Již třetí ročník konference Rodina v právu a bezpráví se uskutečnil 11. března 2021 a v této pandemické době jak jinak, než online. Poprvé. A chtělo by se říct snad i naposled, ale kdo ví. Loňská konference, jak připomněla moderátorka akce a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová, byla totiž s datem 4. března 2020 jednou z posledních akcí, která se uskutečnila prezenčně a sešlo se na ní více než 150 posluchačů. I nyní by si to více než sedmdesát účastníků, kteří se dívali na monitory ve svých kancelářích na pracovišti nebo doma, přálo, protože sebelepší chatovací program, i když technicky všechny navzájem propojí, nemůže nahradit osobní kontakt publika s přednášejícím.

Konferenci se svojí zdravicí zahájil ombudsman JUDr. Stanislav Křeček, který připomněl, že rodina je i jedním z hlavních témat práce veřejného ochránce práv. „S pandemií se nám zvýšil počet rodinných stížností, které pramení nejčastěji z toho, že se rodinní příslušníci nemohou navštěvovat, nebo že některé děti mají ztížené nebo nulové podmínky k distančnímu vzdělávání,“ uvedl ombudsman a neopomněl zdůraznit, že pandemie také odhalila hluboké sociální rozdíly, které budou ještě dlouho patrné. Závěrem nastolil otázku, zda právo mělo nebo vůbec mohlo s podobnými situacemi počítat, například s předáváním dětí mezi rodiči mimo okresy a doporučil, aby do budoucna byly podobné záležitosti spojené s protiepidemickými opatřeními lépe ošetřené, například v rámci pandemického zákona.

Jako další pozdravil účastníky konference advokát a nový předseda Českého helsinského výboru JUDr. Václav Vlk. Ve svém příspěvku se také jako člen prezidia Unie obhájců dotkl problematiky vězňů ve věznicích a jejich rodin, kteří spolu v této době nemají prakticky žádný kontakt. „Jako obhájce těchto lidí vidím, že pokud jsou jejich rodinné vztahy narušené, tak se vracejí do výkonu trestu opakovaně,“ řekl. Protože se JUDr. Vlk zabývá španělským právem, krátce se rozhovořil o situaci ve Španělsku, kde drtivá vlna pandemie již proběhla a měla velmi ničivé dopady. „V ulicích měst vidíte, že je otevřená třeba jen třetin obchodů a restaurací a je jasné, že ty zbylé už neotevřou nikdy. Ale i přesto se zdejší lidé chovají zodpovědně, dodržují veškerá pravidla a dívají se do budoucnosti optimisticky, i když vědí, že dopady budou pociťovat ještě několik let.“ Podle něj pandemie není pro rodiny jen otázkou právní, ale psychickou – je potřeba vzájemné morální podpory, aby se rodinám zachránila jejich důstojnost a vzájemné vztahy.

S prvním odborným příspěvkem Vztahy v rodině, rodinné krize vystoupila JUDr. Daniela Kovářová, prezidentka URA a zabývala se v něm příčinami rozpadu manželství, jehož jsou advokáti svědky dnes a denně. „Stanovila jsem si sedm příčin, proč se vztahy rozpadají. Důvodem je, že nejsme stejní, nejsme si rovni, nevidíme do druhého, tedy partnera, ale často neznáme ani sami sebe. Chybujeme v komunikaci, chybně chápeme svět a stejně špatně si myslíme, že partnera změníme partnera,“ vypočítala důvody JUDr. Kovářová a své vystoupení zakončila citátem, že „člověku se dostává právě takového jednání, které dovoluje, a proto dostává, co zasluhuje.“

Ústavní soudce JUDr. David Uhlíř se zaměřil na Ústavní rozměr práva rodiny. Připomněl, že „právní řád uznává existenci rodiny nejen založenou na formálním manželství otec-matka děti, ale ten český respektuje i faktický vztah osob blízkých, které požívají stejných výhod.“ Úzké téma o faktickém pojetí rodiny pak rozebral na dvou nedávných rozhodnutích Ústavního soudu. Medializovaný judikát ÚS I. ÚS 3226/16 ve věci stejnopohlavního páru, kterému porodila dítě náhradní matka pomocí asistované reprodukce a oba chtěli být zapsáni v rodném listě jako rodiče, nebo ÚS 6/20, kdy si registrovaní partneři, z nichž jeden byl také Čech, osvojili dvě děti v USA. „V tomto případě ÚS stížnost zamítl, protože pokud by připustil tento postup, otevřely by se dveře obcházení zákona tím, že by si české homosexuální páry osvojovaly děti v zahraničí a domáhaly by se legalizace rodičovství v ČR.“
Závěrem uvedl, že svět je jiný a právo se bude setkávat s odlišnostmi a bude muset na změněnou společenskou realitu patřičně reagovat. Třeba tak, jak tomu bylo v případě dnes výborně právně ošetřené asistované reprodukce.

Soudci a rodinní advokáti – to bylo téma JUDr. Libora Vávry, soudce Městského soudu a prezidenta Soudcovské unie, který se setkává v trestním řízení většinou s důsledky rodinných krizí až na samém konci. „U Městského soudu, kde působím, je 60 procent sporů rodinně právních. Vždy se účastníků řízení ptám, zda jsou ochotni si připustit, že nemají pravdu. Na tuto otázku skoro nikdo neodpovídá kladně, protože míra zaujatosti je v těchto sporech enormní. A právě proto je rodinné právo čím dál tím naléhavější,“ dodal JUDr. Vávra a také doplnil, že Soudcovská unie spolu s řadou advokátů stála u zrodu skupin, které se začaly věnovat před lety rodinnému právu a Soudcovská unie se snaží i dnes jejich aktivity podporovat. Dnešní doba totiž ještě více ukázala, že interpersonální vztahy soudců, advokátů a státních zástupců a předávání zkušeností jsou pro oblast rodinného práva velmi důležité.

Mgr. Jana Provazníková, soudkyně, předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudců, pohovořila o Rozhodování v pandemii. Podělila se o svoji zkušenost z fungování Okresního soudu v Táboře, kde působí a vůbec z fungování jihočeských soudů. „V březnu roku 2020 se soudy zastavily a všichni opatrovničtí soudci odročili svá jednání a s velkou opatrností nařizovali jednání nová a nikdy jsme se ze strany advokátů, státních zástupců ani klientů nesetkali s nesouhlasem. A tato vstřícnost na všech stranách trvá po celou dobu pandemie, což je pozitivum.“ Podle jejích slov zažila jako soudkyně zvláštní úkaz v květnu, kdy všechna opatrovnická jednání končila dohodou rodičů. „Již na podzim se však prvotní euforie ze zlepšených vztahů rozplynula, rodiče znovu neustupují z bitevního pole a bojují ještě tvrději než dříve. Také nápad opatrovnických věcí se vrátil na úroveň před pandemií a na účastnících řízení se projevuje frustrace, jsou útoční a neústupní,“ postěžovala si předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudců, který s otevřenou náručí přivítá i další členy například i z řad rodinných advokátů.

Mgr. et Mgr. Pavel Rataj, psycholog a viceprezident Asociace manželských a rodinných terapeutů, se zaměřil na téma Partnerských krizí, které jsou v době pandemie častější než dříve. Uvedl, že současná situace je jakýmsi sociálním experimentem, kdy jsou lidé vrženi do situace, na kterou nejsou zvyklí a která vytváří dlouhodobý a permanentní stres. „Mnoho partnerů se dostává do potíží, ale dobrá zpráva je, že ze vztahů neutíkají, ale chtějí je řešit. Pokud lidé dokážou i v této době, kdy musí zabezpečit rodinu, vzdělávání dětí a vydělávat peníze, pečovat o svůj partnerský vztah, vydrží pak i enormní tlak a zvládnou se adaptovat na současnou dobu. Dokonce jedna třetina partnerů vykazuje dlouhodobé zlepšení ve svém vztahu, protože se konečně „zabrzdili“ a profitují z toho všichni, hlavně děti.“ Závěrem dal rady, jak si mají rodinní advokáti zachovat energii pro vlastní vztah, když veškerou energii investují do rodinných problémů svých klientů. „Advokáti jsou hodně pracovití, nectí večery, víkendy. Důležité je, aby i oni si uměli dobře stanovit hranice, kolik času věnují profesi a kolik si nechají pro sebe a své blízké.“

O Plnění informační povinnosti mezi rodiči pohovořila vysokoškolská pedagožka JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. Připomněla, že v důsledku pandemické situace vznikají nové konflikty, které se týkají i plnění informační povinnosti mezi rodiči, a to nejen ve věcech, které se týkají styku s dítětem. „Právem druhého rodiče je mít o dítěti informace o všech podstatných záležitostech. Rozsah informační povinnosti mezi rodiči odpovídá individuálním okolnostem případu a mají to být okolnosti podstatné – vymezuje je § 877 o .z. a jsou jimi bydliště, zdraví, vzdělávání, studijní výsledky, opuštění hranic na dovolenou a v této době například i informace o očkování…“ Velmi problematickou otázkou je pak právo na informace o nakládání se jměním nezletilého, zde je povinnost rodiče nakládat se jměním v roli řádného hospodáře. A v této souvislosti připomněla judikaturu Ústavního soudu.

Mezitimní úprava poměrů dítěte byla tématem advokátky Mgr. et Mgr. Aleny Vlachové. Do svého příspěvku zahrnula poznatky z vlastní praxe. Zabývala se tím, co musí obsahovat návrh na nařízení předběžného opatření, jak je třeba vylíčit rozhodné skutečnosti, prokázat potřebu zatímní úpravy dítěte a také osvědčit skutečnosti odůvodňující nařízení předběžného opatření. Poskytla také ukázky nejběžnějších předběžných opatření na úpravy styku rodičů s dítětem v běžném i prázdninovém styku. „Návrhy na vydání předběžného opatření vyžadují, aby byla opravdu důkladně popsána prokázaná potřeba a pečlivě osvědčeny závažnější okolnosti.“ Dotkla se také předběžných opatření vydávaných ve věci neshody rodičů, nebo vnitrostátních únosů, kdy jeden z rodičů bez souhlasu druhého změní dítěti bydliště.

Mgr. et Mgr. Alicja Ewa Leix, Ph.D., dětská psycholožka navázala přednáškou Participace dítěte očima vývojové psychologie a opět připomněla pandemii. „Člověk má největší strach z neznámého – jsme v situaci, kdy se běžně hroutí dospělí lidé, kteří mají dostatek informací o tom, co se děje a mají intelekt k posouzení situace. Děti jsou na tom mnohem hůř, nejsou to schopné pochopit, proto jsou na tom psychicky mnohem hůř než dospělí,“ a dodala, že je třeba v rodině s dětmi hlavně mluvit a vše jim vysvětlovat, čímž se dá zmírnit jejich úzkost ze současné doby. Participaci dítěte při rozhodování ve sporech mezi rodiči vnímá jako skvělou věc, ale je třeba správně posoudit, v jaké fázi rozumového a sociálního vývoje se určité dítě právě nachází a pečlivě odhadovat, zda nedochází k manipulaci dítěte. „Na rozhodování je tedy potřeba se podívat nejen z hlediska práva, ale i psychologie. Participace dítěte je totiž poměrně lehce zneužitelná a určitě vyžaduje velkou ostražitost,“ uzavřela.

Mezinárodním prvkem v SJM v návaznosti na nařízení EU se zabývala advokátka Mgr. Silvie Felix Koubíková. Připomněla výrazné navýšení případů majetkového vyrovnání mezinárodních párů. „Od ledna 2019 nabyl účinnosti první unijní předpis, který pamatuje na vypořádání majetkových poměrů manželů v EU a dává jim možnost zvolit si rozhodné právo pro řešení jejich vypořádání. Taxativně stanoví právní řády, z kterých mohou volit – buď právo státu, v němž má některý z manželů pobyt, nebo právo státní příslušnosti jednoho z manželů. Volbu rozhodného práva mohou učinit také budoucí manželé v rámci předmanželské smlouvy a dobrou zprávou je, že volbu je možné změnit, takže si partneři mohou ex post zvolit jiný právní řád,“ dodala s tím, že jde zatím o krátkou dobu účinnosti, takže k výraznému nárůstu vypořádání podle tohoto předpisu dojde teprve v budoucnosti.

Hlavní pořadatelé – Unie rodinných advokátů ve spolupráci se společností epravo.cz a pod záštitou ČAK celou konferenci natáčeli, takže záznam bude k dispozici i později a všichni účastníci dostanou odkaz, aby si mohli to, co jim uniklo, znovu přehrát. „Obdrží samozřejmě také všechny prezentace přednášejících,“ slíbila JUDr. Daniela Kovářová a pozvala advokáty na další zajímavé akce konané pod hlavičkou ČAK.

Redakce AD