Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zahájil činnost před 75 lety, přesně 18. dubna 1946. Sídlí v haagském Paláci míru, který je hlavním soudním orgánem Organizace spojených národů a je jedním ze šesti hlavních orgánů OSN. Hlavním úkolem soudu je řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech se zabývá i otázkami genocidy.

Do pravomoci ICJ spadají všechny spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi. Státy se mohou předem zavázat, že se podřídí rozhodnutí ICJ buď podpisem smlouvy či úmluvy, jež takový závazek výslovně stanoví, nebo tím, že učiní samostatné prohlášení. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

ICJ navázal na činnost Stálého dvora pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu, který začal fungovat v únoru 1922.

Aktuálně tvoří ICJ 15 soudců, které volí Valné shromáždění OSN a Rada bezpečnosti nezávisle na sobě. Jsou vybíráni podle kvalifikace, nikoliv podle národnosti (z jednoho státu však smí být zastoupen pouze jeden soudce). Funkční období soudců je devět let a je obnovitelné. Každé tři roky se ve volbě obnovuje jedna třetina soudců. Během funkčního období nesmějí vykonávat žádnou jinou činnost. V současné době není členem žádný Čech, ze Slovenska v něm zasedá JUDr. Peter Tomka, CSc. (na snímku)

ICJ se usnáší prostou většinou hlasů za přítomnosti nejméně devíti členů soudu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. V čele soudu stojí od letošního února Američanka Joan Donoghueová.

Od svého vzniku řešil ICJ 179 sporů. Před ICJ se dostaly například i spory USA se SSSR a Československem kvůli leteckým incidentům v letech 1952 až 1954, ale soud nakonec rozhodl, že k řešení těchto sporů není kompetentní. ICJ se zabýval také četnými územními spory či sporem Slovenska a Maďarska o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. V červenci 2004 označil za ilegální výstavbu bezpečnostního plotu mezi Izraelem a palestinským územím na západním břehu Jordánu a vyzval Izrael, aby již postavené části plotu zboural.

Asi největší pozornost v uplynulých letech vyvolal rozsudek z roku 2007, který očistil Srbsko z přímé odpovědnosti za vraždění, znásilňování a etnické čistky v Bosně. Soud ale dospěl k závěru, že Srbsko selhalo při naplňování své odpovědnosti zabránit genocidě a poté se odmítl zabývat odvoláním Bosny a Hercegoviny. ICJ také jednal o legálnosti vyhlášení nezávislosti Kosova a v červenci 2010 dospěl k závěru, že mezinárodní právo nebylo vyhlášením samostatnosti porušeno.

V roce 2019 podala Gambie k ICJ žalobu na Barmu, v níž tento asijský stát obvinila z genocidy menšinového etnika Rohingů. Západoafrická Gambie tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 států. Nedávno soud také například připustil žalobu Íránu na americké sankce nebo se zabývá snahou Nizozemska dovést Sýrii před ICJ kvůli používání chemických zbraní a porušování lidských práv.
 

Zdroj: ČTK
Foto: www.icj-cij.org.