NSS: Školu nelze žalovat kvůli zastavené prezenční výuce v nouzovém stavu

Pokud vláda krizovým opatřením za nouzového stavu zastaví prezenční výuku, nelze žalovat školu a domáhat se ochrany před nezákonným zásahem. Škola totiž není původcem zásahu, plní jen to, co jí exekutiva nařizuje. Rozhodl o tom 1. července rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS).

Soud tím vyřešil nejasnost spjatou s přezkoumáváním krizových opatření. Zároveň z rozhodnutí plyne, že rodiny prakticky nemají proti komu podat zásahovou žalobu a účinně se domáhat práva na vzdělání. Jediný, kdo může krizová opatření jako podzákonné právní předpisy zvláštní povahy přezkoumávat, je Ústavní soud, ovšem jen v obecné rovině a z podnětu určitých skupin navrhovatelů, poslanců a senátorů.

Rozšířený senát připustil, že zvolený výklad nepřispívá k ochraně individuálních práv v době pandemie. Ponechává v nouzovém stavu velký prostor pro exekutivní normotvorbu. Justice si ale nemůže brát pravomoc, kterou ze zákona nemá, a to ani v zájmu “vyššího dobra”. „Expanzivní výklad soudních pravomocí by nepřispěl k ochraně zákonnosti a hodnot právního státu, ale naopak k erozi těchto hodnot a k právní anarchii,“ stojí v odůvodnění.

Rozhodnutí NSS navazuje na spor započatý loni na podzim. Rodina z Prahy dostala ze školy informaci o jejím uzavření a podala zásahovou žalobu. Městský soud ji omítnul s tím, že škola není orgán veřejné správy. Zhruba v té době ale osmý senát NSS doporučoval právě tuto obranu. Žaloby měla podle osmého senátu směřovat proti konkrétním zásahům, v případně přerušení prezenčního vzdělávání šlo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dané základní školy.

Rozšířený senát se nyní od tohoto právního názoru odchýlil. Zmínil, že škola není součástí úřední hierarchie, sama se musí krizovým opatřením řídit, není tedy původcem zásahu. Zásahovou žalobu přímo proti vládě nebo konkrétnímu krizovému opatření podat nelze. Účinky bezprostředně plynoucí z právního předpisu totiž nemohou představovat přímé zkrácení práv jednotlivce.

Dva soudci rozšířeného senátu sepsali odlišná stanoviska. JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., poukázal na bezprecedentní zásah do vzdělávání v době pandemie. Cena za dlouhé uzavření škol bude prý vysoká. Žáci by podle něj měli možnost nechat soudně přezkoumat zásah do práva na vzdělání.

„Rozhodnutím rozšířený senát bohužel konstatoval, že pokud jsou školy uzavřeny jakýmkoliv právním předpisem, děti možnost soudního přezkumu zákonnosti omezení jejich vzdělávání nemají. Zároveň je podle mého přesvědčení cesta k soudnímu přezkumu možná a rozšířený senát nedostatečně vysvětlil, proč ji uzavírá,“ uvedl Mikeš.

Také soudce JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., poukázal na to, že lidé mají právo na vzdělání, které je pod soudní ochranou. „Jestliže je krizovým opatřením uvedené základní právo omezeno, musí být možno docílit soudního přezkumu toho, zda se tak stalo v souladu se zákonem,“ míní JUDr. Šimka.

Soudce Šimka také uvedl, že je nezbytné upravit nově pravidla soudní ochrany za nouzového stavu. Právní stát nesmí ani v krizi zmizet. „K tomu, aby v nouzovém stavu, třeba i v dobrém úmyslu, vláda ‘nezvlčila’ a nezačala práva jednotlivců omezovat více, než je rozumně třeba k řešení krizové situace, je nezbytné, aby své kroky činila s vědomím, že mohou být soudní mocí shledány nezákonnými,“ míní Šimka.

I ve většinovém rozhodnutí rozšířeného senátu je zmíněno, že právní obrana proti krizovým opatřením v nouzovém stavu se ukázala jako palčivá otázka. NSS přezkoumává opatření vydaná mimo nouzový stav podle pandemického zákona. V nouzovém stavu tuto pravomoc nemá. Podle Šimky by ji měl získat, i při vědomí toho, že nová agenda přinese extrémní zátěž.

Zdroj: ČTK; NSS
Foto: canva.com

Go to TOP