Tresty za nouzového stavu: nedořešený problém, který má řešení

Jeden a půl roku odnětí svobody za krádež pěti housek či dva roky za krádež vibrátoru – tresty uložené za bagatelní krádeže za nouzového stavu byly přísné i kvůli automatickému užívání kvalifikovaných skutkových podstat. Jde o nejméně 466 zlodějů odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet se pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500. Tato situace však má řešení – stížnost k Nejvyššímu soudu, kterou může podat ministryně spravedlnosti.

 

V březnu 2021 velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu tuto praxi odmítl s argumentací, že samotné spáchání krádeže během nouzového stavu není důvodem pro použití kvalifikované skutkové podstaty a aplikaci přísnějších trestních sazeb. Kdyby byli tito zloději odsouzeni dle správné právní kvalifikace dnes, byli by potrestáni řádově mírnějšími tresty.

Dosud neznámý počet osob tak vykonává přísný a nespravedlivý trest. V nové studii projektu PF UK Legal Data Hub Tresty za nouzového stavu: nedořešený problém její autoři Jakub Drápal a Libor Dušek kvantifikují počet takto dotčených osob za využití databáze pravomocných soudních rozsudků z roku 2020. Autoři dále upozorňují na vysoké náklady vzniklého stavu a navrhují řešení.

Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet, zahrnující i další trestné činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu, se nicméně pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500.

Jediným nástrojem, jak docílit spravedlivých trestů, je stížnost pro porušení zákona, kterou může Nejvyššímu soudu podat pouze ministryně spravedlnosti. Dle Jakuba Drápala a Libor Duška lze podání velkého počtu stížností provést efektivně s využitím dat a existujících funkcionalit elektronizace justice; je tak i příležitostí k novému využití těchto nástrojů v rozhodovací činnosti Ministerstva spravedlnosti a soudů.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se problematice věnuje a že o ní diskutovalo s Nejvyšším soudem, Nejvyšším státním zastupitelstvím i s jedním z autorů, Jakubem Drápalem. „Pokud jde o dosavadní postup v konkrétních věcech, paní ministryně již podala dvě stížnosti pro porušení zákona a pravděpodobně podá i některé další. Neděje se tak automaticky a plošně, jak navrhují autoři studie, ale na základě podnětů, tedy obvyklou cestou. Podnětů jsme zatím obdrželi přes 20,“ sdělila Andrea Šlechtová z tiskového oddělení úřadu.

Podání stížností pro porušení zákona v případech přísných trestů z nouzového stavu povede k odstranění nespravedlností v trestání a k naplnění zásady rovnosti v trestání. A povede též k podstatným úsporám, neboť věznění stovek odsouzených po celou délku přísných trestů, které jim neměly být uloženy, je nákladné. Úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadují v řádu 200-250 milionů korun.

Zdroj: PF UK; ČTK
Foto: prf.cuni.cz


Legal Data Hub je novým projektem Právnické fakulty UK. Sdružuje akademiky a studenty, kteří zkoumají fungování justice, právní regulace a kriminalitu pomocí analýzy dat a statistických metod. Poskytuje technické zázemí pro datové analýzy. Má za cíl publikovat krátké studie k aktuálním tématům a popularizovat výsledky akademických studií pro širší publikum.

Go to TOP