Úpravy pravidel práce z domova vláda v zákoníku práce odmítla
Pro nepřijatelný zásah do smluvní povahy pracovněprávních vztahů vláda odmítla navrhovaná přesnější pravidla pro práci z domova, jak je navrhli poslanci KDU-ČSL. K novele zákoníku práce dnes kabinet zaujal záporné stanovisko. Předkladatelé tvrdí, že nynější úprava práce z domova je kusá. Koronavirová krize podle nich ukázala, že home office není zaměstnanecká výhoda, ale mnohdy nutnost.
Zaměstnavatelé by se podle předlohy mohli se zaměstnanci na výkonu práce z domova dohodnout a například při živelní události a úředních restrikcích jej i bez písemné smlouvy nařídit. Podle vlády jsou důvody neurčité. „Sjednání místa výkonu práce představuje jednu ze tří základních náležitostí pracovní smlouvy, kterou lze měnit jen dohodou smluvních stran,“ upozornila vláda.
Zaměstnancům by zaměstnavatelé museli podle novely hradit náklady na komunikaci a další náklady bezprostředně související s prací z domova. Podle vládních legislativců povinnost platí už podle nynějšího znění zákoníku práce. To Advokátnímu deníku potvrdil i odborník na pracovní právo a bývalý legislativní pracovník Ministerstva práce a sociálních věcí JUDr. Ladislav Jouza. „Současná legislativa vytváří dostatečný právní rámec pro tento druh pracovního zapojení a stanoví základní práva a povinnosti obou smluvních stran pracovněprávního vztahu. S rozšířením práce z domova byl zaznamenán pokus ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2017 zařadit aktuální problémy (včetně paušalizace náhrad) do novely zákoníku práce, ta ale tehdy nebyla zákonodárnými orgány přijata,“ dodává L. Jouza.
Návrh KDU-ČSL zjevně vychází právě z této širší novely zákoníku práce, kterou předložila už v minulém volebním období bývalá vláda. Sněmovna tehdy nedokončila druhé čtení předlohy, která tak s volbami takzvaně spadla pod stůl. Vláda připomněla, že proti úpravě se tehdy postavila část ministerstev i sociální partneři. Rovněž aktuální návrh narazil v připomínkovém řízení prakticky u všech oslovených ministerstev i zástupců zaměstnavatelů. Odmítla jej třeba Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Zaměstnavatel by až na výjimky nesměl vyžadovat práci mezi 20:00 až 06:00 a o víkendech a svátcích. Na práci v noci a o volných dnech by se nevztahovaly v případě práce z domova zákonné příplatky. „Nepřiznáním příplatků za práci lze předpokládat, že zaměstnanci budou využívat spíše standardní pracovní dobu,“ stojí ve zdůvodnění. Zaměstnavatel by podle novely musel zajistit zaměstnanci potřebné technické vybavení. Zaměstnanec by naopak musel dodržovat pravidla spojená například s ochranou dat.
O práci z domova by mohl podle předlohy požádat i zaměstnanec. Na dohody o výkonu práce mimo pracoviště by se vztahovala podle návrhu dvoutýdenní výpovědní lhůta. V případě hrubého porušení povinnosti zaměstnancem by mohl zaměstnavatel dohodu zrušit do dvou dnů.
O předloze poslanců nyní budou rozhodovat zákonodárci. Může se však stát, že Sněmovna novelu nestihne do konce volebního období projednat.
Práce na dálku je častým tématem diskuse i orgánů EU. Například Evropský Parlament nyní požaduje právní předpis EU, který pracovníkům přizná právo digitálně se odpojit od práce mimo pracovní dobu, aniž by museli čelit negativním dopadům ze strany zaměstnavatele.
Zdroj: ČTK; AD
Foto: www.canva.com