Dvě fejetonové poznámky z notýsku PPPP (Postaršího Právního Pedagoga Petra)

Nejen advokáty zřejmě zaujalo, že před několika dny český soud poprvé udělil nepodmíněný trest za údajnou podporu a propagaci terorismu na internetu. Dalším hojně diskutovaným tématem, a to jak mezi advokáty a koncipienty, tak v obecných mediích, bylo posuzování trestních činů spáchaných během nouzového stavu. Oběma „nahozeným“ tématům se  PPPP věnuje ve svých poznámkách.

 

Petr Kolman

Poznámka prvá: Šestileté vězení za výrok na internetu

Před pár dny soud v Česku poprvé udělil nepodmíněný trest za údajnou podporu a propagaci terorismu na internetu. Pachatel ze Znojemska má jít za schvalování teroristického útoku předloni na Novém Zélandu na šest let do vězení. Tedy tzv. natvrdo.

V rámci objektivity nutno dodat, že příslušný prvoinstanční soud při stanovování trestu mj. přihlédl k tomu, že „voják-internetového boje“ měl už jako mladistvý potíže se zákonem a že komentář publikoval pod agresivní přezdívkou „Ssman“.

Předmětný rozsudek není doposud pravomocný, nicméně vyvolal ve společnosti velký ohlas. Mnozí spoluobčané, jen kroutí hlavou, šest let za pár slov na internetu, to myslí jako soud vážně? Vždyť za fyzická napadení či pokusy o znásilnění se dávají tresty nižší. A takhle trest vnímá velká část zdejší střední třídy, rozhodně žádná galérka.

Pro ilustraci nálad ve společnosti – dnes již bývalý politik Václav Klaus mladší sdílel v této souvislosti na sociálních sítích koláž s dvěma odsouzenými za trestné činy. V ní je zobrazen v protikladu černošský migrant odsouzený v ČR za znásilnění, jenž dostal trest čtyř let vězení. A český občan, který byl za projev názoru, respektive za schvalování teroristického činu, odsouzen na šest let. Někdo může Klausovo srovnání vnímat jako populistické, nicméně určitou racionální základnu je možné tam vidět.

Asi nikdo rozumný neschvaluje trestné činy, zde teroristický útok, nicméně příliš tvrdý trest, kterým „šestka natvrdo“ určitě je, činí vnímání spravedlnosti v české kotlině spíše medvědí službu. Koneckonců doposud se obdobné činy trestaly pouze podmíněnými tresty.

Náhlý skok na šest let je nutné vnímat jako odporující zásadě předvídatelnosti práva, o které tolikrát hovořil jak Ústavní soud, tak i Evropský soud pro lidská práva sídlící ve Štrasburku. Samozřejmě si nedovolujeme ovlivňovat či presumovat rozhodnutí druhostupňového soudu, nicméně pokud by bez dalšího potvrdil běžné praxi se vymykající drakonický šestiletý trest, tak by tato kauza měla potenciál doputovat až k Nejvyššímu soudu a následně k Ústavnímu soudu. A možná nakonec i do Štrasburku.

Jako zodpovědný právník se nechci (a nemohu) vyjadřovat přímo k této „novozélandsko-znojemské“ věci a rozhodně nechci verbální trestné činy bagatelizovat. Nicméně je otázkou, pakliže někdo píše škodolibé nesmysly na internet, zda by neměl být spíše odsouzen k veřejně-prospěšným pracím a nikoliv k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Nalejme si čistého vína, ve vězení se skoro nikdo nepolepší, je to kruté zjištění, ale je to tak. Takže není možné vyloučit, že během mnohaletého trestu odnětí svobody z doposud netrestaného občana toho teroristu skutečně vychováme. Navíc, každý den pobytu osoby za mřížemi stojí daňové poplatníky přibližně 2000 korun.  Mám za to, že naše trestní justice by se měla držet osvědčeného Less is more.

 

Poznámka druhá: Jak vlastně posuzovat trestné činy při nouzovém stavu?

Nejen mezi advokáty a koncipienty, ale i v obecných mediích byla často řešena logická otázka – zda v nouzovém stavu mají být přísněji posuzovány veškeré trestné činy nebo pouze a jen ty, které mají vazbu na pandemický nouzový stav. Připomeňme například medializované krádeže vibrátorů nebo housek z minulého roku.

Sečteno – mají být přísněji trestány všechny trestné činy či jen ty „pandemické“?

Nejen autor této glosy, ale i celá řada jiných právníků (orientovaných spíše liberálněji než formalisticky) se klonila a kloní k názoru, že trestné činy se za nouzového stavu mají trestat přísněji výlučně v případech, pakliže věcně souvisejí s pandemickou situací. Eventuálně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti zapříčené nouzovým stavem k realizaci své trestné činnosti.

Máme velice dobrou zprávu: Nejvyšší soud tento týden řekl jasně, že trestný čin (v řešené kauze šlo o krádež cukrovinek) musí mít jasnou souvislost s pandemickou situací zapříčiněnou covidem-19, respektive přímý vztah k vyhlášenému nouzovému stavu.

A co je zásadní, načrtnutý postoj tzv. velkého senátu NS  by se měl promítnout do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou, spáchaných od loňského jara, i některých dalších trestních činů. Dosud odcházeli usvědčení zloději od soudů automaticky s přísnějšími tresty. Už prostě nepůjde házet všechny delikventy do jednoho „hrubšího“ pytle, jak se tomu dělo prozatím.

Jestliže je možné u pachatele běžného trestného činu (například krádeže) relevantně dovodit, že krádeže nebo jiné trestné činnosti by se dopustil „tak i tak“ za běžných „nenouzových“ okolností, potom je nedůvodné a nelogické jeho přísnější potrestání. Jinak vyjádřeno: jestliže stav covidové pandemie neměl vliv na pohnutku, vývoj či důsledek trestného činu, pak nedává právní ani společenský smysl drakonicky navyšovat intenzitu potrestání. Jak nám potvrdí policisté či státní zástupci, krádeží se mnohdy dopouštějí i osoby závislé na drogách, které společenské dění skoro nesledují a kradly by, aby získaly peníze na omamné látky, a to naprosto nezávisle na nouzovém stavu.

Naopak, význam zvyšování trestů v nouzovém stavu určitě má, pokud mají vztah k pandemii – například jedná-li se o krádež očkovacích vakcín, respirátorů, roušek či dalších medicínských potřeb.

Ale abychom nezůstávali jen u krádeží, přísněji by v nouzovém stavu měly být určitě trestány např. útoky na záchranáře, zdravotní sestry (bratry) a lékaře, anebo pletichy při veřejných zakázkách ve vztahu k boji proti pandemii.

Koneckonců tresty za krádeže (a další majetkovou trestnou činnost) jsou v Česku relativně přísné i mimo nouzový stav.

Jinak řečeno, je právní nesmysl, že u nás jsou tresty údajně nižší než jinde v zahraničí. Naše tresty jsou plně srovnatelné s ostatními státy Evropské unie.

Blíží se parlamentní volby, takže pokud bude někdo z politiků slibovat posílení trestů s argumentací, že máme v komparaci se zahraničím nižší sazby, tak mu nevěřte. Jde jen o líbivý populismus.

 

Autor JUDr. Petr Kolman, Ph.D., působí jako vysokoškolský pedagog, VŠ Ambis
Foto: canva.com

Go to TOP