Zákon o občanských průkazech i novela notářského řádu míří ke schvalování

První a druhé čtení návrhů zákonů měla na programu Poslanecká sněmovna ve středu 12. května odpoledne. Poslanci mimo jiné projednávali novelu zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, na pořadu byly i návrhy zákonů o občanských průkazech a o dani z digitálních služeb.

 

V souladu se schváleným návrhem novely notářského řádu zřejmě čeká notářskou činnost digitalizace – notáři tak budou moci provádět část zápisů v elektronické podobě. „Nejdůležitější bod je zavedení možnosti online založení obchodní společnosti,“ uvedla za předkladatele poslankyně Ing. Monika Červíčková. Ústavně-právní výbor již dříve navrhl upravit novelu podle připomínek vlády, zejména ji sladit se zákonem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Navrhovaná změna notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, díky němuž budou moci lidé řešit úřední věci výhradně elektronicky. Elektronické zápisy by podle předlohy měly zlepšit podnikatelské prostředí, zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků.

Notáři budou moci nově využívat videokonference. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře nahradí jeho elektronický podpis. Notáři by také mohli ověřovat pravost elektronických podpisů. Předloha jim také dává výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí.

Komora by nově měla vést Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejně přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.

Návrh skupiny poslanců na zpřísnění poskytování dávek v hmotné nouzi sněmovna pravděpodobně ještě upraví – například doplatky na bydlení nemají jít podle navržené předlohy do prostor nevyhovujících pro bydlení, přičemž standardy by byly přímo v zákoně. Byt byl měl být uzamykatelný, s dveřmi a okny, alespoň s jednou obytnou místností, provozuschopným sociálním zařízením a prostorem pro přípravu jídla. Bude muset mít také zajištěný neomezený přímý přístup k pitné vodě.

Z hmotné nouze by měli být podle pozměňovacího návrhu lidé vyloučeni například v případě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení režimu dočasné neschopnosti. O dávky by mohli přijít také rodiče, kteří neposílají své dítě do posledního ročníku mateřské školy.

Zpřísnit by se mohl výpočet výše doplatku na bydlení v případě, že společně posuzovaný člověk není v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou. Předloha na druhou stranu například zvýšila o deset procent zvýhodnění zápočtu důchodu při posuzování nároku na dávky a na jejich výši. Při výpočtech by se vůbec nezapočítávaly příjmy studujících z praxe, případně částky, které rodič pošle na dítě nad rámec soudem stanoveného výživného, třeba na kroužky nebo tábor.

Předloha by podle úprav přinesla i další změny, které by se kupříkladu týkaly podmínek pro zvýšení částky na živobytí lidem pracujícím na malé úvazky. Ti se budou muset snažit o zvýšení úvazku nebo si hledat lépe placenou práci.

Zřejmě už letos budou moci lidé dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Počítá s tím nový zákon o občanských průkazech, který má být – s ohledem na předpisy EU – přijat do začátku srpna. Sněmovna poslala ve středu 12. května předpis do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě v červnu.

Návrh zákona reaguje na nařízení Evropského parlamentu, podle něj bude muset být součástí občanských průkazů i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou dostat občanský průkaz s platností na dva roky, dětem od šesti do 15 let budou vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy lidí nad 70 let budou mít platnost 35 let.

Děti mladší šesti let a lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.

Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů. Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. Jako identifikátor by podle dřívějších informací Ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebude mít možnost získávat údaje z telefonů podnikatelů, které prověřuje. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, proti se postavili poslanci opozice i vládní koalice, stejně jako sněmovní Hospodářský výbor. Sněmovna poslala předlohu do závěrečného kola schvalování.

Podle vlády měla novela umožnit antimonopolnímu úřadu kontrolovat provozní a lokalizační údaje z mobilních telefonů podnikatelů, které prošetřuje. Podle poslanců by tato pravomoc měla zůstat jen orgánům činným v trestním řízení.

Poslanci v rámci novely navrhli umožnit podélné umístění vedení inženýrských sítí v pozemních komunikacích nebo omezení telekomunikačního marketingu. Novela má také umožnit kontaktovat pouze ty uživatele, kteří výslovně uvedli, že si to přejí. Přinést má i větší ochranu spotřebitelů, lepší koordinaci správy rádiového spektra, kvalitnější tísňovou komunikaci přes SMS nebo zavedení systému výstrahy. Má též usnadnit změnu poskytovatele služeb a nabídnout lepší ochranu například lidem, kteří si předplácejí balíček služeb. Zároveň by měla podnítit investice do vysokorychlostních sítí, například zajištěním předvídatelnosti regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra.

Evropský kodex pro elektronické komunikace má mimo jiné umožnit určení nových kmitočtových pásem pro sítě 5G nebo zajištění jednotného trhu a rovných podmínek na něm. Evropský kodex spočívá v přepracování čtyř stávajících směrnic současného regulačního rámce, tedy rámcové směrnice, autorizační směrnice, přístupové směrnice a směrnice o univerzální službě, které jsou sloučeny do jediné. Každá ze směrnic obsahuje ustanovení použitelná na provozovatele sítí a poskytovatele služeb.

Sněmovna propustila do závěrečného čtení i vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb. Původně navržená sazba daně sedm procent byla v průběhu projednávání předpisu změněna na pět procent. Důvodem byl fakt, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést, nebo ji už zavedly. Zákon má podle návrhu vlády nabýt účinnosti 15. dnem po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Navrhovaná daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v České republice roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se například měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Spojené státy začátkem loňského června oznámily, že daň prověřují. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že pokud se podaří v souvislosti s digitální daní najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Řada poslanců během debaty vyjadřovala obavy z odvetných opatření proti tuzemským společnostem.

Oznamovatelé protiprávní činnosti asi budou chráněni před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Předpokládá to vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který sněmovna podpořila už v prvním čtení. Zamítla přitom obdobnou předlohu pirátských poslanců, která – podle kritiků – nebyla v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Cílem předlohy je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. Měla by je chránit třeba před propuštěním, uložením kárného opatření, diskriminací, přeložením na jiné místo, změně rozvržení pracovní doby nebo snížením mzdy.

V případě, že by podali vědomě nepravdivé udání, by podle předlohy oznamovatelům hrozila pokuta až 50 000 korun.  Společnosti by musely zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení, za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci.

Vládní předlohu nyní posoudí Ústavě-právní a Správní výbor. Sněmovna přitom odmítla zkrátit dvouměsíční lhůtu, kterou na projednávání návrhů zákonů standardně mají. Nad přesnými parametry zákona se povede ve výborech debata – poslanec Dominik Feri například upozornil na to, že některé z nich jdou nad rámec evropské směrnice. Piráti zase navrhují, aby oznamovatelům zajišťoval podporu úřad ombudsmana. Kritizují to, že podle vlády by to mělo být Ministerstvo spravedlnosti.

 

Zdroj: ČTK
Foto: archiv PS PČR

 

Go to TOP