Ústavní soud Slovenské republiky zakázal konání referenda o vypsání předčasných voleb, jehož vyhlášení žádalo prostřednictvím petice přes 585 000 občanů Slovenska. Vyplývá to z verdiktu slovenského ÚS zveřejněného dne 7. července 2021. Ústavní soudci z podnětu prezidentky Mgr. Zuzany Čaputové posuzovali referendovou otázku a dospěli k závěru, že není v souladu s Ústavou, řekl předseda ÚS SR JUDr. Ivan Fiačan, PhD. Podle zákona tak zmíněné lidové hlasování nelze vyhlásit.

Jak Ivan Fiačan uvedl, referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování Parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek Ústavy s tím, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.

Někteří slovenští právníci už dříve zpochybnili, že referendum o nových volbách by bylo v souladu s Ústavou, byť se dvě podobná lidová hlasování v zemi již dříve konala. Tehdy ale referendovou otázku Ústavní soud neposuzoval. Předčasné volby v zemi byly naposledy v roce 2012; proběhly po rozhodnutí sněmovny, jež ústavním zákonem zkrátila své volební období.

Podle petice se občané měli v referendu vyjádřit, zda chtějí, aby bylo stávající volební období Parlamentu zkráceno tak, aby se nové volby konaly do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda. Podpisy pod petici sbírali hlavně sociální demokraté (směr-SD), kteří po porážce v parlamentních volbách v únoru 2020 skončili po dlouholetém vládnutí v opozici. Petici podpořila i nová a nyní nejpopulárnější strana Hlas-sociální demokracie.

Směr-SD a Hlas-SD dříve shodně tvrdily, že na Slovensku moc pochází z lidu, a proto považovali referendovou otázku za přípustnou.

Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské Ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU. V referendu Slováci naposledy rozhodovali v roce 2015, i tehdy však otázky o ochraně tradiční rodiny ztroskotaly na nízké účasti.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com