Zachování nynějšího rozsahu spolurozhodování tzv. soudců z lidu a stanovení přiměřené odměny pro přísedící projednal ve středu 17. března na své pravidelné schůzi Senát PČR. S touto, ale i některými dalšími úpravami vrátil Senát širší novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), k opětovnému posouzení Poslanecké sněmovně.

Podle vládní novely by měli přísedící, tedy takzvaní soudci z lidu, i nadále spolurozhodovat v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let. Výjimkou mají být majetkové a hospodářské činy, o nichž má nově rozhodovat samotný soudce.

Omezení „role“ přísedících chtěli senátoři z novely vyškrtnout, ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová s tím nesouhlasila. Podle ní institut přísedících v současném rozsahu zachovat nelze. Tzv. soudci z lidu jsou podle ní často starší lidé, někdy u soudního líčení podle ministryně ani nedávají pozor. Vládní návrh představuje podle Marie Benešové kompromis, protože soudci prosazují úplné zrušení institutu.

Pro zachování nynějšího stavu se vyslovil místopředseda senátního Ústavně-právního výboru JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D. Domnívá se, že pokud budou mít přísedící přiměřenou odměnu, rozšíří se okruh lidí, kteří budou chtít tuto funkci vykonávat.

Senát také usiluje o úpravu postavení uchazečů o funkci soudce, kteří by nebyli před účinností předlohy jmenováni. Tento pozměňovací návrh podpořili i čtyři advokáti – Zdeněk Hraba, Jan Holásek, Adéla Šípová a Václav Láska.

Novela mění systém výběru soudců a soudních funkcionářů, ten má být jednotný a průhlednější. Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný.

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpis dále stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv Senátu PČR