli orgánu Komory (představenstva, kontrolní rady, kárné a odvolací kárné komise) voleného tímto sněmem.

K Čl. II.:

Účinnost navrhovaných změn se navrhuje dnem 1. ledna 2022.

 

Mgr. Adéla Šípová, v. r.
JUDr. Tomáš Nahodil, v. r.

 

---

 

Vyjádření představenstva ČAK k návrhu Otevřené advokacie na nahrazení oprávnění představenstva Komory sestavovat a schvalovat kandidátní listiny pro volby do orgánů Komory evidencí kandidátů odborem matriky

 

 

Vyjádření představenstva České advokátní komory k návrhu advokátů Adély Šípové a Tomáše Nahodila na přijetí usnesení 8. sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2021, jímž se mění stálý volební řád sněmu České advokátní komory ze dne 16. října 2009, ve znění usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 11. října 2013 a usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2017

 

Podle § 43 písm. a) zákona o advokacii přísluší sněmu volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Organizaci a průběh voleb upravuje stálý volební řád sněmu České advokátní komory, který schvaluje sněm jakožto svůj vnitřní předpis [§ 43 písm. h) zákona].

Podle čl. 5 stálého volebního řádu sněmu České advokátní komory sestavuje kandidátní listinu členů (popř. náhradníků) pro volby do volených orgánů Komory představenstvo jakožto výkonný orgán Komory (§ 44 odst. 1 zákona). O každém advokátovi hlasuje představenstvo samostatně (čl. 5 odst. 2 stálého volebního řádu sněmu). Kandidátní listiny musí být sestaveny tak, aby obsahovaly minimálně takový počet kandidátů, kolik činí počet členů a popř. náhradníků příslušného voleného orgánu Komory (čl. 5 odst. 4 stálého volebního řádu sněmu).

Sestavení kandidátních listin je tedy základním a neodmyslitelným předpokladem pro volby do orgánů sněmu ve smyslu § 43 písm. a) zákona o advokacii. Jde o ústřední pilíř, na kterém stojí řádné fungování profesní samosprávy, neboť bez zvolení členů a popř. náhradníků jednotlivých orgánů nemůže Komora vykonávat veřejnou správu na úseku advokacie (§ 40 odst. 3 zákona). Stálý volební řád sněmu jakožto vnitřní předpis České advokátní komory schvalovaný sněmem přitom svěřuje kompetence ohledně sestavení kandidátních listin představenstvu. Tato kompetence byla svěřena představenstvu sněmem, jakožto nejvyšším stavovským orgánem. Jde tedy o vůli sněmu svěřit tuto kompetenci výkonnému orgánu Komory. Orgány Komory jsou ty, kdo právnické osobě vlastním rozhodováním nahrazují její vůli.

Podle odůvodnění předkladatelů je účelem navržených změn „v prvé řadě zrušit dosavadní možnost nominovat kandidáty do sněmem volených orgánů Komory představenstvem i kterýmkoli jiným orgánem Komory (kontrolní radou, kárnou komisí a odvolací kárnou komisí) a nominace ponechat výlučně na osobním rozhodnutí (prohlášení, oznámení) kandidujícího advokáta (tzv. osobní kandidatura), nebo na návrzích jiných advokátů či jejich skupin (tzv. návrhová kandidatura)“. Dále předkladatelé podotýkají, že „sestavování kandidátních listin je toliko evidenční úkon, spočívající v zařazení na kandidátní listinu“, a proto navrhují „tuto agendu svěřit touto předloženou právní úpravou odboru matriky Komory, aby ji hlasováním o kandidátech nevykonávalo končící představenstvo. Odbor matriky též nejlépe ověří, zda je kandidující advokát aktivní anebo má-li výkon advokacie pozastaven, což by mu v kandidatuře bránilo. Též všechny další úkony, které v této souvislosti dle účinného znění stálého volebního řádu dosud činí představenstvo nebo jeho předseda, bude dle nyní předložené právní úpravy činit odbor matriky Komory“.

V této souvislosti je potřeba opět připomenout, že Komoru tvoří její orgány a podmínky pro řádnou činnost těchto orgánů zajišťuje kancelář Komory, která se dělí na odbory a na oddělení. Organizaci, resp. pracovní náplň a úkoly těchto jednotlivých organizačních jednotek a jejich vzájemné vztahy k orgánům Komory, upravuje kancelářský řád. Odbory a oddělení jsou výkonnými organizačními složkami kanceláře (výkonným aparátem), které mají vytvářet podmínky pro řádnou činnost všech orgánů. Nelze jim přičítat vůli právnické osoby a s tím spojenou případnou rozhodovací pravomoc, která se projevuje skrze orgány, a nikoliv skrze jednotlivé odbory kanceláře Komory. V čele kanceláře stojí tajemník, který je přímo podřízen předsedovi, je předsedou jmenován po předchozím souhlasu představenstva Komory a řídí činnost kanceláře v rozsahu určeném předsedou, resp. představenstvem. Odbor matriky je tedy podřízen tajemníkovi a nejedná se o žádný nezávislý orgán. V tomto smyslu nemůže náležet do kompetence odboru matriky např. rozhodnutí o zařazení či nezařazení konkrétního kandidáta na kandidátní listinu. Dále předkladatelé vznáší požadavek, aby i další úkony, které v této souvislosti dle účinného znění stálého volebního řádu dosud činí představenstvo nebo jeho předseda, činil dle jejich návrhu odbor matriky. To se týká např. uveřejnění kandidátní listiny ve Věstníku nebo zveřejnění vyhlášených výsledků voleb ve Věstníku.

Předseda Komory je oprávněn činit i další kroky a rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti zákonem o advokacii nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory (ust. § 45 odst. 4 zákona o advokacii). Podrobnosti jsou upraveny organizačním řádem (čl. 12). Jak již bylo uvedeno výše, odbor matriky technicky zajišťuje některá oprávnění příslušející představenstvu či samotnému předsedovi, ale nikterak daná oprávnění nepřebírá a ani přebírat nemůže.

V důvodové zprávě daného návrhu je argumentováno střetem zájmů, který je dle předkladatelů „nejpatrnější při kandidatuře advokátů do představenstva Komory“, když „orgán, do něhož se volí, se tím tedy aktivně podílí na nominaci a schvalování vlastních členů za kandidáty do něj samého a zároveň rozhoduje o zařazení dalších (konkurenčních, soupeřících) kandidátů na tutéž kandidátní listinu“.

Jednání představenstva je upraveno organizačním řádem České advokátní komory. Podle čl. 8 odst. 7 je představenstvo schopné se usnášet, je-li přítomna většina jeho členů (tj. 6, neboť představenstvo má ze zákona 11 členů). Podle čl. 8 odst. 9 platí, že nestanoví-li zákon nebo organizační řád jinak, je usnesení představenstva přijato, hlasovala-li pro něj většina členů představenstva přítomných na schůzi představenstva (tj. minimálně 4).

Podle čl. 31 organizačního řádu jsou z hlasování orgánů Komory vyloučeni ti jejich členové, u nichž lze mít důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti pro jejich poměr k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se tato záležitost týká. Člen orgánu Komory je povinen předsedovi tohoto orgánu bez odkladu oznámit všechny skutečnosti, pro které by mohl být podle odstavce 1 vyloučen z hlasování. Byl-li člen orgánů Komory vyloučen z hlasování, má se pro účely stanovení schopnosti tohoto orgánu k usnášení za to, že je hlasování přítomen. Podle odst. 6 dále platí, že odstavce 1 až 5 se nepoužijí, stanoví-li něco jiného o vyloučení členů orgánů Komory zákon.

Z výše uvedeného vyplývá, že každý advokát, jemuž nebyl pozastaven výkon advokacie, se může stát členem voleného orgánu Komory, tedy i představenstva. Advokát přitom může kandidovat jedním ze způsobů vypočtených v čl. 3 odst. 1 stálého volebního řádu. Kandidující advokát se stává kandidátem zařazením na kandidátní listinu, o čemž rozhoduje představenstvo. Zákon přitom nijak nevylučuje, aby do představenstva kandidoval i jeho stávající člen. Každý člen představenstva tak může opětovně kandidovat do představenstva, a to bez jakéhokoli omezení. Stejným způsobem mu zákon ani stálý volební řád sněmu nijak nebrání dát při volbách hlas sám sobě zaškrtnutím svého jména na hlasovacím lístku. To vše odpovídá aktivnímu a pasivnímu volebnímu právu člena profesní samosprávy.

Pokud jde o otázku podjatosti dle čl. 31 organizačního řádu, je zde evidentní, že advokát, který je členem představenstva a který se rozhodne opětovně kandidovat, hlasuje při schvalování kandidátní listiny o jednotlivých navržených kandidátech, neboť takto mu to ukládá zákon ve spojení se stálým volebním řádem. Hlasuje tedy jak sám o sobě, tak o jiných kandidátech, včetně dalších stávajících členů představenstva. Důsledná aplikace čl. 31 odst. 1 organizačního řádu České advokátní komory by potom mohla snadno vést k absurdní situaci, kdy z důvodů vyloučení z hlasování opětovně kandidujících členů představenstva by představenstvo nebylo schopno sestavit kandidátní listinu, resp. nemohlo sestavit kandidátní listinu, na které by jako kandidáti figurovali stávající členové představenstva. To by vedlo k porušení pasivního volebního práva advokátů, kteří jsou členy představenstva, což je situace, která je v rozporu se zákonem o advokacii. Aplikací podzákonného právního předpisu (v tomto případě čl. 31 odst. 1 organizačního řádu České advokátní komory) by tak došlo k porušení zákona jakožto předpisu vyšší právní síly, což při vzájemné konkurenci právní normy nižší a vyšší právní síly vede k nemožnosti aplikace citovaného ustanovení organizačního řádu.

S ohledem na výše uvedené argumenty je představenstvo přesvědčeno, že tak zásadní předpoklad pro volby do orgánů, jakým je sestavení kandidátních listin, nelze vyjmout z kompetence orgánů České advokátní komory a přenést je na výkonné složky zajišťující organizačně-technickou podporu všech orgánů Komory. Na základě stávající judikatury představenstvo analogicky dovozuje, že vztah mezi společně kandidujícími členy představenstva automaticky nezakládá podjatost při hlasování o kandidátní listině.