Prosincový termín advokátních zkoušek byl v loňském roce z pochopitelných důvodů zrušen. Česká advokátní komora na svých internetových stránkách okamžitě zveřejnila článek s titulkem „Představenstvo ČAK hledá cesty, jak uchazečům umožnit advokátní zkoušky“ Cestu našlo a advokátní zkoušky se již začátkem února letošního roku konaly. Absolvoval jsem je. A uvědomil si, jak náročná musela být v dnešní době jejich organizace.

Uchazeč o složení advokátní zkoušky není ze strany České advokátní komory zatěžován žádnou zbytečnou administrativou. Musí pouze vyplnit několik jednoduchých formulářů a zaplatit poplatek. Ze strany ČAK ovšem příprava jednoho termínu advokátních zkoušek vyžaduje nemalé úsilí. Tím spíše za daného stavu věcí, který jejich „administraci“ komplikuje. Předně tedy nelze přehlédnout a neocenit fakt, že na rozdíl od odborných justičních a závěrečných zkoušek, jejichž konání bylo i letos zrušeno, se advokátní zkoušky v únorovém termínu roku 2021 uskutečnily a příprava dalších termínů již probíhá.

Pokud by kontrola jedné přihlášky (a souvisejících formulářů) trvala pouhých 10 minut, již tento první „úkon“ by při počtu přihlášených na první termín letošního roku (170) znamenal cca 28 hodin práce, tedy asi 3,5 pracovního dne. K tomu je ale potřeba připočítat kontrolu celého spisu a „výkazu“ každého uchazeče, ověření školitele, vyřízení námitek podjatosti, opravy nesprávně vyplněných přihlášek, vyhotovení a rozeslání pozvánek ke vstupnímu testu a vyřízení desítek telefonátů a elektronických dotazů. Telefonoval jsem několikrát. Trpělivost a laskavost, s jakou se mi dostalo potřebných odpovědí a informací, byla nevídaná.

Organizace vstupního testu vyžadovala přípravu IT vybavení a zajištění učeben pro 16 různých termínů, stejně jako následnou evidenci všech výsledků. Příprava dalšího kola advokátních zkoušek pochopitelně probíhala souběžně. Pokud ovšem do příprav zasáhne nákazová situace covid-19, jako se stalo na podzim minulého roku, potom je nemalá část vynaloženého úsilí zmařena a další přípravy jsou poznamenány značnou nejistotou. Přesto pokračovaly. Mimo jiné jednáním s desítkami zkušebních komisařů z celé republiky. Pro ty, kteří byli ochotni zkoušet, bylo potřeba zajistit ubytování a doufat, že neonemocní, či svou účast nezruší z jiného důvodu. Ve chvíli, kdy byla představenstvem ČAK iniciována výjimka pro konání advokátních zkoušek, bylo znovu nutné oslovit všechny uchazeče, zaznamenat jejich požadavky na nabídnuté termíny a znovu jednat se zkušebními komisaři, sestavit zkušební senáty, rozeslat pozvánky a pracovat na dalších a dalších úkolech, o kterých ani nevím(e).

Jestliže samotné zadání písemných prací bylo připraveno a založeno v deskách pro každého ze 170 uchazečů, bylo nutné připravit 510 různých zadání. Ta se nejprve musela doručit správnému uchazeči a následně, s vypracovanými pracemi, zpět k vyhodnocení konkrétnímu zkušebnímu komisaři. Chybu jsem nezaznamenal. Pominout samozřejmě nelze ani nutnost zajistit vhodné prostory, a to jak pro písemnou část zkoušky, tak pro tu ústní. Celkem na pět různých dní pro 16 skupin uchazečů, a to ve stejný okamžik. Svou účast muselo zrušit 11 zkušebních komisařů, přičemž ten poslední v první den konání ústní části zkoušky. Ani tak nebyl žádný z uchazečů odmítnut.

Lze tedy konstatovat, že „cestu“, jak uchazečům umožnit vykonat advokátní zkoušku, Česká advokátní komora našla. Děkuji proto všem, kteří se na její přípravě podíleli. Děkuji za jejich úsilí a práci. A můj zvláštní dík a uznání potom patří těm několika málo mimořádně ochotným a pracovitým zaměstnankyním odboru výchovy a vzdělávání. Vše bylo připraveno tak, že nebýt roušek, nikdo by nepoznal, že se advokátní zkoušky konaly v tak složité době.

Autor: Mgr. Jan Frišman
Foto: Canva.com