Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám v roce 2020 meziročně klesl zhruba o 30 000, na 181 924. Vyplývá to ze závěrečné zprávy Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2020, kterou NSZ zveřejnilo 16. června 2021 na svém webu. Vůči 67 844 lidem bylo zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení. Žalobci postavili před soud 62 121 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání nebo návrhem dohody o vině a trestu. Obžalovali také 268 právnických osob. Podle NSZ stojí za snížením kriminality především pandemie onemocnění covid-19.

Další faktor, který loni ovlivnil míru kriminality a který se zřejmě ještě výrazněji projeví letos a v příštích letech, je novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, účinná od 1. října 2020. Tato úprava mimo jiné mění výši minimální škody u majetkových trestných činů z 5 000 na 10 000 korun.

Ani pokles kriminality ale podle NSZ nezměnil strukturu kriminálního chování – převažovala majetková trestná činnost, jejíž podíl se dokonce zvýšil, stagnovala násilná trestná činnost, pokračoval vzestup kyberkriminality. Ten byl podle žalobců umocněn vlivem pandemie, kdy byli lidé více doma a na sítích. „S tím vším souvisel také nárůst a další přesun páchání trestné činnosti z reálného života do kyberprostoru, který ale podle dosavadních statistických údajů ani zdaleka neodpovídal procentuálnímu nárůstu využívání internetu a informačních technologií,“ stojí ve zprávě.

V souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 a s ní spojenými opatřeními zaznamenali státní zástupci i nové jevy. Šlo třeba o vydírání pod pohrůžkou šíření koronaviru, šíření poplašných zpráv, nebo naopak podání trestních oznámení na vládu či její členy v souvislosti buď s přemrštěnými, nebo naopak nedostatečnými opatřeními proti šíření viru. Zvýšil se počet přečinů šíření nakažlivé lidské nemoci, ať už úmyslného či spáchaného z nedbalosti.

Podle žalobců bylo zproštěno obžaloby v průměru 4,4 procenta souzených. Pozitivní trend podle zprávy pokračoval v ukládání peněžitých trestů – tento typ sankce soudy uložily celkem 21,7 procentům odsouzených (přičemž v roce 2015 to bylo 4,6 procenta). Z dalších údajů vyplývá, že v trestním řízení se loni podařilo zajistit majetek za 6,5 miliardy korun, předloni to bylo za 5,3 miliardy.

Díky novele zákona začal – podle zprávy – vloni na podzim nový trend v četnějším uzavírání dohod o vině a trestu. Do konce roku bylo takových dohod uzavřeno 269, více než v kterémkoliv předchozím roce, z toho 31 v případech zvlášť závažných zločinů. NSZ to označuje za slibný krok k významnému „odbřemenění“ soudní agendy i k úsporám nákladů soudního řízení.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com