UO ČR se vyjádřila ke zničení záznamu o odposlechu policejním orgánem
Unie obhájců ČR vydala stanovisko zabývající se plněním povinností podle § 88 odst. 7 trestního řádu. Ten policejnímu orgánu ukládá, aby zničil po udělení souhlasu ze strany soudu, nebo státního zástupce záznamy o odposlechu, kterými nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení. Podrobným studiem věci, včetně odeslání dotazů na orgány činné v trestním řízení a Ministerstvo spravedlnosti, Unie obhájců ČR zjistila, že policejní orgán svou popisovanou povinnost neplní! Jakkoli by se takové zanedbání mohlo zdát marginální, opak je pravdou. V období od roku 2013 do roku 2019 bylo totiž provedeno neefektivních 6 146 odposlechů. Takový počet záznamů o nevýznamném odposlechu pak potenciálně leží v archivech policejního orgánu, ačkoli větší část z nich měla být již dávno zničena.
Stanovisko Unie Obhájců ČR č. 3/2021 k ničení odposlechů podle § 88 odst. 7 trestního řádu:
I.
Podle § 88 odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále též „TŘ“), je policejní orgán povinen zničit záznamy o odposlechu a záznamy telekomunikačního provozu, při kterých nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení (dále jen „záznam o odposlechu“). Učiní tak po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce, a to bezodkladně po třech letech od pravomocného skončení věci.
Protokol o tom zašle policejní orgán státnímu zástupci, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předsedovi senátu prvého stupně, k založení do spisu.
Unie obhájců ČR získala poznatky o tom, že zákonem uložený postup není policejním orgánem dodržován. Ani její členové se v praxi nesetkali s protokolem o zničení záznamů odposlechů založeným v příslušném spisu. Z těchto důvodů, a zejména pak proto, že záznamy o odposleších obsahují značné množství citlivých informací a osobních údajů, se Unie obhájců ČR rozhodla uvedenou praxi orgánů činných v trestním řízení prozkoumat, a to ve vztahu k vysokému množství provedených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu za předchozí léta.
Podle analýzy Policejního prezídia České republiky, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 22. 6. 2020 „… bylo v souladu s § 88 odst. 1, 5 tr. ř. v roce 2019 Policií ČR SKPV ukončeno celkem 5 319 nasazených úkonů, což představuje odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikaci s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím sítě Internet“ (analýza pro rok 2020 není dosud k dispozici).
Pokud vyjdeme z údajů týkajících se i předcházejících roků, bylo v období let 2013 až 2019 ukončeno průměrně 6 363 odposlechů ročně.
V označené analýze za rok 2019 je dále uvedeno: „Informace získané ve 14 % úkonů nebyly v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní.“ Jinými slovy jde o odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, při kterých nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení.
Pokud vyjdeme z údajů týkajících se opět i předcházejících roků, bylo průměrně neefektivních 13,8 % úkonů, tedy 878 odposlechů ročně. Za sledované období 2013 až 2019 jde tedy celkem o 6 146 záznamů o odposleších, které by měly být zničeny.
II.
Na základě výše uvedeného je možné učinit závěr, že existuje značné množství trestních věcí, ve kterých měl policejní orgán postupovat podle § 88 odst. 7 tr. ř., tedy po třech letech od pravomocného skončení trestního řízení zničit záznamy o provedených odposleších. Unie obhájců ČR odeslala v této věci žádost o sdělení informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Ministerstvu spravedlnosti, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, Krajskému soudu v Praze a Brně, Městskému soudu v Praze a Policejnímu prezídiu České republiky. Ze sdělených informací ohledně plnění citovaného ustanovení tr. ř. vyplynula následující zjištění:
- V období od roku 2018 do roku 2020 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci[1], Krajský soud v Praze[2] a Krajský soud v Brně[3](Městský soud v Praze nevede požadovanou statistiku)[4] neudělily ani jeden souhlas se zničením záznamu o odposlechu a nezaložily do spisu ani jeden protokol o zničení záznamu o odposlechu.
- Žádný z dotázaných orgánů činných v trestním řízení, ani Ministerstvo spravedlnosti, nevede evidenci udělených souhlasů se zničením záznamů odposlechů, resp. založených protokolů o zničených záznamech odposlechů.
- Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Brně a Městský soud v Praze neprovádí zvláštní kontrolu plnění povinností policejního orgánu vyplývajících z § 88 odst. 7 tr. ř.
- Ministerstvo spravedlnosti neprovádí zvláštní kontrolu plnění povinností podle § 88 odst. 7 tr. ř., jen obecnou kontrolu podle instrukce ministerstva ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org. Obdobně neexistuje zvláštní vnitřní předpis na úrovni Krajského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Praze, kterým by byly upraveny povinnosti plynoucí soudům podle zmíněného ustanovení tr. ř.
- Vrchní státní zastupitelství v Praze odmítlo Unii obhájců ČR poskytnout informaci o množství udělených souhlasů se zničením záznamu o odposlechu a založených protokolů o tom do spisu. To s odůvodněním, že požadované informace jsou označeny za utajované v souladu s jinými právními předpisy a zároveň, že poskytnutí takových informací by mohlo ohrozit plnění úkolů orgány činnými v trestním řízení, především předcházet trestné činnosti a vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost. Proti odmítavému rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém zatím nebylo rozhodnuto.
Za nejzávažnější považuje Unie obhájců ČR informaci specifikovanou v bodu 1., jíž se potvrdily obavy Unie obhájců ČR o tom, že policejní orgán neničí ve smyslu § 88 odst. 7 tr. ř. záznamy o odposlechu. Je tedy zřejmé, že v tuto chvíli stále existuje značené množství záznamů o odposleších, které měly být policejním orgánem již zničeny.
III.
Uvedená zjištění si Unie obhájců ČR potvrdila u známé kauzy Pandury. V ní byla mimo jiných odposlouchávána i mobilní telefonní stanice novináře J. K., a to na základě příkazů k odposlechu vydaných Okresním soudem v Ostravě na konci roku 2011 a na začátku roku 2012. Tato trestní věc byla usnesením policejního orgánu pravomocně odložena v únoru roku 2012. V únoru roku 2015, tj. po 3 letech od pravomocného skončení věci, bylo povinností policejního orgánu (tehdy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vedeného R. Šlachtou) vyžádat si souhlas státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a podle § 88 odst. 7 TŘ záznamy o odposlechu zničit. Zjevně jimi nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, když trestní věc byla ukončena odložením.
K ověření zničení záznamů o odposlechu zaslal J. K. dne 8. 4. 2021 policejnímu orgánu (nyní již NCOZ) dotaz, doplněný dne 28. 4. 2021, zda byly předmětné záznamy odposlechu jeho telefonní linky zničeny a kdy. K tomu policejní orgán odpovědí ze dne 22. 4. 2021, doplněnou dne 13. 5. 2021, uvedl, že odposlechy byly zničeny dne 22. 4. 2021 na základě souhlasu státního zástupce z téhož dne. Jinými slovy záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu J. K. v kauze Pandury nebyly po dobu více než 6 let v rozporu s § 88 odst. 7 tr. ř. zničeny. Lze navíc předpokládat, že bez aktivního zásahu odposlouchávaného J. K. by záznamy o odposlechu ležely ve spisu až do okamžiku jeho skartování. Lze rovněž důvodně předpokládat, že stejný závěr jde učinit i ve vztahu ke všem dalším záznamům o odposleších provedených v daném trestním řízení.
Nezákonný stav týkající se neplnění povinnosti zničit záznamy o odposlechu dokresluje i absence jakékoliv kontroly policejního orgánu ze strany nadřízených složek. Jistě nelze hledat jejich povinnost k takové činnosti v tr. ř., nicméně nic nebrání přijetí vnitřních předpisů, kterými by mělo být zajištěno právo každého, jehož telefonní stanice byla odposlouchávána bez zjištění skutečností významných pro trestní řízení, aby takové informace nebyly součástí spisu, popř. pouze po zákonem stanovenou dobu.
Jedním z řešení rozebírané situace může jistě být novelizace příslušných právních předpisů, díky kterým budou mít soudy a státní zástupci (příp. i Ministerstvo spravedlnosti) povinnost provádět kontrolu policejního orgánu stran plnění jeho povinností zakotvených v § 88 odst. 7 tr. ř.
IV.
Podle § 158d odst. 8 tr. ř. platí povinnost zničit záznamy o provedeném sledováním osob obdobně, jako v případě zničení záznamů o odposlechu. Lze předpokládat, že nejsou-li ničeny záznamy o odposlechu podle § 88 odst. 7 tr. ř., nejsou ničeny ani záznamy o sledování osob podle tohoto ustanovení. Tomuto zjištění se bude Unie obhájců ČR nadále věnovat. Vzhledem k tomu, že podle § 158d odst. 2 a 3 tr. ř. lze pořizovat zvukové, obrazové i jiné záznamy, a to i v obydlí, kancelářích a v osobních automobilech dotčených osob, je třeba plnění této povinnosti považovat za stejně závažné, jako v případě odposlechů.
V.
Závěry a doporučení
Unie obhájců ČR zjistila, že policejní orgány neplní ve značném rozsahu povinnost zničit záznamy o odposlechu po třech letech od pravomocného skončení věci ve smyslu § 88 odst. 7 tr. ř., a porušují tak základní právo odposlouchávaného na listovní tajemství podle čl. 13 Listiny. K takovému závěru dospěla Unie obhájců ČR i přes skutečnost, že logicky nezjistila stanovisko všech úrovní státních zastupitelství a soudů. Unie Obhájců ČR je však přesvědčena, že popisovaný nedostatek je rozšířen v celé České republice.
Unie obhájců ČR zjistila, že plnění této povinnosti není kontrolováno ani dozorujícími státními zástupci, soudci, ani Ministerstvem spravedlnosti.
Unie obhájců ČR předpokládá, že policejní orgány neplní ani obdobnou povinnost zničit záznamy sledování osob podle § 158d odst. 8 tr. ř.
Unie obhájců ČR se značným znepokojením konstatuje, že v důsledku výše uvedených nedostatků disponují orgány činné v trestním řízení narůstajícím množstvím citlivých osobních údajů a informací obsažených v záznamech, které měly být zničeny. Unie obhájců ČR vyzývá odpovědné orgány, zejména pak Policejní prezidium ČR, k neprodlené kontrole všech ukončených trestních řízení a k okamžitému zničení všech záznamů odposlechů a sledování, které splňují podmínky uvedené v § 88 odst. 7 tr. ř. a § 158d odst. 8 tr. ř.
Unie obhájců ČR vyzývá odpovědné orgány, zejména pak Policejní prezidium ČR, k přijetí opatření, která by plnění uvedené povinnosti policejního orgánu efektivně zajišťovala.
Závěrem Unie obhájců ČR žádá Úřad pro ochranu osobních údajů k přezkumu možného porušení práv odposlouchávaných plynoucích z právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to porušením povinnosti policejního orgánu postupovat podle § 88 odst. 7 tr. ř.
Unie obhájců ČR
Foto: Pixabay.com
[1] „Za uvedené období nebyl policejnímu orgánu ze strany státních zástupců VSZ udělen žádný souhlas se zničením záznamu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu“ a „… neobdrželi státní zástupci VSZ od policejního orgánu za uvedené období také žádný protokol o zničení záznamu o odposlechu …“.
[2] „V uvedeném období let 2018 – 202 nebyly uděleny žádné souhlasy ke zničení záznamu o odposlechu.“ a „…nebyly v této věci vyhotovovány protokoly o zničení záznamu odposlechu“.
[3] „žádné souhlasy/pokyny neudělili“ a „žádné protokoly neudělili“,
[4] „zdejší soud nevede takovou statistiku“.