Zhruba o čtvrtinu by se mohly od července zvýšit přídavky na děti. Rozšířit by se mohl také okruh rodin, které na ně budou mít nárok. Změny přinese vládní novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kterou v pátek 23. dubna 2021 schválila sněmovna. Stát tak vydá na dávkách přibližně o 3,6 miliardy korun ročně více.

V souladu s novelou mají přídavky vzrůst o 26 procent. Nárok mají nově mít rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima (nyní to byl 2,7násobek). Poslanci odmítli úpravu, podle níž by se okruh rodin nerozšířil vůbec, nehlasovali ani pro variantu na stanovení hranice na trojnásobek životního minima.

„Z přídavků na děti se stala chudinská dávka,“ hájila vládní návrh novely ministryně práce a sociálních věcí Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. Nárok na přídavky podle ní nyní nemá například matka samoživitelka s měsíčním příjmem 15 000 korun ani rodiče, kteří oba pracují za minimální mzdu. „Není to dobrá podpora státu pracujícím rodinám s dětmi,“ uvedla ministryně Maláčová.

Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro mladé lidi od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely se bude nově vyplácet podle věku dítěte 630, 770 a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku o 500 korun vyšší, tedy 1 130, 1 270 a 1 380 korun měsíčně. Poslanci také odsouhlasili, aby se výdělek ze studentské praxe či brigády nezapočítával do posuzovaného příjmu, a rodina tak kvůli o přídavky na děti nepřišla.

Schváleno bylo také zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další děti o 15 procent. Roční daňové zvýhodnění na druhé dítě vzroste podle novely z 19 404 korun na 22 315 korun a z 24 204 na 27 835 korun na třetí a každé další dítě. Podle zdůvodnění rozšíření okruhu rodin s nárokem na dětské přídavky naprosté většině rodin s dětmi nepomůže. Proto – jak stojí v důvodové zprávě – „aby také na tyto všechny ostatní děti, které jsou z logiky věci dětmi pracujících rodičů, bylo návrhem zákona pamatováno, se tímto pozměňovacím návrhem navyšuje daňové zvýhodnění.“ Přímý dopad do veřejných rozpočtů kvůli nižšímu výběru daně z příjmů odhadli předkladatelé na 2,3 miliardy korun ročně.

Novela zakotví i nárok na výplatu nevyčerpané částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině v případě, že se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle zdůvodnění nevyplatilo loni kvůli předčasnému ukončení čerpání rodičovského příspěvku zhruba 11 900 rodinám celkem asi 950 milionů korun.

Novelu zákona o státní sociální podpoře nyní dostane k posouzení Senát.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com