Tribunál EU dne 14. dubna 2021 v rozsudku ve věcech T-378/20 Ryanair DAC v. Komise a T-379/20 Ryanair DAC v. Komise potvrdil, že opatření podpory zavedená Švédskem a Dánskem ve prospěch společnosti SAS za účelem náhrady škody vzniklé zrušením letů nebo změnou letových časů v návaznosti na omezení pohybu v důsledku pandemie covid -19 jsou slučitelná s unijním právem. Vzhledem k tomu, že společnost SAS má v obou těchto členských státech podstatně vyšší podíl na trhu než její nejbližší konkurent, nepředstavují podpory protiprávní diskriminaci.

V dubnu 2020 oznámily Dánsko a Švédsko Komisi opatření podpory, jež každý z těchto členských států přijal ve prospěch společnosti SAS AB a která spočívala v poskytnutí záruky k zajištění revolvingové úvěrové linky až do výše 1,5 miliardy švédských korun (SEK)[1]. Cílem uvedených opatření bylo poskytnout společnosti SAS částečnou náhradu škody vzniklé zrušením letů nebo změnou letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19. Rozhodnutími ze dne 15. dubna 2020[2] a 24. dubna 2020[3] kvalifikovala Komise oznámená opatření jako státní podpory[4], které jsou slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.

V souladu s tímto ustanovením jsou s vnitřním trhem slučitelné podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi. Letecká společnost Ryanair podala žaloby znějící na zrušení těchto rozhodnutí, které nicméně desátý rozšířený senát Tribunálu Evropské unie zamítl. Uvedený senát v tomto kontextu poprvé potvrdil legalitu individuálních opatření podpory přijatých v reakci na důsledky pandemie covid-19 z hlediska čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU[5].

Závěry Tribunálu

Tribunál na prvním místě zamítl žalobní důvod vycházející z toho, že poskytnuté podpory jsou neslučitelné s vnitřním trhem, neboť jsou určeny k náhradě škod vzniklých jediné společnosti. Tribunál v této souvislosti objasnil, že v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU může být podpora určena k náhradě škod způsobených mimořádnou událostí, i když z ní má prospěch pouze jeden individuální podnik a nenahrazuje veškeré škody způsobené touto událostí. V důsledku toho se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení již tím, že z opatření podpory přijatých ve prospěch společnosti SAS neměly prospěch všechny osoby či subjekty, jimž vznikly škody v důsledku pandemie COVID-19. Na druhém místě Tribunál zamítl žalobní důvod společnosti Ryanair, kterým je zpochybňována přiměřenost opatření podpory ve vztahu ke škodám způsobeným společnosti SAS pandemií COVID-19. Tribunál nejprve připomněl, že podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU smějí být kompenzována pouze hospodářská znevýhodnění přímo způsobená přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi. Nicméně vzhledem k dynamické povaze pandemie a nutně prospektivnímu charakteru vyčíslování škody, která společnosti SAS v důsledku této pandemie vznikla, uvedla Komise v napadeném rozhodnutí s dostatečnou přesností metodu výpočtu výše uvedené škody, která umožňuje vyloučit riziko případné nadměrné kompenzace[6].

Tribunál v tomto kontextu dále vyzdvihl závazek Dánska a Švédska, že následně, nejpozději do 30. června 2021, vyčíslí škodu, která společnosti SAS skutečně vznikla, a bude případně požadovat, aby společnost SAS vrátila podporu převyšující uvedenou škodu, a vezme přitom v úvahu veškeré podpory, jež mohou být společnosti SAS poskytnuty z důvodu pandemie covid-19, včetně podpor poskytnutých zahraničními orgány.

Na třetím místě Tribunál zamítl žalobní důvod týkající se údajného porušení zásady nediskriminace. Individuální podpora totiž svou povahou zavádí rozdílné, ba dokonce diskriminační zacházení, které je inherentní individuální povaze opatření. Tvrdit, že taková podpora je v rozporu se zásadou nediskriminace, by tedy znamenalo systematicky zpochybňovat slučitelnost každé individuální podpory s vnitřním trhem, přestože unijní právo umožňuje členským státům poskytovat takové podpory za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 107 SFEU.

Navíc, i kdyby bylo možné mít za to, že rozdílné zacházení zavedené dotčenými opatřeními je na základě této zásady diskriminační, může být odůvodněno, jestliže je nezbytné, vhodné a přiměřené k dosažení legitimního cíle. Stejně tak v rozsahu, v němž společnost Ryanair odkazuje také na článek 18 SFEU, Tribunál mimoto poznamenal, že podle tohoto ustanovení je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti v rámci použití Smluv, aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení. Přitom vzhledem k tomu, že se čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU podle Tribunálu nachází mezi zvláštními ustanoveními stanovenými Smlouvami, pokračoval v přezkumu dotčených opatření na tomto základě.

Tribunál v této souvislosti potvrdil, že cíl dotčených opatření splňuje podmínky stanovené článkem 107 odst. 2 písm. b) SFEU, neboť jeho cílem skutečně je poskytnout částečnou náhradu škod způsobených společnosti SAS v důsledku mimořádné události, a sice v důsledku pandemie covid-19.

A dále Tribunál konstatoval, že rozdílné zacházení ve prospěch společnosti SAS je vhodné k dosažení cíle uvedených opatření a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné, neboť společnost SAS má v Dánsku a ve Švédsku největší podíl na trhu a tento podíl na trhu je podstatně vyšší než podíly na trhu jejího nejbližšího konkurenta v obou zemích.

Na čtvrtém místě posuzoval Tribunál rozhodnutí Komise z hlediska volného pohybu služeb a svobody usazování. Tribunál v tomto rámci poukázal na to, že společnost Ryanair neprokázala, v čem ji výlučná povaha opatření může odradit od usazení se v Dánsku či ve Švédsku nebo od poskytování služeb z jedné či druhé z těchto zemí a do těchto zemí. Pokud jde o věc T-379/20, Tribunál mimoto konstatoval, že opatření podpory oznámené Švédskem má podpůrnou povahu ve vztahu ke švédskému režimu podpory přijatému na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU s cílem napravit vážnou poruchu v hospodářství Švédska způsobenou 6 Komise vymezila rozsah škody vzniklé společnosti SAS tak, že odpovídá „ztrátě přidané hodnoty“, která spočívá v rozdílu mezi příjmy za období od března 2019 do února 2020 a příjmy za období od března 2020 do února 2021, od kterého byly odečteny jednak ušetřené variabilní náklady, které byly vypočítány na základě nákladů vzniklých mezi březnem 2019 a únorem 2020, a jednak ziskové rozpětí vztahující se ke ztrátě příjmu. Výše škody byla předběžně vyčíslena s přihlédnutím k poklesu letecké dopravy v období od března 2020 do února 2021 o 50 % až 60 % oproti období od března 2019 do února 2020 a odpovídá částce mezi 5 a 15 miliardami SEK. pandemií covid-19[7].

Tribunál však zamítl argument vycházející z toho, že cílem tohoto opatření z tohoto důvodu nemůže být náprava důsledků mimořádné události ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Tribunál v tomto ohledu upřesnil, že Smlouva o FEU nebrání současnému použití čl. 107 odst. 2 písm. b) a čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, jsou-li splněny podmínky každého z těchto ustanovení. Je tomu tak zejména tehdy, jestliže skutečnosti a okolnosti, které vedou k vážné poruše v hospodářství, vyplývají z mimořádné události.

Tribunál konečně zamítl jako neopodstatněné žalobní důvody vycházející z údajného porušení povinnosti uvést odůvodnění a konstatoval, že není nezbytné zkoumat opodstatněnost žalobního důvodu vycházejícího porušení procesních práv odvozených z čl. 108 odst. 2 SFEU.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

[1] Opatření podpory přijaté Švédskem představuje individuální podporu, kterou se Švédsko rozhodlo poskytnout společnosti SAS jakožto společnosti způsobilé k režimu úvěrových záruk na podporu všech švédských leteckých společností v rámci pandemie COVID-19, jejž Švédsko oznámilo Komisi před tím, než bylo oznámeno opatření individuální podpory, a který byl Komisí schválen dne 11. dubna 2020 na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

[2] Rozhodnutí Komise C (2020) 2416 final o státní podpoře SA.56795 (2020/N) – Dánsko – Náhrada škod způsobených společnosti SAS pandemií COVID-19.

[3] Rozhodnutí Komise C (2020) 2784 final o státní podpoře SA.57061 (2020/N) – Švédsko – Náhrada škod způsobených společnosti SAS pandemií COVID-19.

[4] Ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

[5] V rozsudku ze dne 17. února 2021, Ryanair v. Komise, T-259/20 (viz též tiskovou zprávu č. 17/21), provedl Tribunál obdobný přezkum legality režimu státní podpory přijatého Francií s cílem čelit důsledkům pandemie covid-19 na francouzském trhu letecké dopravy. V rozsudku ze dne 14. dubna 2021, Ryanair v. Komise, T-388/20 (viz též tiskovou zprávu č. 53/21), provedl Tribunál přezkum dalšího individuálního opatření podpory na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

[6] Komise vymezila rozsah škody vzniklé společnosti SAS tak, že odpovídá „ztrátě přidané hodnoty“, která spočívá v rozdílu mezi příjmy za období od března 2019 do února 2020 a příjmy za období od března 2020 do února 2021, od kterého byly odečteny jednak ušetřené variabilní náklady, které byly vypočítány na základě nákladů vzniklých mezi březnem 2019 a únorem 2020, a jednak ziskové rozpětí vztahující se ke ztrátě příjmu. Výše škody byla předběžně vyčíslena s přihlédnutím k poklesu letecké dopravy v období od března 2020 do února 2021 o 50 % až 60 % oproti období od března 2019 do února 2020 a odpovídá částce mezi 5 a 15 miliardami SEK.

[7] 7 V rozsudku ze dne 17. února 2021, Ryanair v. Komise, T-238/20 (viz též tiskovou zprávu č. 16/21), zamítl Tribunál žalobu společnosti Ryanair proti rozhodnutí Komise, kterým byl tento švédský režim podpory prohlášen za slučitelný s vnitřním trhem