Ústavní soud se zastal advokáta ve sporu o data na discích

Komentováno pro AD

Ústavní soud ve svém nálezu ve věci sp. zn. II. ÚS 2007/20 vyhlášeném dne 15. března 2021 zdůraznil důležitost ochrany dokumentů a informací z advokátní činnosti. Zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, které nahradilo chybějící souhlas České advokátní komory a zároveň ÚS uložil znalci, aby z kopie advokátova počítačového pevného disku  vyfiltroval pouze relevantní data související s vyšetřováním a tato data předal vyšetřovatelům. Šlo o porušení listovního tajemství, ale také o zásah do práva podnikat a práva na soudní ochranu.

„Je velmi smutné, že základní kautely spravedlivého procesu musí nalézat až Ústavní soud, kdy soudy všedního dne jsou k základním právům a svobodám namnoze slepé,” komentoval aktuální nález ÚS JUDr. Marek Nespala, advokát a předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK.

Vše začalo domovní prohlídkou u ženy podezřelé z krácení daní. V bytě s ní ale žil manžel – advokát. Tato domovní prohlídka byla vykonána v souvislosti s řízením vedeným u Celní správy České republiky, které je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku nebo podobné povinné platby. Stěžovatel již při prvotním výslechu před začátkem domovní prohlídky upozornil zasahující policisty, že je advokátem, že v daném bytě vykonává advokacii a že se v bytě nacházejí listiny a elektronika obsahující skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. V reakci na to byl přivolán zástupce ČAK, a následně došlo k dobrovolnému vydání listin, které stěžovatel označil za nesouvisející s jeho advokátní praxí, s čímž zástupce ČAK souhlasil. Zbylé listiny, které stěžovatel označil jako podléhající povinnosti mlčenlivosti, byly dále vytříděny zástupcem ČAK, kdy u některých těchto listin zástupce ČAK neudělil policejnímu orgánu souhlas s tím, aby se s jejich obsahem seznámil. Učinil tak s odůvodněním, že tyto listiny zachycují právní službu a vztahuje se na ně tedy povinnost mlčelivosti advokáta. Obdobně pak bylo postupováno i ve vztahu k zajištěné elektronice.

Opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 bylo navrženo, aby byl rozhodnutím soudce Městského soudu v Praze ve smyslu ustanovení § 85b odst. 3 trestního řádu nahrazen souhlas zástupce ČAK se seznámením se policejního orgánu s obsahem listin, nacházejících se v prostorách, v nichž advokát vykonává advokacii, a to konkrétně listin a bitových kopií specifikovaných v tomto opatření s tím, že tyto listiny údajně neobsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Návrh byl Městskému soudu předložen dne 5. listopadu 2019. Soudkyně Městského soudu v Praze o návrhu obsaženém v opatření rozhodla napadeným usnesením, a sice tak, že částí výroku pod písm. A u zajištěných listin návrh zamítla a částí výroku pod písm. B u zajištěných bitových kopií nahradila souhlas zástupce ČAK k seznámení se policejního orgánu s obsahem vybraných dat uložených na bitových kopiích pevných disků, kdy zároveň uložila znalci, aby podle v napadeném usnesení jmenovaných klíčových slov tato zájmová data vyhledal a specifikoval ve znaleckém posudku.

Rozhodnutí soudu kritizoval advokát, který podal ústavní stížnost, proti byla také Česká advokátní komora.

Stěžovatel měl za to, že jak napadeným usnesením, konkrétně pak jeho výrokem pod písm. B, kterým bylo rozhodnuto o nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem zajištěných bitových kopií pevných disků, tak i postupem soudkyně Městského soudu v Praze bylo zasaženo do základních práv a svobod stěžovatele. Předně stěžovatel uvedl, že účelem a smyslem řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK se seznámením orgánů činných v trestním řízení je ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu k této problematice ochrana listin, k nimž se váže povinnost mlčenlivosti advokáta, a ochrana práv třetích osob, pro něž advokát vykonává svou profesní činnost. Jako nejzávažnější pochybení soudkyně v této věci vnímal stěžovatel skutečnost, že soudkyně se vůbec nezabývala obsahem bitových kopií pevných disků, u kterých nahradila souhlas zástupce ČAK a které bez jakéhokoli zkoumání jejich obsahu předala znalci, aby ten pomocí klíčových slov vybral relevantní data a tato rovnou poskytl policejnímu orgánu. Odkazuje přitom na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 889/10. Stěžovatel se rovněž domnívá, že bylo zasaženo do jeho práva na řádný výkon advokacie, spadající pod právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Podle ústavních soudců skutečně šlo o nesprávný postup. „Jestliže soudkyně bez předchozího zkoumání předala bitové kopie znalci, aby ten sám na základě klíčových slov vyfiltroval pro předmětnou trestní věc relevantní data, a ta pak předal přímo, nebo snad prostřednictvím soudkyně, ale každopádně již bez veřejného zasedání – policejnímu orgánu, nelze tento postup považovat za ústavně konformní,“ stojí v usnesení.

Advokát i Česká advokátní komora by měli vždy dostat ještě možnost vyjádřit se k výsledku znalcovy práce v rámci dalšího soudního rozhodování.

ÚS zároveň poukázal na to, že advokát se ocitnul v krajně obtížné situaci. „Jeho povinnost mlčenlivosti, jež měla chránit komunikaci s klienty včetně důvěrných sdělení, byla porušena v důsledku protiústavního postupu soudu, čímž se stal stěžovatel pro své klienty nedobrovolně spíše potenciálním ohrožením, než ochráncem jejich práv a oprávněných zájmů,“ napsali soudci v nálezu.

ÚS dnešním nálezem zakázal Městskému soudu v Praze, aby pokračoval v porušování práv advokáta. Nosiče dat by měl vrátit České advokátní komoře.

„Pokud jsou advokáti vnímáni justicí jako nutné zlo, jedná se o cestu do pekla totality. Nejde ovšem o advokáty, ale o jejich klienty a jejich nezadatelná práva, tedy o občanskou společnost, jakožto základ civilizace. Kdo usne ve svobodě, probudí se v totalitě. Nuže bděme!,” dodal předseda VOPOZA JUDr. Nespala.

Právní věta:
Legitimním cílem rozhodování o nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, nalezených orgánem provádějícím úkon při prohlídce prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, je v intencích § 85b trestního řádu především posílení ochrany klientů, vůči nimž má advokát povinnost mlčenlivosti. Na zmíněné ochraně se tak významně podílí soud, jenž je přitom obecně vázán veřejným zájmem na řádném zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 trestního řádu). Poměřování těchto hodnot, k němuž přistupuje zvážení právní pozice advokáta, je ve sporných případech předmětem interpretace. V nyní posuzované věci však obecný soud neobstál již v testu legality, neboť se s listinami, v rozsahu nezbytném pro vyhovující rozhodnutí podle § 85b odst. 7, 9 trestního řádu, řádně neseznámil. Stanovení tzv. klíčových slov může být pouze podkladem pro závěr o obsahu listin z hlediska skutečností, ohledně nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V případě nezbytnosti znaleckého posouzení tu mohou důkazní úkony směřovat jen po linii soud – znalec – soud s následným rozhodnutím, nikoli však po linii soud – usnesení o nahrazení souhlasu České advokátní komory – znalec – soud – policejní orgán bez toho, že by se již mohli dotčený advokát a Česká advokátní komora k důvodnosti nahrazení souhlasu po předložení znaleckého posudku vyjádřit.   

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2007/20 ze dne 5. března 2021 zde.

Zdroj: Ústavní soud; ČTK
Foto: www.canva.com

Go to TOP