Jak jsme již uvedli v Advokátním deníku 11. června 2021, zákonodárné orgány přijaly novou právní úpravu kurzarbeitu. V novele zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále zák. o zaměstnanosti) se opustil tento termín a do legislativní praxe se dostává nový pojem „příspěvek při částečné práci“ (dále „příspěvek“). Cesta k nové právní  úpravě nebyla jednoduchá. Od září 2020, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo první návrh novely, proběhla řada jednání, např. na úrovni vlády a sociálních partnerů a v Radě hospodářské a sociální dohody. Připomínky k novele přijali i poslanci ve výborech Poslanecké sněmovny, zástupci zaměstnavatelů,  odborové centrály apod. Výsledkem je doplnění zákona o zaměstnanosti o řadu nových ustanovení § 120a až 120f, které stanoví podmínky pro poskytování příspěvku.
Nová právní úprava uvedená v novele č. 248/2021 Sb., mění s účinností právě ode dneška, od 1. 7. 2021, zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Výše příspěvku

Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci  a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován. Pro rok 2021 je tato mzda podle Sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. z 23.12.2020 ve výši 34.611 Kč. Pro účely příspěvku je tedy jeho maximální výše na zaměstnance v roce 2021 částka 51 916 Kč.

 

Podle průměrného výdělku

Výše příspěvku 80 % vychází z průměrného čistého hodinového výdělku zaměstnance. Při jeho výpočtu rozhoduje  právní úprava průměrného výdělku v zák. práce. Ten se zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v  tomto období ( § 353 odst.1 zák. práce) Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí.

Příklad:

Zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin odpracoval ve 2. čtvrtletí 5200 hodin a měl měsíční mzdu 22 000 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy zaměstnance a jím odpracované doby v rozhodném období: 3x 22 000 Kč: 520 = 126,92 Kč. Dále se vypočítá průměrný hrubý měsíční výdělek podle § 356 odst.2 zák. práce tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance  vynásobí jeho týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce: 126,92 Kč 40 x 4,348=  22,073 Kč. Z této částky se zjistí průměrný měsíční čistý výdělek odečtením pojistného a zálohy na daň podle podmínek a sazeb v daném měsíci:22,073 Kč- 2305 Kč(odvod)- 2100 Kč (odvod) = 17 668 Kč. Průměrný hodinový čistý výdělek, který je rozhodující pro poskytnutí příspěvku, se zjistí dělením průměrného měsíčního čistého výdělku týdenní pracovní dobou  zaměstnance a koeficientem 4,348 takto: 17 668 Kč děleno 40 hodinami a děleno 4,348 = 101,58 Kč.

 

Povinnosti zaměstnavatelů

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je oznámení zaměstnavatele krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Oznámení musí obsahovat např.

• identifikační údaje zaměstnavatele,
• místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, a bližší označení částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatele na části,
• celkový počet zaměstnanců, případně počet v jednotlivých částech,
• důvod poskytnutí příspěvku v době+ částečné práce a předpokládané období jeho čerpání,
• předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek poskytnut.

Trvání pracovního poměru

Důležitou podmínkou pro poskytnutí příspěvku je  prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude poskytován příspěvek, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52  písm. a) až c) zák. práce. Jedná s e o důvody spočívající v organizačních změnách, např. nadbytečnost zaměstnance, sloučení nebo rozdělení zaměstnavatele apod. Doba trvání tohoto závazku  odpovídá  období, za které je tento příspěvek poskytován. Tento zákaz skončení pracovního poměru z uvedených důvodů bude trvat ještě po dobu počínající dnem následujícím  po dni, k němuž byl o poskytování příspěvku ukončeno. Délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut.

Příklad:

Byl-li příspěvek poskytnut na dobu šesti měsíců, zákaz nerozvázat pracovní poměr bude trvat ještě  tři měsíce po ukončení poskytování příspěvku.

 

Účast na školení

Zaměstnavatel bude mít ještě řadu povinností v oblasti udržování  nebo prohlubování kvalifikační úrovně zaměstnanců, na které bude poskytnut příspěvek. K tomu účelu uzavře s úřadem práce dohodu. Zaměstnancům umožní účastnit se různých aktivit, které bude úřad práce  zabezpečovat nebo zprostředkovávat. Jedná se např. o školení  pro zájemce o zaměstnání, různé druhy rekvalifikací, kurzy, semináře apod. Těmto zaměstnanců musí  poskytnout náhradu mzdy, pokud by se jednalo o „školící“ akce v pracovní době zaměstnance.

 

Výplata příspěvku

Proces poskytnutí příspěvku bude představovat minimální administrativní zátěž. Zaměstnanci bude vyplacen stejně jako mzda nebo náhrada mzdy za příslušný měsíc a bude splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně zaměstnavatelem vyplněného přehledu podle § 120e) zák. o zaměstnanosti příslušné pobočce úřadu práce.

V elektronickém přehledu podle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, musí zaměstnavatel uvést:

• identifikační údaje všech zaměstnanců, na které byl příspěvek poskytnut,
• den vzniku pracovního poměru a délku týdenní pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, včetně informace, že s e jedná o pracovní poměr trvající po dobu určitou nebo po dobu určitou a dobu jeho trvání,
• výši příspěvku v době trvání částečné práce u jednotlivých zaměstnanců,
• počet rozvržených hodin jednotlivým zaměstnancům podle § 84 zák. práce a počet hodin trvání překážky v práci, která byla důvodem pro poskytnutí příspěvku,
• údaj o evidenci odpracované pracovní doby jednotlivých zaměstnanců podle § 96 zák. práce a výši jejich průměrného výdělku.

 

Kdy vrátit příspěvek?

V případě, že by zaměstnavatel nesplnil některou povinnost stanovenou novelou zákona o zaměstnanosti, musí poskytnutý příspěvek  nebo jeho poměrnou část vrátit úřadu práce. Je to tehdy, jestliže

• mu byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši na základě nesprávných údajů, které sdělil úřadu práce,
• nesplnil závazek vyplývající z jeho prohlášení k zákazu skončení pracovního poměru nebo neumožnil účast zaměstnance na různých formách školení a jiných akcí  úřadu práce.

Příspěvek musí vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy úřadu práce. Nevrácení příspěvku je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem  podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Pro vznik nároku

Na příspěvek v době částečné práce má zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po  dobu  nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 zák. práce. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.

Příspěvek  se bude poskytovat zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

 

Ohrožení ekonomiky

Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost  spočívající v přírodní pohromě  nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.

Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může omezit jeho poskytování na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanoví jim závazné ukazatele. V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů  s určením lhůty pro  jeho vydání. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena  vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců.

 

Při překážkách v práci

Podmínkou pro vznik nároku na poskytování příspěvku je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Při 40 hodinovém týdenním rozsahu pracovní doby to znamená úbytek práce v rozsahu 8 až 32 hodin u jednoho zaměstnance. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance.  Příspěvek  neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby.) Jedná se o způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.

 

Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

Ustanovení § 209 zák. práce, které upravuje jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, zůstává i po novele zák. o zaměstnanosti téměř beze změny. Pouze z tohoto ustanovení byl vypuštěn pojem „částečná nezaměstnanost.“ Jestliže zaměstnavatel nebude  mít možnost přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se o jinou překážku v práci na jeho straně. V těchto případech může zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací  poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být nahrazena vnitřním předpisem podle § 305 zák.  práce, který zaměstnavatel vydá  bez součinnosti jiných subjektů.

Právní možnost pro zaměstnavatele podle tohoto § 209 zák. práce  bude existovat  a nadále může jím být využívána v případě, že  nebudou  aktivní opatření týkající se příspěvku při částečné práci podle § 120a a násl. zák. práce.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo