V příštích letech by se měly významně snížit rozdíly ve mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie. Počítá s tím plán Evropské komise zveřejněný 4. března 2021. EK chce přinutit zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Společnosti a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice o platové transparentnosti dostat pokutu. Jak uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyen, hodlá také usilovat o větší zastoupení žen ve vedení společností.

Podle hodnocení EK za loňský rok se rozdíly v odměnách žen a mužů za srovnatelnou práci snižují jen velice pomalu. Ženy, které splňovaly obdobná pracovní kritéria, dostávaly v roce 2020 o 14,1 procenta méně peněz než muž. V roce 2019 to bylo dokonce o 14,5 procenta. Pokud by se rozdíly zmenšovaly tímto tempem, byly by rovné platy žen a mužů dosaženy za desítky let. To chce EK změnit. Proto navrhla směrnici o platové transparentnosti.

„Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Konec dvojím metrům a výmluvám,“ prohlásila místopředsedkyně unijní exekutivy Mgr. et Mgr. Věra Jourová, která má v EK na starosti platovou transparentnost.

Podle navrhovaných pravidel budou muset být zaměstnavatelé otevřenější již v průběhu přijímacích pohovorů – povinně budou muset sdělovat uchazečům o práci, jaká je platová úroveň na nabízené pozici, a naopak se nebudou smět zeptat na to, jakou mzdu měl uchazeč v minulém zaměstnání. V případě, že zaměstnanec požádá o informaci, kolik na jeho pozici berou průměrně muži, resp. ženy, bude jim muset zaměstnavatel odpovědět.

Větší společnosti s více než 250 zaměstnanci budou muset každoročně vypracovávat zprávu o rozdílech ve mzdách a platech mužů a žen. Jestliže neodůvodněné rozdíly přesáhnou pět procent, provedou zaměstnavatelé ve spolupráci se zaměstnanci hlubší kontrolu způsobu odměňování. Pokud tyto subjekty pochybení nenapraví, budou jim hrozit finanční postihy. Výši postihů si určí každý členský stát sám.

Návrh směrnice o platové transparentnosti mimo jiné zlepšuje i vyhlídky zaměstnanců na úspěch při případném soudním sporu o výši platu. Lidé se budou moci u soudu domáhat doplacení částky, o kterou byl jejich plat nižší, než odpovídalo jejich pozici, přičemž se mohou nechat zastupovat kolektivními organizacemi. Ve sporu bude na zaměstnavateli, aby dokázal, že nediskriminoval na základě pohlaví. Zaměstnancům má usnadnit situaci i to, že nebudou muset platit soudní výlohy, a to ani v případě, že spor prohrají.

Aby pravidla začala platit, musí je nejprve schválit zástupci všech členských zemí Evropské unie a Evropský parlament. Desítka členských zemí včetně Německa, Francie či Itálie přitom již právní úpravy zavádějící platovou transparentnost má.

Vedle platové transparentnosti se chce EK podle Ursuly von der Leyen snažit o rovnoměrné zastoupení mužů a žen ve vedení velkých společností – podle zjištění EK v současně době stojí ženy v čele méně než sedmi procent největších z nich. „Nepřestanu prosazovat genderové kvóty ve vedení společností, dokud nebudeme mít ve všech evropských zemích férový systém,“ prohlásila Ursula von der Leyen v Evropském parlamentu při debatě o rovnoprávnosti pohlaví.

Již v roce 2012 se Evropská komise neúspěšně pokusila prosadit závazný poměr pro zastoupení žen na klíčových pozicích velkých podniků, řada členských států však byla proti. Proto na jednání EK 4. března von der Leyen na společnosti apelovala, aby dobrovolně dávaly ženám větší důvěru na řídících pozicích.

Zdroj: ČTK
Foto: camva.com