Kvůli stavebnímu zákonu se poslanci mimořádně sejdou i ve středu 12. května

Ani další jednací den Poslanecké sněmovny PČR 7. května 2021 nepřinesl dlouho očekávaný výsledek v podobě schválení nového stavebního zákona. Poslanci se tak k jeho dalšímu projednávání sejdou mimořádně ještě ve středu 12. května.

 

Sněmovna začala zákon v závěrečném třetím čtení projednávat ve středu 5. května, nedokončila ho však a k hlasování se poslanci nedostali. Stavebním zákonem se pak zabývali i dnes, tedy v pátek 7. května 2021. Ani tentokrát se však sněmovna nedostala k hlasování o jeho podobě, vrátí se k tomu příští týden ve středu 12. května, na kdy byla na podnět poslanců hnutí ANO svolána mimořádná schůze PS. Ministryně pro místní rozvoj Ing. Klára Dostálová dnes ve sněmovně řekla, že pokud by poslanci zákon neprojednali ani příští středu, pak bude chtít, aby jednání pokračovalo ve čtvrtek 13., příp. i v pátek 14. května.

Stavební zákon se připravuje již několik let a panují kolem něj spory. Vláda si od něj slibuje zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, zvýšení transparentnosti, odstranění byrokratické zátěže, jasné rozdělení práv a povinností a efektivně vymahatelné lhůty. Stejný názor sdílí i Hospodářská komora ČR. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová označila – při svém vystoupení před poslanci – tento zákon za nejdůležitější, který sněmovna v tomto období projednává.

Ve sněmovně panují spory hlavně o to, zda mají všechny stavební úřady spadat pod stát – jak doporučil i Hospodářský výbor – nebo zda má část z nich zůstat pod obcemi. Ministryně Klára Dostálová ve sněmovně prohlásila, že ministerstvo (MMR) podpořilo návrh Hospodářského výboru, který s čistou státní stavební správou počítá. Podle ní tento návrh vychází nejen z původního vládního návrhu, ale zároveň odráží připomínky Nejvyššího správního soudu nebo Legislativní rady vlády, které MMR vyhodnotilo jako podstatné. Podle ministryně Dostálové je schválení stavebního zákona nutné i kvůli tomu, aby se podařilo účelně čerpat evropské dotace v programovém období 2021 až 2027. V něm má mít Česká republika k dispozici rekordních zhruba 970 miliard korun. „Abychom tyto zdroje uměli úspěšně proinvestovat do silnic, obchvatů, železnic, vodohospodářských projektů, bydlení a tak dále, tak potřebujeme nový stavební zákon. A ne se pohybovat na chvostu žebříčku Světové banky v délce stavebního řízení, kde jsme na 157. místě ze 190,“ uvedla ministryně Dostálová.

Poslanec PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., však během projednávání návrhu zákona řekl, že přesunutí agendy z obcí na nově navrhovaný Nejvyšší stavební úřad žádné problémy se stavebním řízením nevyřeší.

Poslanci k návrhu nového stavebního zákona podali na osmdesát pozměňovacích návrhů. Dalších asi pět desítek změn předložili k související předloze – návrhu zákona, kterým se mění některé (v současné době platné) zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.

Pozornost a kritiku vyvolal například návrh poslance Ing. Jana Bauera, který v související předloze mění zákon o ochraně přírody a krajiny tak, aby v národních parcích o stavebních záměrech rozhodoval stavební úřad. Uvádí, že tato změna neznamená rezignaci na zájmy ochrany přírody a krajiny, a argumentuje tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Zároveň se podle něj předpokládá, že agendu budou vykonávat také specializovaní úředníci na stavebních úřadech.

Přes nesouhlas Ministerstva životního prostředí i předkladatele stavebního zákona, tedy Ministerstva pro místní rozvoj, Hospodářský výbor návrh Jana Bauera podpořil. Před přijetím návrhu varovali představitelé národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Snahu omezit kompetence správ národních parků a AOPK považuje za naprosto nepřijatelnou ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec.

Kriticky se k návrhu předpisu vyjádřila i ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková: „Schválení chaotického návrhu by mělo vážné dopady na naši krajinu i chráněnou přírodu, protože závažné dopady projektů na ochranu vod, zemědělskou půdu či lesy bude ve většině případů posuzovat již jen stavební úřad.“

Sněmovna se už dříve přiklonila k tomu, že základem nového stavebního zákona a uspořádání stavební správy bude postaveno na modelu čistě státní stavební správy, kdy budou úřady i úředníci převedeni pod stát. Původně tento model vláda navrhla, ale po jednání se Svazem měst a obcí ČR od něj vloni ustoupila a poslancům předložila tzv. hybridní model, podle něhož by část agendy fungovala pod obcemi.

Stavební zákon není jediným případem, kdy se třetí čtení zákona rozloží do více jednacích dnů. Například v březnu 2021 třetí čtení novely zákona o České národní bance probíhalo v průběhu tří jednacích dnů. Třetí čtení novely zákona rozšiřující elektronickou evidenci tržeb na zbývající odvětví si na jaře 2019 vyžádalo projednávání v průběhu pěti dnů, protože poslanci museli při hlasování rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů.

Účinnost nového stavebního zákona by podle MMR měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP