Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, byly v loňském roce ovlivněny pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky, kterou 21. června projednala a schválila vláda. Příznivci těchto subjektů podle MV často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace a konspirační teorie.

Nejvýznamnějším uskupením, u kterého podle Ministerstva vnitra dominují „xenofobní a vyhroceně nacionalistické prvky“, zůstalo i v loňském roce hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).

„Hnutí SPD nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty,“ stojí ve zprávě. Při říjnových krajských volbách pak SPD zastínilo všechny ostatní tzv. pronárodní subjekty. „Ve světle trvalých úspěchů hnutí SPD a pokračujících neúspěchů jiných subjektů začíná řada příznivců tohoto spektra, kteří dříve zaujímali vůči Tomiu Okamurovi rezervovaný až kritický postoj, měnit názor,“ uvádí dále zpráva.

Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, byly podle zprávy v roce 2020 ovlivněny pandemií onemocnění covid-19. Jejich příznivci pak často kritizovali opatření proti šíření této nemoci a přejímali konspirační teorie a dezinformace.

Neextremistické skupiny s dominujícím xenofobním prvkem podle Ministerstva vnitra šířily nenávistné myšlenky namířené zejména proti migrantům a muslimům, hlavně v první polovině roku 2020 je označovaly jako přenašeče nemoci covid-19. Nenávistné útoky mířily i na politické protivníky, občanské aktivisty a novináře, ale také na Romy či zahraniční dělníky.

Příznivci xenofobních subjektů často opakovali myšlenky produkované prokremelskou propagandou, uvádí dále zpráva. Dokázali se také na základě zpráv prokremelských webů rychle zmobilizovat. „V praxi se to např. projevilo vysoce emotivní reakcí této scény na odstranění pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích a v souvislosti se záměrem postavit pomník vlasovcům v pražských Řeporyjích,“ konstatovala zpráva.

Šíření nemoci covid-19 podle zprávy přibrzdilo i veřejné aktivity neonacistů, kteří se v roce 2019 začali opět mobilizovat. Nejvýrazněji se projevili při říjnové demonstraci na pražském Staroměstském náměstí, kde se střetli s policií. Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež ani Národní demokracie podle Ministerstva vnitra nedokázaly veřejnost zaujmout. Naopak anarchisté do veřejného dění v roce 2020 nijak nezasáhli, z hlediska mobilizace svých příznivců nebyli úspěšní ani ortodoxní komunisté. Domobranecké skupiny kvůli vnitřním neshodám a obavám z postihu ze strany státu loni stagnovaly.

Hlavní výzvou u nábožensky motivovaného extremismu je podle MV detekování případných zradikalizovaných jednotlivců. Významnými faktory jsou v tomto ohledu propagandistické obsahy na internetu a kázání zahraničních extremistických duchovních. „Podceňovat nelze ani negativní zkušenosti některých muslimů s islamofobními aktivisty. Česká muslimská komunita rovněž postrádá náboženské autority,“ dodává zpráva.

Jak zpráva dále uvádí, v roce 2020 policie zaznamenala 134 trestných činů s nenávistným podtextem, o 36 méně než v roce 2019. Kriminalisté stíhali v této souvislosti 92 lidí. Nejčastěji, a to v 39 případech, policisté evidovali trestné činy týkající se podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, ve 34 případech pak podněcování k nenávisti vůči skupině osob.

Nejvíce skutků s extremistickým podtextem evidovali policisté v Praze (loni jich bylo zaznamenáno 50), nejméně pak na Vysočině, kde zaevidovali pouze jeden takový trestný čin. V hlavním městě také policie stíhala nejvíce osob, 23. V těsném závěsu za Prahou byl s 22 obviněnými Olomoucký kraj.

Nenávistných trestných činů, které měly antisemitský podtext, policie v roce 2020 zaevidovala 27, šlo tedy zhruba o pětinu ze všech nenávistných trestných činů. Oproti roku 2019 došlo k nárůstu o čtyři skutky. Proti Romům bylo namířeno 19 trestných činů, oproti roku 2019 jich bylo o 24 méně. Devět trestných činů bylo motivováno nenávistí vůči muslimům, čtyři pak nenávistí k Arabům.

Celkový počet trestných činů s nenávistným podtextem a stíhaných osob
v letech 2017–2020:

Zdroj: ČTK, Zpráva o extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR v roce 2020
Foto: canva.com